Ruská jaderná energetika by v budoucnu měla mít dvě složky, což umožní propojit tradiční reaktory na bázi tepelných neutronů s novými reaktory na bázi rychlých neutronů. Podle Michaila Kovalčuka, prezidenta výzkumného ústavu Kurčatovský institut (součást struktury Rosatomu), to pomůže řešit otázky dopadu jaderné energetiky na životní prostředí a její surovinové základny.
V rozhovoru pro RIA Novosti Kovalčuk připomněl, že současná jaderná energetika je založena na tepelných reaktorech, které „spalují“ pouze uran 235. Ten ale představuje jen asi 0,7 % přírodního uranu a zbývající množství tvoří uran 238. „Spalováním uranu 235 v tepelných reaktorech nedokáže jaderná energetika využít obrovské množství cenné suroviny – uranu 238. To je velký problém z pohledu zabezpečení surovin pro jaderné elektrárny,“ řekl Kovalčuk.
Řešení problému
Tento problém je možné řešit pomocí rychlých reaktorů, které dokáží zužitkovat i uran 238. Navíc provozování těchto reaktorů v režimu množení (breedingu) umožňuje dále rozšířit produkci jaderného paliva, dodává Kovalčuk.
„Rychlé reaktory mají ještě jednu výhodu. Vždyť současná jaderná energetika po sobě zanechává použité jaderné palivo a radioaktivní odpady, které je nutné ukládat. Máme pro to připraveny odpovídající technologie, ale z ekologického pohledu samozřejmě nejde o nejvhodnější variantu,“ řekl Kovalčuk.
„Je ale možné uzavřít jaderný palivový cyklus, což znamená přepracovávat použité jaderné palivo, separovat z něj cenné štěpitelné materiály a používat je při výrobě nového paliva jak pro rychlé, tak pro tepelné reaktory. Dále to obnáší „spalovat“ v rychlých reaktorech radionuklidy nebezpečné pro člověka a životní prostředí. Tímto způsobem nebudeme řešit jen problém zajištění dostatku surovin, ale získáme navíc „zelenou“ jadernou energetiku ve smyslu minimalizace objemu radioaktivních odpadů,“ řekl Kovalčuk.
Podle něj, pokud má být jaderná energetika pro Rusko skutečně perspektivní, musí mít dvě složky, které propojí reaktory obou typů: rychlé i tepelné. „To znamená, že musíme zdokonalovat naši flotilu tlakovodních reaktorů typu VVER na bázi tepelných neutronů, protože jde o zavedený způsob produkce elektřiny ve velkém měřítku. A zároveň musíme rozvíjet rychlé reaktory a dostat se v jejich využívání na kvalitativně novou úroveň, abychom mohli ve větší míře spalovat uran 238 a množit nové palivo pro tepelné reaktory. Tím postupně dosáhneme plné harmonie,“ uvedl Kovalčuk.
Pozice Ruska ve vývoji rychlých reaktorů
Rusko v současnosti zastává pozici lídra v rozvoji technologií uzavírání jaderného palivového cyklu, zdůraznil Kovalčuk. „V současnosti je Rusko jedinou zemí, kde jsou rychlé reaktory v komerčním provozu. Jde o reaktory BN-600 a BN-800,“ řekl Kovalčuk. Čtvrtý blok Bělojarské jaderné elektrárny s reaktorem BN-800 je předstupněm pro ještě výkonnější blok komerčního typu. Jedná se o reaktory BN-1200, které budou stavěny na základě zkušeností s provozem reaktoru BN-800.
Kromě toho se v Rusku poprvé na světě soustředily do jednoho místa, podniku Gorno-chimičeskij kombinat (součást struktury Rosatomu), tři důležitá technologická zařízení v oblasti uzavírání palivového cyklu: skladiště použitého jaderného paliva, linka na jeho přepracování a linka na výrobu paliva MOX pro rychlé reaktory.
Zdroj: RIA Novosti
