V lednu nového roku nastoupí do čela Spojených států amerických republikánský prezident Donald Trump. Pod jeho vedením čeká americkou energetickou politiku očividně rozsáhlá reorganizace. Agentura Bloomberg uvedla, že tato skutečnost vyplývá z dotazů, které Trumpův tým pro převzetí moci adresoval ministerstvu energetiky. Tento dokument obsahuje 65 otázek a jeho účelem je zjistit možnosti zachovat v provozu zastarávající americké jaderné reaktory. Dále se například dotazuje na identitu zaměstnanců, kteří hráli klíčovou roli při prosazování klimatické agendy dosluhujícího prezidenta Baracka Obamy.
Trumpův štáb po ministerstvu energetiky žádá jména pracovníků i smluvních firem, které se účastnily klimatických schůzek OSN a také těch, kteří pomáhali sestavit žebříček tzv. společenských nákladů za emise oxidů uhlíku pro administrativu prezidenta Obamy. Tento žebříček byl vládou používán k demonstraci výhod nových klimatických pravidel.
Během volební kampaně Trump sdělil, že plánuje zrušit vládní regulace a vypovědět celosvětovou klimatickou dohodu z Paříže. Tuto dohodu podepsalo přes 190 zemí a nyní v jednotlivých státech prochází ratifikačním procesem. Trump o ní prohlásil, že škodí americkému průmyslu.
Ze zmíněného dokumentu rovněž vyplývá kladný pohled a cíl podporovat nukleární energie ze strany Trumpa. Po ministerstvu energetiky mimo jiné žádá informace o tom, zda a jak může pomoci udržet současné reaktory v provozu, a zamezit jejich předčasnému odstavení.
Zdroj: ČTK
