Úterý, 29 září
Shadow

V Africe je stále tma

Hospodářský a sociální pokrok není možný bez elektřiny. V Africe k ní nemá přístup 60% obyvatel, v chudých zemích na jih od Sahary dokonce tři čtvrtiny. A protože počet obyvatel kontinentu přibývá mnohem rychleji, než roste výroba proudu, hrozí mu energetická krize.

koeberg1
Elektrárna Koeberg v JAR je jedinou africkou jadernou elektrárnou. Dva bloky o výkonu 970 MWe zde uvedla společnost Framatome do provozu v letech 1984 a 1985. (Zdroj: Eskom.co.za)

Celkový výkon elektroenergetické soustavy v Africe, která má 1,2 miliardy obyvatel, se pohybuje kolem 160 tisíc megawattů, což zhruba odpovídá kapacitě Německa, kde žije 81 miliónů lidí. Přitom dvě třetiny afrických zdrojů elektřiny jsou soustředěny v Jižní Africe a na severu kontinentu. Ten větší „zbytek“ Afriky se dělí o pouhých 53 tisíc megawattů. Přibližně tolik má k dispozici Portugalsko.

Názory na to, jak vyřešit africkou energetickou krizi, jsou různé. Podle poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers výstavba velkých centralizovaných energetických zdrojů problém Afriky nevyřeší. Nezbytné jsou takzvané doplňkové systémy, například malé solární, či jiné elektrárny (například na biomasu) zásobující jenom určité město, či vesnici. „Odhadujeme, že jen 30 procent poptávky ve venkovských oblastech Afriky lze uspokojit rozšířením tradiční sítě,“ říká Pascale Jean, expert PwC.

Také podle Hervé Gouyeta, prezidenta organizace „Electricians Without Borders“ lze odvrátit energetickou krizi v Africe především výstavba lokálních solárních a větrných elektráren vybavených skladovacím systémem. Jistit by je měly plynové nebo naftové generátory.

Podle jiných expertů by k vyřešení afrických problémů mohly v dlouhodobém výhledu přispět také jaderné elektrárny. Na kontinentu jsou v současné době v provozu jenom v Jižní Africe, kde dva bloky, uvedené do provozu v polovině 80. let postavila francouzská společnost Framatome (nyní Areva). Jihoafrická vláda počítá s výstavbou dalších osmi bloků s celkovým instalovaným výkonem 9600 megawattů.

Druhou africkou zemí využívající jádro se stane devadesátimilionový Egypt, který v listopadu 2015 podepsal dohodu s Rosatomem o výstavbě jaderné elektrárny El Dabaa na pobřeží Středozemního moře, asi 300 kilometrů západně od Káhiry. Investiční náklady se odhadují na 25 miliard dolarů. Počítá se se stavbou čtyř reaktorů s celkovým výkonem 4800 megawattů, z nichž první má být spuštěn v roce 2022.

Do výstavby jaderných elektráren by se mohly podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii pustit i další africké země. Například Namibie či Niger disponující bohatými zásobami uranové rody, Ale také Keňa, Maroko, či Nigérie, největší africký producent ropy. Ale zatím to jsou jenom úvahy.

Zdroj: Tisková zpráva

1 Comment

  • Vzhledem k intenzivnímu a delšímu slunečnímu svitu je možno volit sluneční koncentrátory pro ohřev vody – páry k výrobě elektrické energie. V oblastech, kde není voda využívat větru a akumulace tlakového vzduchu. Na pobřeží lze též aplikovat vlnové generátory. To jsou nejlevnější investiční akce.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..