Sobota, 19 září
Shadow

Motejlekskocdopole: František Poukar: Architekt českého jádra

Minulý týden zde byl citován článek o zakladateli českého nukleárního výzkumu Čestmíru Šimáněm. Nyní se objevil článek o další významné osobě, která se podílela zejména na výstavbě jaderných elektráren Dukovany, či slovenské Mochovce. Řeč je o Františku Poukarovi. Vystudován na brněnském vysokém učení technickém později ukázal velký potenciál jako hlavní inženýr výstavby dukovanské elektrárny. Také pracoval spolu s Františkem Hezoučkým pracoval na jaderné elektrárně Temelín, bohužel se však nedočkal spuštění Temelína. 

_jas6371-1024-x-708
Chladicí věže jaderné elektrárny Dukovany

František Poukar začínal na velkých vodních dílech, jeho pomníkem jsou ale chladící věže jaderných elektráren, tyčící se nad českou krajinou. Temelín už nestačil dokončit, zemřel v roce 2000 před spuštěním prvního reaktoru.

Absolvent Fakulty strojní VUT v Brně, ročník 1937, se věnoval stavbě elektráren hned po škole od roku 1961, tehdy šlo o vodní dílo Lipno. Na Vltavské kaskádě vydržel přes deset let, ale v sedmdesátých letech přišly jiné výzvy, Československo pod patronací SSSR začalo s přípravou výstavby jaderných elektráren v Dukovench a v Jaslovských Bohunicích a talentovaný Poukar, muž s obrovskou erudicí a zájmem o atomovou energii se postupně vypracoval na vládního zmocněnce pro výstavbu Dukovan. Z pozice hlavního inženýra řídil celý proces vzniku této první jaderné elektrárny na českém území. 

Když byl následně uzavřen se Sovětským svazem další kontrakt, tentokrát na dodávku technického vybavení do nově budované elektrárny Temelín, bylo znovu potřeba vybrat vedoucího celého projektu. Volba logicky padla na Františka Poukara. Ten si jako svého náměstka a pravou ruku vybral další atomovou personu, Františka Hezoučkého, odborníka na termohydrauliku, se kterým spolupracoval už na výstavbě elektráren v Dukovanech i Jaslovských Bohunicích.

Turbulentní politické časy po roce 1989 na čas smetly komunistu Poukara, kandidáta Ústředního výboru KSČ, ze scény. Stejně jako kontrakt se Sověty. Problém byl, že Poukarův odchod se nelíbil spoustě dalších expertů, kteří temelínský projekt raději opustili, jako například Stanislav Nestrašil nebo Jan Jícha.

Poukar zpovzdálí oponoval kontraktu Klausovy vlády s americkou firmou Westinghouse a zatím se přesunul do Škody Praha, která zajišťovala stavbu jaderné elektrárny Mochovce v jižním Slovensku. A zatímco ke konci roku 1997 byl finančně zdecimovaný Westinghouse nucen prodat svou energetickou divizi konkurenčnímu Siemensu, na začátku roku následujícího už v Mochovcích probíhala poslední etapa zkoušek před zavezením paliva do prvního bloku. Spuštění temelínské elektrárny bylo v nedohlednu. I po letech Poukar cítil velkou křivdu. „Stavím elektrárny od svých pětadvaceti. Zatím jsem každou úspěšně dokončil. Kromě jediné, která se jmenuje Temelín,“ řekl tehdy.

Celý článek najdete na adrese: https://www.motejlekskocdopole.com/frantisek-poukar-architekt-ceskeho-jadra/

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..