Čtvrtek, 24 září
Shadow

Podle institutu IEEJ bude v Japonsku do března roku 2018 restartováno 19 reaktorů

Podle odhadů institutu Institute of Energy Economics, Japan (IEEJ) bude do března roku 2017 restartováno v Japonsku pravděpodobně 7 jaderných bloků, v následujícím roce by elektřinu do sítě mohlo opět začít dodávat dalších 12 reaktorů. Avšak množství restartovaných bloků bude z velké části také záviset na soudních rozhodnutích a veřejném názoru, podotkl institut.

Sendai-460-JAIF
JE Sendai (zdroj: World Nuclear News)

V ekonomicko-energetické studii s názvem Economic and Energy Outlook of Japan Through 2017 zkoumal institut IEEJ ekonomické a environmentální dopady různých scénářů obnovy japonské jaderné energetiky ve finančních letech 2016 a 2017 (s koncem v březnu roku 2017, respektive v březnu roku 2018).

Organizace v rámci referenčního scénáře, který je založený na aktuálních plánech, odhaduje, že do konce finančního roku 2016 (tedy do března roku 2017) by mohlo být restartováno až sedm reaktorů. Na konci finančního roku 2017 (tedy na konci března 2018) by mohlo být restartováno až 19 jaderných bloků, které by mohly ročně vyrobit až 119,8 TWh elektřiny. Rok před nehodou v jaderné elektrárně Fukušima Dajiči, po které byly všechny japonské jaderné reaktory odstaveny, dosahovala roční produkce japonské jaderné energetiky 288,2 TWh.

V rámci referenčního scénáře se ve finančním roce 2017 oproti finančnímu roku 2010 sníží celkové náklady na dovážená fosilní paliva o 45 miliard dolarů, zatímco cena elektřiny, do které jsou započítány náklady na palivo, na garantované výkupní ceny a na stabilizaci sítě vzroste o 0,98 dolarů na MWh. Za finanční rok 2016 dosáhnou emise oxidu uhličitého z energetického sektoru 1 094 milionů tun, což je znatelný pokles oproti finančnímu roku 2013, kdy emise CO2 z energetického sektoru dosáhly 1 235 milionů tun.

Institut IEEJ vypracoval kromě referenčního scénáře také nejlepší a nejhorší scénář a scénář s názvem Best Mix. Podle nejlepšího scénáře by mohlo být do konce finančního roku 2017 restartováno až 25 jaderných bloků s roční výrobou 151,2 TWh elektřiny. Náklady na dovážená fosilní paliva by byly v tomto scénáři o 6,9 miliardy dolarů nižší než v případě nejhoršího scénáře, podle kterého by bylo restartováno pouze 12 jaderných bloků s celkovou roční výrobou 39,1 TWh. Podle nejlepšího scénáře by se průměrná cena elektřiny snížila o 5,88 dolarů za MWh a roční emise CO2 z energetického sektoru by se snížily o 52 milionů tun.

Podle scénáře Best Mix Scenario, který reflektuje dlouhodobé předpovědi Ministerstva energetiky obchodu a průmyslu v oblastech energetické výroby a poptávky, by na konci finančního roku 2017 mohla roční výroba jaderné energetiky dosahovat 195 TWh elektřiny. Celkové náklady na dovážená fosilní paliva by se v rámci tohoto scénáře snížila o 11,8 miliardy dolarů. Snížily by se také roční emise z energetického sektoru, a to o 114 milionů tun CO2. Průměrná cena elektřiny by ale vzrostla o 5,88 dolarů na 62,67 dolarů za MWh, což je nejvyšší cena ze všech čtyř uvažovaných scénářů.

Dosud byly v Japonsku po zavedení nových bezpečnostních regulačních standardů restartovány čtyři reaktory – první dva bloky jaderné elektrárny Sendai a třetí a čtvrtý blok jaderné elektrárny Takahama. Oba restartované bloky jaderné elektrárny Takahama jsou ale od března letošního roku mimo provoz kvůli zákazu uloženého od místního soudu.

„Přestože proces restartu japonských jaderných reaktorů v rámci nových bezpečnostních standardů postupuje, stále existuje řada nejasností – hlavně ze strany soudních zákazů od okresních soudů a ze strany přijetí provozu jaderných bloků veřejností,“ uvedl institut IEEJ ve svém prohlášení.

Dále pak dodal: „Soudní rozhodnutí pozastavující provoz jaderných bloků elektrárny Takahama nám ukázalo, že je velmi důležité řádně analyzovat efekt lokálních kroků proti restartu jaderné energetiky,“ podotkl institutu IEEJ. „Je pravidlem, že pokud je soudně pozastaven provoz jedné jaderné elektrárny o výkonu 1 GWe na dobu jednoho roku v tržním prostředí, kde roční poptávka dosahuje kolem 100 TWh elektřiny, celkové náklady na dovážená fosilní paliva vzrostou o 0,6 miliardy dolarů a roční emise CO2 z energetického sektoru vzrostou o 4 miliony tun. Soudní příkaz se v takovém prostředí projeví i na ceně za elektřinu nárůstem o 3,92 dolarů za MWh,“ dodal institut.

Zdroj: World Nuclear News

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..