Nejvyšší německý soud (Federal Constitutional Court) ve čtvrtek 1. prosince letošního roku rozhodl, že jaderní provozovatelé, kteří byli donuceni předčasně uzavřít jaderné elektrárny v souvislosti s politickou reakcí na nehodu v japonské jaderné elektrárně Fukušima Dajiči, mají právo na kompenzace od německé vlády.
Společnosti E.ON, RWE a Vattenfall se s německou vládou soudily o náhrady škod za předčasné odstavení osmi jaderných elektráren v roce 2011. Elektrárny musely být okamžitě odstaveny poté, co se při nehodě v japonské jaderné elektrárně Fukušima Dajiči, která byla způsobena zemětřesením a masivními vlnami cunami, natavily aktivní zóny u tří reaktorů.
Okamžitě po nehodě japonské elektrárny bylo odstaveno na původně tříměsíční moratorium sedm německých elektráren postavených před rokem 1980. Ještě než dané tři měsíce uběhly, bylo tříměsíční moratorium změněno na trvalý zákaz provozu.
Trojice německých jaderných provozovatelů stát žalovala o 20 miliard dolarů za ztráty z příjmů, které byly očekávány ve spojení s uzavřením jaderné elektrárny Biblis A a B, prvního bloku JE Neckarwestheim, jaderné elektrárny Brunsbuttel, prvního bloku jaderné elektrárny Isar, JE Unterweser a prvního bloku JE Phillipsburg. Celkově tak bylo podle dat Světové jaderné asociace (World Nuclear Association) v roce 2011 odstaveno 8 336 MWe jaderných kapacit. Kromě těchto jaderných bloků nebyl povolen ani restart jaderné elektrárny Krummel, která v té době procházela dlouhodobou odstávkou, a to i přesto, že elektrárna byla do provozu uvedena až v roce 1984.
Přestože hodnota akcií společností RWE a E.ON po čtvrtečním rozhodnutí soudu vzrostla o 2,9 %, respektive 24,7 %, společnosti mohou očekávat pouze zlomek z kompenzací, které požadovaly.
Soud uvedl, že společnosti mají nárok na „přiměřené“ kompenzace, neboť byly ochuzeny o příjem, na který mají nárok od roku 2002, kdy byly vydány produkční povolenky. Zatímco politiku odchodu od jádra německá ústava povoluje, rozhodnutí nuceného odstavení jaderných elektráren v určitém ohledu porušilo ustavně garantované právo na majetek, neboť zavedení předčasných pevných termínů odstavení jaderných elektráren znemožňuje energetickým společnostem vyčerpat výkonové povolenky do té míry, jak bylo stanoveno zákonem z roku 2002.
Na druhou stranu ale společnosti nemusí být kompenzovány za peníze investované do elektráren mezi prosincem roku 2010 a březnem roku 2011. Tyto investice byly prováděny s cílem prodloužení provozu jaderných elektráren v rámci politiky představené v roce 2010, uvedl server World News.
Obchodní analytici ale upozorňují, že urovnání kompenzací může trvat ještě několik let, avšak společnosti by potřebovaly k dohodám dojít ve velmi krátké době, neboť musí nalézt peníze na zaplacení jejich podílu ve fondu v hodnotě 25 miliard dolarů, díky kterému budou dané společnosti moci transferovat závazky spojené s jaderným odpadem na stát.
Zdroj: Nuclear Street
