Středa, 30 září
Shadow

Havárie před 40 lety zapříčinila odstavení prvního československého reaktoru

Jaderné elektrárna v Jaslovských Bohunicích nacházejících se poblíž slovenské Trnavy byla první svého druhu na území tehdejšího Československa. Řetězová reakce v prvním reaktoru této elektrárny se rozběhla v říjnu roku 1972, k výrobě elektřiny sloužil však pouze necelých pět let. Přesně před 40 lety – dne 22. února 1977 – byl po havárii odstaven. Tato etapa budování jaderné energetiky je tak nyní připomínána pouze budovou, jež stojí vedle čtyř novějších bloků.

Řez jadernou elektrárnou A-1 (Zdroj: oblastní archiv Plzeň)

Problém elektrárny v Jaslovských Bohunicích byl zapříčiněn neobvyklým technickým řešením, které se později ukázalo i jako nepříliš bezpečné. Již od 50. let totiž vznikal v polích u Trnavy reaktor, jenž měl využívat jako palivo neobohacený uran pocházející z českých dolů. Zařízení bylo vyvíjeno československými odborníky – za pomoci sovětských kolegů, ani jedni však neměli s touto koncepcí reaktoru příliš zkušeností.

Možnost doplňování paliva za provozu se zprvu zdála být velkou výhodou. Nakonec ale vyústila ve dvě vážné havárie, které elektrárnu zvanou A-1 postihly. Během první z nich v lednu 1976 dokonce dva muži z obsluhy zahynuli. Nehoda, jež bez hrdinství a nasazení životů dalších zaměstnanců elektrárny mohla dopadnout mnohem hůře, však byla komunistickým režimem před veřejností utajena.

Obyvatelé Československa se ostatně nedozvěděli ani o mnohem horší havárii, která se stala o rok později. Tato havárie zapříčinila koncem 70. let odstavení reaktoru. Rovněž tomuto neštěstí z února roku 1977 – jako první havárii – se dalo větší pečlivostí zabránit.

V jednom z palivových článků, který byl připravený k zasunutí do reaktoru, se roztrhl sáček s gelem pohlcujícím vlhkost. Zaměstnanci elektrárny však neposbírali všechnu rozsypanou hmotu a zbylý gel po zavezení paliva způsobil ucpání chladicích kanálů. V důsledku tohoto se začal palivový soubor přehřívat, teplem se dokonce roztavila část konstrukce reaktoru a do primárního i některých částí sekundárního okruhu unikla radioaktivita. Na sedmibodové mezinárodní škále závažnosti jaderných událostí byla tato nehoda označena stupněm 4. Při nehodě nebyl sice nikdo zraněn, nicméně havárie znamenala pro reaktor definitivní konec. Zastavení štěpné reakce v tomto reaktoru proběhlo v květnu roku 1979.

Zdroj: ČTK

1 Comment

  • jarda

    K zastavení reakce došlo už v den nehody, kdy byla detekována radiace v parogenerátorech vlivem poškození paliva. V roce 1979 pak došlo k rozhodnutí reaktor neopravovat a vyřadit definitivně.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..