27. října 2016 v Ruském středisku vědy a kultury v Praze proběhl kulatý stůl s názvem Projekt NICA – nové okno do mikrosvěta. Zúčastnili se ho čeští a ruští fyzici, matematici a odborníci v oblasti elementárních částic. Zhodnotili průběh realizace projektu a diskutovali o fundamentálním výzkumu a také o aplikacích, k nimž bude využíván unikátní urychlovací komplex, hlavní projekt Spojeného ústavu jaderných výzkumů (SÚJV) v ruské Dubně. Projekt je realizován za podpory ruské korporace pro atomovou energii Rosatom.
Profesor Richard Lednický, ředitel projektu NICA a viceředitel SÚJV, prezentoval cíle megaprojektu NICA, nového ruského srážeče protonů a těžkých iontů, který je budován v Laboratoři fyziky vysokých energií SÚJV. Cílem srážeče je vytvořit hustou baryonovou hmotu, která se vyskytuje jen v neutronových hvězdách a jádrech supernov a také vytvořit nové skupenství hmoty – kvark-gluonové plazma. Modelování těchto podmínek umožní rekonstruovat podmínky, které panovaly krátce po velkém třesku, vzniku našeho vesmíru.
Na komplexu NICA budou probíhat experimenty fundamentálního výzkumu z oblastí relativistické jaderné fyziky, fyziky spinu vysokých a středních energií vzájemně působících částic a radiobiologie.
Experimenty aplikovaného výzkumu, které budou prováděny se svazky různých částic s širokým spektrem parametrů, jsou cíleny na vývoj nových technologií v oblasti materiálového výzkumu, transmutace radioaktivních odpadů, nových energetických zdrojů (jaderné reaktory řízené urychlovači) a nukleární medicíny.
Jednou z možných aplikací komplexu NICA je vývoj nových technologií pro řešení otázky radioaktivních odpadů a nových energetických zdrojů.
Ve svém vystoupení se profesor Lednický dotknul také rozdílů projektu NICA oproti Velkému hadronovému urychlovači, který se nachází v CERNu. „Velice zajímavé poučení je, že rostoucí energie neznamená všechno. Když energie narůstá, tak se rodí stále více antičástic a zbytková baryonová hustota se zmenšuje. Při velmi vysokých energiích je prakticky nulová, to je případ LHC nebo srážeče v Brookhavenu. Podobně v oblasti nízkých energií je baryonová hustota nízká. Existuje ale optimální oblast energie a v ní bude pracovat NICA. Očekává se tam maximum baryonové hustoty dosažitelné v zemských podmínkách, které je blízké hustotě uvnitř neutronových hvězd. Velkým plusem projektu je tedy to, že se dostáváme do oblasti energií zajímavé i pro astrofyziku.“
Ivan Štekl, ředitel Ústavu technické a experimentální fyziky ČVUT, moderoval kulatý stůl a ve své prezentaci se zaměřil na účast českých vědců a pracovníků při realizaci projektu NICA.
Štekl uvedl: „Spojený ústav jaderných výzkumů je významný mezinárodní ústav se širokým mezioborovým zaměřením a má 18 členských a 6 přidružených zemí. Česko v něm hraje důležitou roli, máme zastoupení jak ve vrcholovém managementu, tak i ve vědeckých orgánech ústavu, podílíme se významně na vlastním výzkumu, ale i na technologických dodávkách do SÚJV. Ústav v posledních letech prochází rozsáhlou modernizací infrastruktury, například se buduje urychlovací komplex DRIBs, neutrinový experiment Bajkal Giga Volume Detector, rozsáhlá výpočetní infrastruktura (Tier 1) a také zařízení NICA. Jde o významnou výzkumnou infrastrukturu, která ústavu umožní výzkum na světové úrovni v oblasti těžkých iontů vysokých energií na dlouhou dobu dopředu.“
Viktor Pancyrnyj, hlavní vědecký pracovník ruského výzkumného ústavu VNIINM (Vysokotechnologický výzkumný ústav anorganických materiálů akademika Bočvara (patří do struktury TVELu, palivové společnosti Rosatomu), ve svém vystoupení sdělil, že pro srážeč NICA bylo ústavem VNIINM vyrobeno přes 300 kilometrů supravodičů. Dále popsal finanční podporu projektu NICA ze strany Rosatomu a zájem této společnosti na aplikacích výzkumu v oblasti transmutace radioaktivních odpadů.
Sergej Kostromin, ředitel oddělení supravodivých magnetů v Laboratoři fyziky vysokých energií SÚJV, vystoupil s prezentací Supravodivé technologie SÚJV.
Status Víceúčelového detektoru (Multipurpose detektor – MPD) komplexu NICA představil Vjačeslav Golovaťuk, ředitel stejnojmenného oddělení SÚJV.
Nikolaj Topilin, zástupce hlavního inženýra Laboratoře fyziky vysokých energií SÚJV, mluvil na téma spolupráce českých a ruských vědců v rámci megaprojektu NICA.
Ředitel vzdělávacího centra SÚJV, Stanislav Pakuljak, se věnoval otázkám mezinárodní vědecké spolupráce, představil možnosti stáží a studia v SÚJV pro české studenty odpovídajících oborů a virtuální laboratoř jaderného štěpení.
Kulatého stolu, který proběhl díky iniciativě Ruského střediska vědy a kultury v Praze a za podpory Rosatomu, se zúčastnilo přes 50 účastníků z celého Česka, včetně představitelů českých firem. Ti se mohli seznámit s perspektivami spolupráce v rámci projektu NICA a podělit se s vlastními zkušenostmi. Příkladem jsou společnosti VAKUUM Praha, která dodává vakuové komory a příslušenství, a Vítkovice Heavy Machinery, dodavatel konstrukce a dalších dílů pro systém supravodivých magnetů detektoru MPD.
Pavel Hedvábný, generální ředitel Vakuum Praha, komentuje spolupráci s SÚJV: „Spolupráce naší firmy s SÚJV probíhá od roku 1993, tedy od jejího založení, a navazuje na předchozí spolupráci v oblasti vakuové techniky. Z dlouhodobého pohledu patříme k největším dodavatelům z Česka. Dodáváme kompletní vakuové systémy, účastníme se jejich návrhů a společně zpracováváme různé návrhy a řešení.“
Alexandr Sonntág, vedoucí obchodu a marketingu ve firmě Streicher, uvádí: „Naše firma působící v segmentech speciálního strojírenství navázala spolupráci s SÚJV prostřednictvím firmy Vakuum Praha a společně jsme tam v průběhu posledních třech let dodávali vakuové komory středního a většího objemu. Během prezentační akce z jara 2016 pod záštitou velvyslance ČR pana Remka jsme prezentovali naši firmu a možnosti spolupráce, které jsme institutu nabízeli na základě našich dlouhodobých zkušeností ve výrobě vakuových technologií. Díky této akci jsme dodali vakuovou komoru, která byla koncem října namontována. Na měsíc listopad jsme obdrželi pozvánku k návštěvě Dubny a k setkáním s vedoucími laboratoří týkající se další spolupráce v oblasti vakuových technologií.“
Leonid Gamza, ředitel Ruského střediska vědy a kultury v Praze, shrnul kulatý stůl: „Fundamentální výzkum v jaderné fyzice se stal oblastí, v níž se velmi plodně vyvíjí spolupráce českých a ruských vědců. Výsledky těchto výzkumů nám dávají možnost učinit další kroky při odhalování tajemství vzniku světa a v podstatě porozumět historii vesmíru. Dnešní diskuze zaměřená na megavědecký projekt NICA ukázala, že zájem českých a ruských vědců na společné práci je vzájemný.“
Pro informaci:
Spojený ústav jaderných výzkumů (SÚJV) je mezivládní organizací a celosvětově uznávaným vědeckým centrem, které představuje unikátní příklad úspěšného spojení základního teoretického i experimentálního výzkumu s vývojem a aplikací nejmodernějších technologií a univerzitním vzděláváním. Členy SÚJV je v současnosti 18 zemí včetně Česka. http://www.jinr.ru/main-en/
Richard Lednický je doktor matematicko-fyzikálních věd a viceředitel SÚJV. Absolvoval matematicko-fyzikální fakultu Karlovy univerzity a je kandidátem matematicko-fyzikálních věd. K oblastem, kterými se zabývá, patří například: experimentální a teoretická částicová fyzika, interferometrie částic, polarizační efekty a měření doby života pionia. Je autorem více než 400 prací a studií zaměřených na fyziku vysokých energií.
