Návrh na změnu pravidel vyřazování jaderných bloků z provozu v Japonsku by mohl znamenat, že provozovatelé jaderných elektráren budou do fondů na likvidaci vyřazených bloků přispívat pouze v průběhu provozu elektrárny, nikoliv – jak tomu bylo dosud – ještě v následujících deseti letech po vyřazení reaktoru z provozu.
Změny byly navrženy podvýborem Ministerstva ekonomiky, obchodu a průmyslu dne 19. října letošního roku, uvádí deník Atoms in Japan.
Stejně jako u většiny států světa japonští provozovatelé jaderných elektráren vytvářejí fondy na likvidaci jaderných reaktorů a na nakládání se vzniklým jaderným odpadem postupným nashromažďováním prostředků během provozu reaktoru. Doba, po kterou musejí japonští provozovatelé vytvářet tento fond, byla stanovena na nominální provozní životnost reaktoru – 40 let, plus dalších deset let po ukončení provozu.
Nový návrh by odstranil dodatečných deset let, takže fondy by dosáhly požadované velikosti ještě před tím, než bude reaktor vyřazen z provozu.
Zatímco by změna znamenala výrazné zjednodušení, zároveň by se zvýšila pravidelná úhrada na jaderný účet, zvláště ke konci provozní životnosti. Na druhou stranu je pro jaderné společnosti jednodušší vytvářet jaderný fond, když reaktor vyrábí elektřinu a tím pádem vytváří příjem.
Avšak v roce 2020 proběhne opětovná změna dohod o vyřazování jaderných zařízení v rámci snah Japonska liberalizovat energetický trh. Podle těchto nových změn se budou moci provozovatelé sami rozhodnout, jaký harmonogram pro vytváření jaderného fondu zvolí.
Japonsko má v současné době už 17 jaderných reaktorů, které jsou oficiálně vyřazeny z provozu, včetně čtyř reaktorů, které byly zničeny v roce 2011 při nehodě v jaderné elektrárně Fukušima Dajiči a dalších šesti, které se společnost rozhodla již nerestartovat. Dalších 42 japonských reaktorů je provozuschopných, přičemž o restart bylo dosud požádáno u 24 z nich. V současné době ale mohou elektřinu vyrábět pouze 2 jaderné bloky.
Zdroj: World Nuclear News
