Agneta Risingová, generální ředitelka světové jaderné asociace World Nuclear Association (WNA), vyzvala k zasedání konference Conference of the Parties (COP), aby ujasnila roli jaderné energetiky v úspěšném plnění světových klimatických cílů. „Francie, Švédsko, Švýcarsko a kanadská provincie Ontario – ti všichni dosáhli 80% podílu nízkoemisních zdrojů elektřiny ve svém energetickém mixu prostřednictvím využívání jaderné energie v harmonii s obnovitelnými zdroji,“ řekla dne 18. listopadu Agneta Risingová na tiskové konferenci pořádané ruskou delegací v rámci mezinárodní klimatické konference UNFCCC COP 22, která se konala v marocké Marrákeši.
„Díky využívání jaderné energetiky dosáhly zmíněné státy už nyní nízkoemisního energetického mixu, kterého by měly všechny země světa dosáhnout v roce 2050, pokud budeme chtít splnit klimatické cíle stanovené Pařížskou dohodou,“ uvedla.
Agneta Risingová dále dodala: „Elektřina je nedílnou součástí našeho moderního světa. Celosvětový přístup ke stabilní a cenově dostupné elektřině je tak nezbytný. Ke splnění cílů stanovených Pařížskou dohodou v rámci snah o zamezení klimatických změn musíme elektřinu vyrábět ze všech dostupných nízkoemisních zdrojů. Jenom tak budeme schopni snížit emise skleníkových plynů za současného zachování udržitelného rozvoje.“
Ve svém prohlášení ze dne 18. listopadu asociace WNA uvedla: „Vlády by měly konečně začít jednat a dát politickou podporu změnám, které jsou nutné k rozšíření jaderné energetiky, která je jedním z mála nízkoemisních zdrojů, který je spolehlivý, stabilní, lehce škálovatelný a cenově dostupný.“
V minulém roce asociace WNA stanovila pro světový jaderný průmysl cíl vybudovat do roku 2050 1 000 GWe nových jaderných kapacit, což by ztrojnásobilo instalovaný výkon dnešní světové jaderné energetiky. V případě splnění tohoto cíle by podle odhadů jádro pokrývalo v roce 2050 zhruba čtvrtinu světových energetických potřeb.
Během posledních 45 let nemusel být díky jaderné energetice vypuštěn ekvivalent téměř 80 miliard tun emisí oxidu uhličitého, což představuje dvouleté celosvětové emise tohoto skleníkového plynu.
Na konferenci promluvil také první náměstek pro korporátní vývoj a mezinárodní trh společnosti Rosatom Kirill Komarov. Komarov při svém projevu poznamenal, že k současnému uspokojení světových energetických potřeb a ke splnění klimatických cílu bude potřeba zrevidovat stav světové energetiky s cílem snížit emise oxidu uhličitého. „Věříme, že za současných okolností je nejefektivnější cestou ke snížení emisí rozšíření jaderné energetiky,“ uvedl. „Věříme, že budoucnost je v diverzifikovaných nízkoemisních zdrojích, které poskytnou cenově dostupnou a spolehlivou elektřinu s minimálním environmentálním dopadem,“ podotkl.
Komarov dále zdůraznil, že jaderná energetika a obnovitelné zdroje by neměly být stavěny proti sobě. Rosatom podle něj již do rozvoje větrných elektráren investoval více než miliardu euro.
Na vedlejší diskuzi v rámci konference nazvané Low-Carbon Development of Russia: Challenges and Opportunities (Nízkoemisní rozvoj v Rusku: výzvy a příležitosti) Komarov prohlásil, že využívání reaktoru VVER snížilo celosvětové emise o ekvivalent 15 miliard tun oxidu uhličitého. Takovéto množství emisí by vypustilo čtyřicet uhelných elektráren, každá o výkonu 1 GWe, během šedesátiletého provozu. Současný podíl jádra v ruské nízkoemisní energetice je 48 % poznamenal. „Jádro je náš příspěvek pro nízkoemisní budoucnost naší planety,“ řekl.
Zdroj: World Nuclear News
