Podíl jádra na ukrajinském energetickém mixu se rychle přibližuje k 60 %, uvedl ukrajinský prezident Petro Porošenko na zasedání ukrajinské Národní bezpečnostní a obranné rady dne 17. února letošního roku. Podle informací, které přinesla webová stránka prezidentské kanceláře, ale prezident neuvedl, kdy má země hranice 60 % dosáhnout.
Ukrajina v současné době provozuje 15 jaderných bloků ve čtyřech jaderných elektrárnách – Chmelnická JE, JE Rovno, Jihoukrajinská JE a JE Záporoží. Všechny ukrajinské jaderné bloky provozuje státní společnost Energoatom. Z celkových 15 ukrajinských jaderných bloků obsahuje 13 tlakovodní reaktory VVER-1000, zbylé dva obsahují reaktory typu VVER-440. Celkový instalovaný výkon ukrajinské jaderné energetiky dosahuje 13 835 MWe. Většinu jaderných služeb včetně dodávek paliva zajišťuje Ukrajině Rusko, avšak poslední dobou se země snaží snížit svoji energetickou závislost, a tak část jaderného paliva nakupuje od společnosti Westinghouse, která je americkou dceřinou firmou japonské společnosti Toshiba.
„Je mi potěšením oznámit, že zvyšujeme podíl jádra na celkové ukrajinské energetické bilanci. Ze 47 % se rychle blížíme k hranici 60 %, což představuje ekvivalent mnoha miliónů tun, které Ukrajina nemusí spálit,“ uvedl Porošenko.
Velká část ukrajinských primárních energetických dodávek pochází ze značných domácích zásob uhlí a uranu. Zbytek pak představuje ve většině ropa a zemní plyn, které jsou do Ukrajiny primárně dováženy z Ruska. Celková produkce elektřiny na Ukrajině v roce 2014 dosáhla 183 TWh, přičemž 8 TWh Ukrajina exportovala do evropských zemí. Celkem 88 TWh elektřiny pocházelo v roce 2014 z jaderných elektráren, 71 TWh z uhelných elektráren, 13 TWh z plynových elektráren a 9 TWh z vodních elektráren. Celková ukrajinská spotřeba elektřiny dosáhla 134 TWh, přičemž kvůli zastaralému vedení dosáhly přenosové ztráty 20 TWh. Špičková poptávka pak dosahovala 28 GWe. Celkový instalovaný výkon ukrajinské jaderné energetiky se v současné době pohybuje kolem 52 GWe, přičemž 22 GWe představují uhelné elektrárny, 13,8 GWe jaderná energetika, 5 GWe plynové a 4,5 GWe vodní elektrárny. Většina z ukrajinských uhelných elektráren je ale zastaralá s velmi vysokými emisemi, kvůli čemuž má být v blízké době téměř polovina trvale odstavena. V roce 2014 pocházelo z jaderné energetiky 48,6 %, v roce 2015 se pak podíl jádra zvýšil na 56,5 %, což představuje 82,4 TWh elektřiny.
Porošenko uvedl, že rovněž uvítal plány na modernizaci uhelných elektráren spalujících antracit. Práce na značném zvýšení účinnosti a spolehlivosti všech typů elektráren na Ukrajině „musí začít co nejdříve, neboť tyto projekty trvávají obyčejně dva až tři roky,“ uvedl.
Prezident rovněž zmínil spolupráci s Polskem a Čínou na modernizaci ukrajinských energetických společností. „S polskými kolegy jsem diskutoval o možnostech, jak přilákat zahraniční investory, s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem (pinyin: Xi Jinpingem) jsme probírali možnosti využití čínských mezistátních půjček,“ podotknul Porošenko.
V březnu roku 2015 společnosti Energoatom, Ukrenergo a Polenergia podepsaly memorandum o porozumění ohledně projektu na export elektřiny prostřednictvím evropských přenosových sítí.
Ukrenergo je ukrajinská státní distribuční společnost, zatímco Polenergia je skupina polských firem zabývajících se výrobou elektřiny, jejím prodejem a distribucí. Polenergia je součástí Kulczyk Investments – soukromě vlastněné polské investiční společnosti.
Společnost Energoatom uvedla, že dohoda umožní využít všech dostupných jaderných kapacit, přičemž zároveň pomůže přilákat investory na dostavbu třetího a čtvrtého bloku Chmelnické jaderné elektrárny. V červenci roku 2015 ukrajinská vláda schválila pilotní projekt s názvem Energetický most (Energy Bridge), v rámci něhož má být elektřina vyrobená v druhém bloku Chmelnické jaderné elektrárny exportována do Evropské unie.
V listopadu minulého roku společnost Energoatom odsouhlasila spolupráci s čínskou, argentinskou a španělskou společností, konkrétně s China National Nuclear Power, Nucleoeléctrica Argentina SA a IDOM Nuclear Services.
Zdroj: World Nuclear News
