Studenti 1. Slovanského gymnázia a jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky se hlouběji seznámili s jadernými technologiemi během Atomového týdne, který zde proběhl ve dnech 24. až 28. dubna 2017. Akce proběhla pod patronátem regionálního centra Rosatomu pro země střední Evropy a Ruského centra vědy a kultury v Praze.
Lékařství, zemědělství, potravinářství, průmysl, doprava, odsolování mořské vody, průzkum vesmíru – to jsou méně známé oblasti, v nichž lidstvo využívá jadernou energii. Jaderné energetice i těmto exotičtějším podobám mírového jádra se společně se studenty gymnázia věnovali vyučující ze Školy Rosatomu.
„Pro nás je velmi důležité, že naši kantoři měli možnost vést vyučování informativně a zajímavě a část výuky proběhla formou her. Studenti tak byli velmi aktivně vtaženi do aktivit a samostatně vypracovávali své projekty. Díky tomu se nyní vyznají v otázce jaderných technologií a seznámili s její problematikou, která není na první pohled právě jednoduchou, i ostatní žáky,“ uvádí doc. Taťjana Pergler, Ph.D, ředitelka 1. Slovanského gymnázia.
Studenti byli rozděleni do skupin a každá z nich se zabývala zvoleným tématem. Na konci týdne představili své projekty spolužákům a kantorské komisi.
„Účast v tomto projektu mi ukázala, že jaderné technologie nejsou ničím vzdáleným a nepochopitelným. Je to zajímavé, protože to člověka nutí přemýšlet a řešit úkoly, které se na první pohled jeví velmi složitými,“ říká studentka Adéla Čeplová, která se zúčastnila Atomového týdne.
Během Atomového týdne také studenti připravili divadelní představení. Společně s pedagogem vymysleli scénář, naučili se základy divadelního umění a na konci týdne předvedli své představení o letu na Mars v kosmické lodi s jaderným pohonem.
„Příprava divadelního představení nás hodně bavila. Během týdne jsme společně s učitelem sepsali scénář, rozdělili si role a připravili inscenaci. Nechtělo se nám odcházet po škole domů, tak to bylo zajímavé a zábavné. Let do vzdáleného vesmíru se nám jevil blízkým a realizovatelným,“ říká Andrej Čepelov, student 1. Slovanského gymnázia.
Studenti z novinářské skupiny zase v průběhu celého týdne natáčeli krátké reportáže a na závěr připravili krátký videoklip představující projekt Atomového týdne.
„Podobné vzdělávací projekty uskutečňuje Rosatom nejen v Rusku, ale i v dalších partnerských zemích. Jejich cílem je ukazovat různé podoby jaderných technologií, které dnes slouží nejen jako spolehlivé a ekologicky čisté zdroje energie, ale také zvyšují kvalitu života v mnoha oblastech. Jde například o lékařství, zemědělství, odsolování mořské vody a také o průzkum vesmíru,“ dodává Vadim Titov, ředitel regionálního centra Rosatomu pro země střední Evropy.
Všichni účastníci Atomového týdne obdrželi ocenění a sedm nejaktivnějších studentů bylo odměněno účastí na mezinárodním táboře, který proběhne v jedné z evropských zemí za podpory Rosatomu.
Formy mírového jádra
Jádro se využívá na mnoha místech okolo nás, nejznámějším případem jsou jaderné elektrárny, ale často jej potkáme také v lékařství. Radioaktivní zářiče představují základ ozařovačů, které slouží k terapii různých onemocnění, typicky nádorových. Populárním příkladem je gama nůž, který koncentruje energii mnoha svazků do jednoho bodu a tím likviduje nádorové buňky přímo v mozku bez toho, aby byly poškozeny zdravé buňky. Různé radionuklidy se potom používají k diagnostice nádorových onemocnění, kdy radioaktivní záření umožňuje přesně určit velikost a umístění nádoru.
Další aplikace se ukrývají v pozadí nemocnic a jde o sterilizaci lékařských nástrojů. Podobně se likvidují i škodlivé mikroorganismy a hmyz v potravinářství a zemědělství. Struktura kovových výrobků se v některých případech kontroluje také pomocí radiozářičů, kdy prozáření výrobku odhalí defekty. V chemickém průmyslu umožňuje ozáření zlepšovat vlastnosti některých plastů, například prodloužit životnost pneumatik a tepelní izolace potrubí.
V neposlední řadě rozpady jader využívají radioizotopové generátory elektřiny, které se používají například v odlehlých oblastech (Dálný východ, Antarktida nebo otevřené moře), v přístrojích umístěných na mořském dně a v kosmických sondách určených pro průzkum vzdáleného vesmíru. Ve výzkumných ústavech Rosatomu je nyní vyvíjen projekt vesmírného reaktoru, který bude schopen zkrátit dobu letu na Mars jen na měsíc a půl.
Zdroj: Tisková zpráva
