Sobota, 26 září
Shadow

Indie na stopě důvodu koroze v reaktorech JE Kakrapar

Vědci z indického centra Bhabha Atomic Research Centre (BARC) vyšetřující korozi posílených radiaci-odolných trubek, která způsobila úniky chladiva na dvou reaktorech jaderné elektrárny Kakrapar ve státě Gurajat, nyní věří, že problémy způsobila kontaminace oxidu uhličitého.

JE Kakrapar (zdroj: indiandefensenews.in)

V březnu roku 2016 na reaktoru prvního bloku jaderné elektrárny Kakrapar o výkonu 220 MWe vznikl vážný únik vody z primárního okruhu, přičemž následně byl na elektrárně vyhlášen havarijní stav a Indií navržená elektrárna byla odstavena. Indické ministerstvo pro jadernou energii následně potvrdilo, že žádný z pracovníků nebyl ozářen ani nedošlo k úniku radiace. Provozovatel elektrárny, společnost Nuclear Power Corporation of India Limited (NPCIL), uvedl, že reaktor byl bezpečně odstaven, přičemž následně bylo potvrzeno, že všechny bezpečnostní systémy zafungovaly podle předpokladů. Indický regulační úřad Atomic Energy Regulatory Board (AERB) rozhodl o tom, že postižený reaktor se do provozu nevrátí do doby, než se plně objasní příčina vzniklých problémů. Jaderní experti vyšetřující situaci na elektrárně uvedli, že potrubí vykázalo modulární korozi, která se rozšířila i do dalších důležitých potrubí dvou těžkovodních tlakových reaktorů na elektrárně. Vyšetřování pokračuje již více než rok.

Odborníci se nejdříve zaměřili na to, proč selhal systém detekce úniku. „Na všech těžkovodních tlakových reaktorech elektrárny je instalován systém detekce úniku, avšak v tomto případě systém selhal,“ uvedl předseda regulačního úřadu AERB SA Bhardwaj. Regulační úřad měl z počátku podezření, že prasklina v potrubí vnikla tak rychle, že systém elektronické detekce úniku neměl dostatek času na reakci.

Následné vyšetřování odhalilo, že systém elektronické detekce úniku byl plně funkční a že provozovatel elektrárny ho úmyslně nevypnul, aby ušetřil náklady, jak se podezřívalo. Prvotní vyšetřování odhalilo čtyři velké praskliny v chladicím potrubí, které způsobily únik. Další vyšetřování ukázalo, že vnější část potrubí, která není vystavena vysokotlaké těžké vodě o vysoké teplotě, byla zasažena korozí. Tuto skutečnost bylo těžké vysvětlit, neboť vnějšek potrubí byl vystaven pouze horkému oxidu uhličitému a dosud nebyla zaznamenána žádná podobná koroze vnější části potrubí u těchto reaktorů.

Regulační úřad AERB následně nařídil kontrolu veškerého potrubí vyrobeného ze speciální zirkoniovo-niobové slitiny, při které bylo zjištěno, že mnoho z 306 kusů trubek bylo rovněž postiženo modulární korozí. Přestože potrubí ze stejné výrobní šarže se nachází i v dalších indických jaderných blocích, koroze se na nich neobjevila. Další vyšetřování pak odhalilo fakt, že únik chladiva v červnu roku 2015 zaznamenal také druhý blok elektrárny Kakrapar. Regulační úřad AERB tak přikázal demontáž celého vnitřního zařízení reaktorů, a jejich převoz do zařízení úřadu AERB k další analýze. Důkladné vyšetřování 16 dalších indických jaderných bloků nakonec skutečně potvrdilo, že korozí byly zasaženy pouze dva bloky jaderné elektrárny Kakrapar. Bhardwaj uvedl, že vyšetřovatelé následně zvažovali, zda oxidu uhličitý užívaný v jaderné elektrárně Kakrapar nebyl kontaminovaný. Následně byl zjištěn dodavatel oxidu uhličitého, přičemž bylo zjištěno, že plyn mohl být kontaminován uhlovodíky.

Zdroj: World Nuclear News

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..