Předčasné odstavování amerických jaderných elektráren může být obrovskou hrozbou pro snahy na snížení emisí oxidu uhlíku, a to jak v krátkodobém, tak i dlouhodobém horizontu, uvádí zpráva skupiny Brattle Group.
Dokument připravený ekonomy skupiny Brattle Group uvádí, že předčasné odstavení jaderného bloku o výkonu 1 000 MWe může zvýšit roční emise oxidu uhlíku v rozmezí od 4,1 až 4,7 milionů tun. Prevence proti předčasnému odstavení jaderných bloků z ekonomických důvodů je cenově efektivní způsob, jak omezit emise skleníkových plynů a splnit klimatické cíle, uvádí zpráva.
Podle dokumentu je typický deficit ekonomicky ohrožené jaderné elektrárny kolem 10 dolarů za MWh elektřiny. Jestliže by byl tento schodek dorovnán podporou za čisté zdroje, náklady na omezení emisí oxidu uhličitého by byly pouze 12 až 20 dolarů za tunu. Tyto ceny jsou velmi konkurenceschopné dalším možnostem na omezení emisí oxidů uhlíku, jako jsou různé vládní dotace na podporu nízkoemisních technologií, uvádějí autoři.
Současné tržní podmínky způsobují, že některé jaderné bloky nejsou schopné spolehlivě vytvářet dostatečné zisky na pokrytí nákladů na provoz a jsou tak velmi náchylné k předčasnému odstavení z ekonomických důvodů, uvádí zpráva. Na základě analýzy z agregovaných a regionálních dat jsou nejvíce ohrožené malé jednoblokové jaderné elektrárny pracující na trzích s mimořádně nízkými výkupními cenami za silovou elektřinu. Schodek těchto elektráren může dosahovat až 20 dolarů za MWh.
Zvýšené emise oxidu uhlíku způsobené předčasným odstavením jaderných elektráren se ale netýkají jen konkrétních států, kde je elektrárna provozována, proto tento problém představuje ohrožení pro klimatické cíle celých USA. Zachování existujících jaderných kapacit by navíc zlepšilo efektivitu klimatických opatření snížením kumulativních emisí. Emise CO2 totiž v atmosféře zůstávají mnoho let, což dělá snížení emisí v krátkodobém měřítku více užitečným řešením pro ochranu životního prostředí než pozdější opatření.
„Tato zjištění demonstrují, že zachování stávajících jaderných kapacit, představuje nákladově efektivní řešení, jak omezit emise skleníkových plynů v krátkodobém horizontu. Zachování jaderných kapacit rovněž umožní dodržení budoucích klimatických politik v rozumných nákladových úrovních,“ uvedl Metin Celebi, spoluautor studie. „Udržení životaschopné jaderné energetiky v tomto energetickém meziobdobí je rozumné pro cenově efektivní řešení klimatických cílů v budoucnu,“ dodal.
V tomto roce dva americké státy – New York a Illinois – schválily zákony, které explicitně uznávají benefity jaderné energetiky a zajišťují pokračující provoz ekonomicky ohrožených reaktorů. Stát New York se tak stal prvním státem explicitně uznávajícím přínos bezemisní výroby elektřiny v jaderných elektrárnách.
Ekonomicky zranitelné jaderné elektrárny v dalších státech však zůstávání i nadále v ohrožení předčasného vyřazení z provozu kvůli krátkodobé povaze deregulovaného trhu a kvůli konkurenci od státem dotované větrné energetiky a od plynových elektráren, které díky historicky nízké ceně plynu produkují elektřinu velmi levně. I v tomto měsíci bylo ohlášeno další předčasné odstavení jaderné elektrárny. Společnost Entergy oznámila, že se rozhodla odstavit jadernou elektrárnu Palisades ve státě Michigan v roce 2018, a to i přesto, že reaktor má platnou provozní licenci až do roku 2031.
Na dokumentu s názvem „Nuclear retirement effects on CO2 emissions: preserving a critical ressource“ (Efekt odstavování jaderných elektráren na emise CO2: zachování důležitých zdrojů) se podíleli: Celebi, Mark Chupka, Frank Graves, Dean Murphy a Ionna Karkatsouli. Studii financoval a podporoval americký energetický institut Nuclear Energy Institute.
Zdroj: World Nuclear News
