Na blogu iDNES.cz vyšel článek o pokročilém jaderném reaktoru VVER-1200, což je pokročilý tlakovodní reaktor generace III+, který je nyní komerčně provozován jako 6. blok Novovoroněžské jaderné elektrárny. Jedná se o modernější a výkonnější blok, než VVER-1000, který je provozován v jaderné elektrárně Temelín. Mimo standardní bezpečnostní prvky, jako jsou vysokotlaké vstřikování chladicí kapaliny, nízkotlaké vstřikování chladicí kapaliny, vstřikování koncentrované kyseliny borité, má také inovativní bezpečnostní prvky. Hlavními jsou pasivní odvod tepla přes parogenerátory a lapač roztavené aktivní zóny (coria).
Jaderný reaktor VVER-1200 typ 491 je lehkovodní tlakovodní jaderný reaktor generace III+ vyvíjený ruskou společností Gidropress, která pracuje pod společností Rosatom. VVER-1200 má tepelný výkon přibližně 3200 MW a elektrický výkon přibližně 1170 MW. Jedná se o čtyřsmyčkovou koncepci, pro porovnání reaktor VVER-440 má 6 parogenerátorů, každý se svým vlastním cirkulačním čerpadlem a potrubím, VVER-1000 má 4 smyčky. Tlak v primárním okruhu reaktoru VVER-1200 dosahuje 16,2 MPa což je srovnatelné s VVER-440 i VVER-1000. Teplota na výstupu z reaktoru je přibližně 330 °C a chladicí směs na vstupu do reaktoru má přibližně 300 °C. Palivo v jaderném reaktoru VVER-1200 je navrženo pro 4letý provoz s možností využití MOX paliva, což je jeden z požadavků na reaktory generace III+.
Aktivní zóna reaktoru obsahuje 163 palivových kazet, každá palivová kazeta obsahuje 312 palivových proutků. V každé palivové kazetě je 18 servisních kanálů pro senzory. Palivové peletky, obohacené přibližně na 5 % jsou obaleny zirkoniovým pokrytím. Průměrný lineární tepelný výkon je 167,8 W/cm palivového proutku, přičemž palivová kazeta je dlouhá 457 cm (výška palivové kazety u jaderné elektrárny Temelín, reaktor VVER-1000, činí 353 cm).
Jadernou reakci řídí 121 regulačních svazků, které udržují stabilní výkon reaktoru, tím že mění reaktivitu aktivní zóny. Dále potlačují vznik xenonových oscilací, ke kterým může docházet v každém velkém reaktoru. Jde o jev spojený s jeho fyzickými rozměry a řídicí systém je uzpůsoben k jejich automatickému potlačování, takže nemohou představovat žádné ohrožení bezpečného provozu reaktoru. Xenonové oscilace vznikají v důsledku schopnosti jednotlivých částí reaktoru fungovat samostatně. Xenon vzniká při štěpení jaderného paliva, má vysoký účinný průřez pro absorpci a tím velmi „brzdí“ jadernou reakci. Vlivem změny reaktivity v horní části reaktoru (částečné zasunutí regulačních orgánů) se výkon reaktoru přesune do spodní části, kde začne vznikat více xenonu, tím pádem se potlačí výkon v dolní části reaktoru, jako důsledek parazitní absorpce neutronů na xenonu, a výkon se přelije zpět do horní části reaktoru.
VVER-1200 má 4 parogenerátory postavené horizontálně, shodně jako jiné typy VVER reaktorů. Pokud má jaderná elektrárna postaveny parogenerátory horizontálně, je mnohem nižší a seismicky odolnější. Parogenerátor je 13,82 m dlouhá válcová tlaková nádoba s vnitřním průměrem 4,2 m. Průtok chladicí kapaliny zajištují hlavní cirkulační čerpadla, každé má nominální průtok chladiva 21500 m3/h.
Celý článek si můžete přečíst na těchto adresách: http://pavelsuk.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=562002, http://pavelsuk.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=572687
Pokud si chcete prohlédnout virtuální model celého komplexu spolu s výstavbou 7. bloku: http://atominfo.cz/2016/12/prohlidka-virtualnim-modelem-novovoronezske-je-2/
Fotogalerie z výstavby a dokončení 6. bloku Novovoroněžské JE si můžete prohlédnout na adrese: http://atominfo.cz/2016/10/nove-bloky-novovoronez-ii/
3 Comments
Cituji:
„Mimo standardní bezpečnostní prvky, jako jsou vysokotlaké vstřikování chladicí kapaliny, nízkotlaké vstřikování chladicí kapaliny, vstřikování koncentrované kyseliny sírové, …“
Kyselina sírová je u JE z hlediska bezpečnostik ničemu, správně by mělo být „kyseliny borité“.
Děkujeme za připomínku, chyba je na naší straně, mělo být kyselina boritá. Kyselina sírová by v aktivní zóně neměla žádný význam. Děkujeme