Čína bude i nadále tahounem světové jaderné energetiky

Očekává se, že rapidní čínský program výstavby nových jaderných bloků se bude na celosvětovém navyšování instalovaného výkonu jaderné energetiky do roku 2035 podílet ze tří čtvrtin, uvádí zatím poslední energetický výhledový dokument společnost BP.

Ve svém dokumentu společnost BP uvádí, že zatímco světová ekonomika se mezi lety 2015 a 2035 téměř zdvojnásobí, spotřeba energií se zvýší pouze o 30 %. Spotřeba má narůstat značně pomaleji než v předchozím období: mezi lety 2015-2035 se očekává roční nárůst 1,3 %, v letech 1995-2015 byl průměrný roční nárůst spotřeby 2,2 %.

Zpráva předpokládá, že dominantními zdroji energie i nadále zůstanou ropa, zemní plyn a uhlí, které se na globálních dodávkách energií budou v roce 2035 podílet z více než 75 %, což představuje necelý 10% pokles oproti roku 2015.

Téměř dvě třetiny nárůstu globální spotřeby energií mezi lety 2015-2035 bude představovat výroba elektřiny, uvádí společnost BP. Kvůli tomu se zvýší podíl energetických zdrojů, které budou spotřebovávány na výrobu elektřiny ze 42 % v roce 2015 na 47 % v roce 2035.

Podle základního scénáře energetického výhledu společnosti BP se emise uhlíku mají mezi lety 2015-2035 zvýšit o 13 %. Výhled tedy předpokládá mnohem vyšší emise, než předpovídal scénář „450 Scenario“ Mezinárodní energetické agentury. Ten předpokládal pokles emisí uhlíku v roce 2035 o 30 % s cílem splnění klimatických cílů stanovených v rámci Pařížské klimatické dohody. Avšak společnost BP uvádí, že i 13 % nárůst emisí představuje pouhou třetinu míry nárůstu, kterou jsme zaznamenali v minulých 20 letech. Podle společnosti se tak bude jednat o nejnižší nárůst emisí od roku 1965, kdy si společnost začala vést statistiky.

Světová jaderná energetika má růst ročně o 2,3 % s tím, že její podíl na celosvětové spotřebě energií vzroste ze 4 % na 5 %, uvádí firma BP.

V Evropě ale bude instalovaný výkon jaderné energetiky velmi pravděpodobně klesat, neboť budou odstavovány starší reaktory a investic do nových bloků se mnoho neplánuje. Firma BP tak předpokládá, že instalovaný výkon evropských jaderných elektráren v roce 2035 klesne až o 30 % oproti roku 2015. Dokument firmy rovněž očekává, že Japonsko postupně do roku 2025 restartuje určitou část své jaderné flotily, avšak úrovně výroby před nehodou v jaderné elektrárně Fukušima Dajiči již nedosáhne. Zato instalovaný výkon čínských jaderných elektráren má podle očekávání růst rychlostí 11 % ročně až do roku 2035, což bude představovat téměř tři čtvrtiny globálního nárůstu instalovaného výkonu jaderné energetiky.

Obnovitelné zdroje se podle očekávání mají na nárůstu instalovaného výkonu globální energetiky podílet ze 40 %, což povede ke zvýšení jejich podílů v globální energetice ze 7 % v roce 2015 na téměř 20 % v roce 2035.

Generální ředitel společnosti BP Bob Dudley uvedl: „Globální energetika se velmi výrazně mění. Tradiční centra energetické poptávky jsou překonávána rychle rostoucími rozvojovými trhy. Také energetický mix se mění, což je způsobeno především technologickým pokrokem a starostmi o životní prostředí.“

Dále podotkl, že hlavním rysem současných změn je pokračující snaha o dekarbonizaci energetických zdrojů. Zvýšení konkurenceschopnosti obnovitelných zdrojů bude znamenat navýšení podílu těchto zdrojů společně s jádrem a hydroenergetikou, které budou představovat poloviční podíl na zvýšení výroby elektřiny v následujícím dvacetiletém období.

Také Světová jaderná asociace vyvinula svou vlastní vizi budoucího vývoje globální energetiky s názvem Harmony. Vize je založena na dvoustupňovém scénáři Mezinárodní energetické agentury, který cílí na zredukování nejškodlivějších následků globálního oteplování a který vyžaduje velký nárůst světové jaderné energetiky. Vize Harmony počítá s pestrým mixem energetických zdrojů navrženým tak, aby se maximalizovaly výhody a minimalizovaly nevýhody každé jednotlivé technologie. Světová jaderná asociace tak počítá s tím, že v roce 2050 by se měla jaderná energetika podílet na světové výrobě elektřiny z 25 %, což by vyžadovalo výstavbu zhruba 1 000 GWe nových jaderných kapacit.

Zdroj: World Nuclear News