[VVER 2016] Petr Závodský: Pro výstavbu nových bloků v ČR nebude vhodnou variantou další tendr, ale volba strategického partnera

Petr Závodský, ředitel útvaru Výstavba jaderných elektráren ve společnosti ČEZ, se přirozeně věnoval přípravě výstavby nových jaderných bloků v Česku.

1Začal aktuálním stavem projektů: „ČEZ vytvořil dvě dceřiné společnosti Jaderná elektrárna Temelín II a Jaderná elektrárna Dukovany II, tak aby na tyto společnosti mohl získávat veškeré licence a do budoucna do nich mohl vstoupit třeba strategický partner. V současnosti máme platné stanovisko EIA pro Temelín a rozběhli jsme proces EIA v Dukovanech. Tady se chceme v oblasti licencování brzy dostat na stejnou úroveň jako v Temelíně. Naším cílem je oba projekty připravovat paralelně tak, abychom mohli v roce 2025 nebo 2027, kdy bychom měli mít stavební povolení, vybrat variantu jak dál. Samozřejmě se do tebe doby energetika nějak vyvine, takže konečně rozhodnutí může být různé. Můžeme se rozhodnout, že postavíme rychle jeden blok v Temelíně, protože nám tam z nějakých důvodů bude chybět výkon, můžeme ale říci, začneme stavět první blok v Dukovanech a další v Temelíně, nebo dva bloky v Dukovanech a jeden v Temelíně.“

Jako zásadní pro výstavbu nových bloků vidí Závodský státní podporu: „Nemyslím tu finanční, ale státní podporu na všech úrovních tak, aby byl nakonec naplněn cíl postavit nové bloky, který je zakotven v Národním akčním plánu rozvoje jaderné energetiky v ČR.“

Uvedl příklad toho, jak by státní podpora vypadat neměla: „Touto státní podporou myslím to, aby úřady fungovaly tak, jak mají. Jen lehce zmíním, jak probíhalo minulé řízení. Potřebovali jsme vyjádření z ministerstva pro místní rozvoj a žádost o stanovisko jsme podali v červenci minulého roku. Byli jsme přesvědčeni, že nám má dokument vydat ministerstvo pro místní rozvoj, ale naše žádost pak putovala po české republice. – do Hrotovic, do Třebíče, na krajský úřad v Jihlavě a tak dále. Tato pouť trvala celý rok, přestože ve správním řádu je stanoveno, že tohle vyjádření – upozorňuji, že to je jen vyjádření, ne rozhodnutí – trvalo to rok. Takže jsme za rok nabrali nějakých 10 měsíců zpoždění. Je to tedy i o tom, aby tyto kroky měly spád, ale nemyslím tím, že nám bude někdo pomáhat se zákony, to ne. My samozřejmě splníme veškeré legislativní požadavky, ale nemělo by se stávat, že někdo – ať už účelově nebo z nechuti pracovat nebo nevím, jak to nazvat – nám bude tento proces blokovat.“

Na toto reagoval Jiří Koliba, náměstek ministra průmyslu a obchodu: „Lehce bych se ohradil proti tomu, že stát nespolupracuje. Ten roční skluz, o kterém tu bylo řečeno, vypadá jako selhání státu. Ale ono je to spíš dílo několika málo jedinců, kterým se podařilo chod státní administrativy, nechci říct přímo byrokracie, úspěšně o tento rok prodloužit. Chtěl bych říct jednu skutečnost. Poté co se o této věci dověděl pan premiér, neváhal a svolal si k sobě velké jednání za účasti ministra životního prostředí, ministra průmyslu a obchodu, ministryně pro místní rozvoj a generálního ředitele ČEZu. Přestože se pan premiér chová jako člověk velmi decentní a má pověst slušňáka, tak na tomto jednání byl hodně rázný, hodně důrazný a některá jeho slova bych nesl velmi nelibě, kdyby byla adresována na mou adresu. Výsledkem bylo to, že celý proces byl urychlen a žádost o přílohu, která byla potřeba pro posouzení vlivu na životní prostředí, byla vydána prakticky okamžitě.“

Možnosti budoucího obchodního modelu výstavby nových bloků v Česku Závodský okomentoval: „Protože projektové společnosti budou mít všechna povolení na své IČO, bude možné, aby do nich vstoupil strategický partner, aby si je odkoupil stát, nebo aby v té investici pokračoval ČEZ. Je to velmi otevřené a bude záležet na vládním zmocněnci a výboru pro jadernou energetiku, kterou variantu nakonec zvolí. Z mého pohledu by byla vhodná varianta se širokým zapojením českého průmyslu, tedy EPC dodávka s význačnou subdodávkou třeba strojovny českými firmami plus jejich zapojení v primární části elektrárny na místech, kde by to bylo možné. To by měla být jedna z oblastí, která by byla jiná oproti předchozímu tendru. Tam jsme v rámci veřejné zakázky nemohli požadovat zapojení českého průmyslu.“