Neděle, 27 září
Shadow

V dole Rožná byl vytěžen poslední vůz uranové rudy

Šedesátiletá éra těžby uranové rudy v oblasti Dolní Rožínky, která se velkou měrou podílela na rozvoji kraje Vysočina, končí. Státní podnik DIAMO ukončil 27. dubna 2017 těžbu v  posledním uranovém dole v České republice za přítomnosti ministra průmyslu a obchodu Jiřího Havlíčka, předsedy Českého báňského úřadu Martina Štemberky a další zhruba stovky hostů tradičním hornickým ceremoniálem, kdy byl na povrch vyvezen symbolický poslední vůz vytěžené uranové rudy.

Uranová ruda připravená k vyvezení na povrch. (Zdroj: DIAMO)

Slavnostní akci zahájil ředitel státního podniku DIAMO Tomáš Rychtařík přivítáním všech přítomných, historii ložiska Rožná a činnost dolu poté připomněl závodní Dolu Rožná I Pavel Vinkler.

Důležitost těžebního průmyslu a ochranu nerostného bohatství České republiky zdůraznil ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček, který ve svém vystoupení mimo jiné řekl: „I přes útlum, který v posledních letech panuje v oblastech hornictví, stát jako vlastník nerostného bohatství pohlíží na těžební průmysl jako na perspektivní odvětví, které zabezpečuje strategické komodity, neboť nerostné suroviny tvoří základní ekonomické hodnoty každé země. Považuji za důležité, aby tento stát kladl důraz na surovinovou a energetickou bezpečnost s maximální možnou mírou využívání domácích zdrojů.“

Při konkrétním hodnocení činnosti Dolu Rožná pak doplnil: „Těžba zde na Dole Rožná probíhala úctyhodných 60 let. Jsem rád, že mohu konstatovat, že ložisko, ze kterého dnes bude vytěžen poslední vůz uranové rudy, bylo racionálně vydobyto a že uran zde získaný byl využit pro českou jadernou energetiku.“ Na závěr pak Jiří Havlíček poděkoval všem, kteří se na šedesátileté činnosti těžby uranu na Vysočině podíleli.

Předseda Českého báňského úřadu Martin Štemberka ve svém projevu vyjádřil přesvědčení, že s posledním vozíkem na Dole Rožná končí pouze jedna etapa českého rudného hornictví a to jen proto, aby začala etapa nová. Ocenil náročnou práci, kterou generace havířů na Dole Rožná odvedly, i její přínos pro rozvoj naší země a připomněl, že navzdory obtížným přírodním podmínkám byla ruda na Dole Rožná dobývána s vysokou úrovní bezpečnosti práce, kterou se podařilo udržet až do vytažení posledního vozu.

Ředitel státního podniku DIAMO Tomáš Rychtařík se věnoval budoucnosti odštěpného závodu GEAM v Dolní Rožínce. „Vytěžením posledního vozu na ložisku Rožná rozhodně nekončí činnost státního podniku DIAMO v této lokalitě. Kromě již rozběhnutého projektu budování a provozu Podzemního výzkumného pracoviště Bukov čeká odštěpný závod GEAM náročné období zahlazování následků činnosti po těžbě uranu v oblasti a pokračování realizace již započatých projektů,“ uvedl Tomáš Rychtařík.

Těžní věz dolu Rožná I. (Zdroj: DIAMO)

Informace o Dole Rožná

Důl Rožná I je posledním uranovým dolem jak na území České republiky, tak i ve střední Evropě. V provozu byl od 1957 do roku 2016, kdy byla oficiálně ukončena komerční těžba uranu z tohoto ložiska.

Ložisko uranových rud Rožná, které bylo objeveno v roce 1956, se nachází 50–60 km severozápadně od Brna v okrese Žďár nad Sázavou. Těžební činnost zde byla oficiálně zahájena 27. října 1957 hloubením těžní jámy R 1. Za dobu provozu se podařilo vybudovat rozsáhlý těžební podnik, který vydobyl téměř 17 milionů tun uranové rudy s obsahem 20 tisíc tun uranového kovu. Těžba uranové rudy byla několikrát usnesením vlády v rámci útlumového programu prodloužena, avšak usnesením vlády č. 50 ze dne 25. ledna 2016 byla komerční těžba uranového kovu ukončena k 31. prosinci 2016.

Zaměstnanci státního podniku DIAMO, odštěpného závodu GEAM budou dál zajišťovat činnosti na likvidaci dolu, zahlazování následků těžby, čerpání a čištění důlních vod a další činnosti odštěpného závodu. Část důlních zaměstnanců se rovněž podílí na zajištění projektu Podzemního výzkumného pracoviště Bukov ve spolupráci se Správou úložišť radioaktivních odpadů.

Plnění vozů pod dobývkou. (Zdroj: DIAMO)

 

Významná data (Společně s politickými vězni a největšími firmami je připomínají Hospodářské noviny)

1946 – Začala těžba uranu v Československu. Na základě smlouvy z listopadu 1945 šla veškerá produkce do Sovětského svazu.

1960 – Vrchol těžby uranu v ČSR, kdy ho bylo vytěženo 3000 tun.

1961 – Z uranových dolů byli propuštěni političtí vězni, kteří zde pracovali od roku 1949.

1967 – Vznikl státní podnik Československý uranový průmysl. Jeho nástupcem je podnik Diamo, který spadá pod ministerstvo průmyslu a obchodu.

1986 – První kroky k utlumení těžby uranu, první plán schválila v roce 1989 ještě komunistická vláda.

1990 – Rozhodnutí o snížení těžby uranu, od roku 1994 už se neprováděly žádné těžební průzkumy.

1999 – Surovinová koncepce vlády zmiňuje jako cíl ukončení těžby uranu.

2015 – Zamítnutí snah australské společnosti Urania Mining o těžbu v obci Brzkov na Vysočině, která se takto angažovala od roku 2006.

2016 – Vláda rozhodla o ukončení komerční těžby v posledním dole Rožná I. spravovaném firmou Diamo.

 

Budování výztuže v čelbě dobývky. (Zdroj: DIAMO)

 

Političní vězni

V letech 1949-1961 prošlo podle historiků pracovními tábory 60 až 70 tisíc politických vězňů. Hlavně v táborech na Jáchymovsku zahynulo až 4500 lidí. Většinou při pracovních úrazech spojených s těžkými pracovními podmínkami. Část vězňů byla zastřelena na útěku. Každý rok jich několik spáchalo sebevraždu. Političtí vězni tvořili asi čtyřicet procent všech pracovních sil v uranových dolech. Pracovali zde ale také vězni odsouzení za kriminální zločiny, do roku 1949 asi čtyři tisíce německých válečných zajatců. – Málo se ví, že zde za dobré platy a výhody pracovali i civilisté, protože Sovětský svaz tlačil na co největší produkci uranu. „Během prvních poválečných let bylo na Jáchymovsku vytěženo a do Sovětského svazu dodáno na 7940 tun uranového koncentrátu a vyraženo na 1102 kilometrů chodeb,“ říká Tomáš Bouška, historik a předseda spolku Političtí vězni.cz.

 

Nabíjení trhaviny do vývrtů v čelbě dobývky. (Zdroj: DIAMO)

Největší těžební firmy

Těžba je výrazně koncentrovaná, na tři hlavní producenty připadají téměř tři čtvrtiny světové těžby. Trvale roste těžba v Kazachstánu, naopak mírně klesá v Austrálii a Kanadě, kde je i největší ložisko uranu McArthur River, v němž se předloni vytěžilo 5456 tun. Ložiska v Kazachstánu se vyznačují menším podílem kovu, a proto se pro jeho získávání používá výrazně méně ekologický způsob loužení.

Těžební firmy podle objemu těžby v roce 2015:

Kazachstán 23 800 (39,3 %)

Kanada 13 325 (22 %)

Austrálie 5654 (9,3 %)

Nigérie 4116 (6,8 %)

Rusko 3055 (5,0 %)

 

Zdroj: DIAMO, Hospodářské noviny 27.4.2017

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..