Švédský parlament se dne 10. června shodl na zrušení daně za jadernou energii. Důvodem tohoto kroku je uznání důležité role jaderné energetiky při plnění klimatických energetických cílů Švédska.
Dohoda, kterou představily strany Social Democrats, Moderate Party, Green Party, Centre Party a Christian Democrats, zajistí postupné zrušení daně z jaderné energie během následujících dvou let. Dohoda rovněž umožňuje výstavbu až deseti nových jaderných bloků v lokalitách stávajících jaderných elektráren, které mají nahradit dosluhující reaktory. V dokumentu se uvádí, že rok 2040, kdy se má švédská energetika skládat čistě z obnovitelných zdrojů, je pouze cíl, nikoliv termín ukončení využívání jaderné energie v zemi.
Variabilní výrobní daň byla na jadernou energetiku uvalena v roce 1984. V roce 2000 byla tato daň nahrazena daní z instalované kapacity v jaderných zdrojích. Od té doby poplatek postupně rostl až na dnešních 0,8 amerických centů za kilowatthodinu. V únoru letošního roku společnost Vattenfall uvedla, že jaderná daň zvýšila výrobní náklady v jaderných elektrárnách na 3,8 amerických centů na vyrobenou kilowatthodinu, příjmy z každé vyrobené kilowatthodiny ale dosahují pouze 2,6 amerických centů.
Jaderní provozovatelé ve Švédsku tak dlouhou dobu usilovali prostřednictvím soudu o nápravná opatření proti této dani. V říjnu loňského roku ale Evropský soudní dvůr rozhodl, že Švédsko může s vybíráním daně pokračovat s tím, že je to spíše státní než evropská záležitost.
Generální ředitel společnosti Vattenfall CEO Magnus Hall uvítal dohodu s tím, že společnosti dává potřebnou předvídatelnost trhu, kterou potřebovala. „Zrušení daně z jaderné energie je pro nás velmi důležitým předpokladem pro zvažování dlouhodobých investic, které by měly zajistit dlouhodobý provoz našich jaderných bloků postavených v osmdesátých letech minulého století,“ uvedl. Reaktory společnosti Vattenfall v jaderných elektrárnách Forsmark a Ringhals prošly komplexními modernizačními programy, které jim umožní provoz až do poloviny čtyřicátých let. Avšak k jejich provozu nad rámec roku 2020 musí splnit přísnější bezpečnostní požadavky, mezi které se řadí také další nezávislé chlazení reaktoru. Investice do těchto úprav však nebyly z ekonomického hlediska při jaderné dani možné.
„I při zrušení jaderné daně bude ziskovost jaderných elektráren při současných tržních podmínkách velký problém,“ podotknul Magnus Hall. „Kvůli nízkým cenám silové elektřiny jsou všichni energetičtí provozovatelé pod velkým tlakem. Nyní se tak musíme zaměřit na snižování nákladů na výrobu. Přirozeně tak všechna investiční rozhodnutí musí být přijata s přihlédnutím ke komerčním aspektům, přičemž v úvahu musíme vzít všechny nákladové faktory a dlouhodobý očekávaný vývoj energetického trhu,“ uvedl Hall.
Generální ředitelka Světové jaderné asociace Agneta Risingová dne 10. června řekla: „Dnešní oznámení je velmi pozitivní zprávou pro rozvoj jaderné energetiky. Je velmi důležité dát provozovatelům jaderných elektráren jistotu potřebnou k investicím do jaderných elektráren, které jim umožní další bezpečný dlouhodobý provoz. I další země by tak měly následovat Švédsko tak, aby zajistily, že jejich energetické politiky poskytují pro všechny druhy výroby elektřiny spravedlivé podmínky s přihlédnutím k jejich přínosu v oblasti životního prostředí.“
Zdroj: World Nuclear News
