Ruská společnost ZIO-Podolsk dokončila montáž reaktorové nádoby druhého ze dvou reaktorů o výkonu 175 MWt určených pro jaderný ledoborec Arktika. Montáž trvala 19 dní, což je o tři dny méně, než trvala montáž prvního reaktoru.
Plavidlo, které se řadí do třídy jaderných ledoborců s označením LK-60YA postavených v rámci projektu s názvem Project 22220, bude schopné prolomit až tři metry tlustý led.
Společnost ZIO-Podolsk, jenž je dceřinou společností ruské státní jaderné korporace Rosatom, zdůraznila komplexnost prací, které zahrnovaly i svařování potrubí velkého průměru (830 mm).
Mezitím první reaktor určený pro ledoborec Arktika úspěšně dokončil hydraulické testy a inspekci svarů a nyní na něm bude následovat montáž vnitřních komponent, uvedla společnost ve svém prohlášení ze dne 6. května letošního roku.
V květnu minulého roku generální ředitel korporace Rosatom Sergej Kirienko oznámil, že ruské Ministerstvo obchodu a průmyslu spustilo financování vývoje projektu na stavbu dosud největších jaderných ledoborců. Očekává se, že tyto ledoborce s označením LC-110YA budou schopny prolomit led o tloušťce až 4,5 metru.
První jaderný ledoborec – Lenin – byl uveden do provozu 3. prosince roku 1959. Plavidlo o maximálním výtlaku 20 000 tun bylo provozováno celkem třicet let (1959-1989), avšak v roce 1970 na něm proběhla výměna reaktorů. Úspěch tohoto ledoborce vedl v sedmdesátých letech k výstavbě série šesti jaderných ledoborců třídy Arktika o maximálním výtlaku 23 500 tun. Tyto ledoborce disponují dvěma reaktory OK-900 o výkonu 171 MWt, které na lodní šrouby posílají až 54 MW výkonu. Ledoborce třídy Arktika jsou určeny hlavně pro hluboké arktické vody.
Ledoborec Arktika se v roce 1977 stal první hladinovou lodí, která dosáhla severního pólu. Sedmý a zároveň největší ledoborec třídy Arktika – 50 Let Pobedy – do provozu vstoupil v roce 2007. Jedná se o 160 metrů dlouhé a 20 metrů široké plavidlo s maximálním výtlakem 25 800 tun, které je schopné prolomit až 2,8 metru tlustý led.
Pro použití v mělkých vodách, jako jsou například ústí velkých řek, byly postaveny dva jaderné ledoborce třídy Tajmir. Tato plavidla o maximálním výtlaku 18 260 tun byla postavena ve Finsku a následně byla v Rusku osazena jaderným pohonným systémem. Ledoborce třídy Tajmír disponují jedním reaktorem, který dokáže na lodní šroub poslat až 35 MW výkonu. Ledoborce byly postaveny v souladu s mezinárodními bezpečnostními standardy pro jaderná plavidla. Jejich provoz byl zahájen v roce 1989.
Zatím nejnovější “univerzální“generace jaderných ledoborců LK-60 bude disponovat 34 metrů širokými trupy s duálním ponorem (8,55 m a 10,5 m) a výtlakem 25 450 tun, respektive 33 540 tun s naplněnými balastními nádržemi. Ledoborce jsou stavěny na prolamování ledu o tloušťce až tří metrů.
V srpnu roku 2012 vyhrála společnost United Shipbuilding Corporation (USC) kontrakt na výstavbu prvního ledoborce nové generace LK-60, který bude poháněn dvěma reaktory RITM-200 o tepelném výkonu 175 MW. Ledoborec bude obsahovat dva turbogenerátory a tři motory, které na lodní šrouby budou posílat až 60 MW výkonu. Ledoborec staví dceřiná loděnice společnosti USC Baltijsky Zavod Shipbuilding.
Firma Rosatomflot očekává, že první ledoborec třídy LK-60 bude mít k dispozici už v roce 2018 za odhadovanou cenu 562 milionů dolarů.
V lednu roku 2013 korporace Rosatom vyhlásila výběrové řízení pro výstavbu dalších dvou jaderných ledoborců v rámci projektu 22220, které mají být dokončeny v letech 2019 a 2020. Kontrakt v hodnotě 1,27 miliardy dolarů byl nakonec podepsán rovněž se společností USC, která nechá ledoborce postavit ve stejné loděnici. V srpnu téhož roku ruský státní regulační úřad Rostechnadzor dal loděnici Baltijsky Zavod Shipbuilding povolení k instalaci reaktorů RITM-200 navržených v konstrukční kanceláři OKBM Afrikantov do pilotního ledoborce třídy LK-60. Kýl pilotního ledoborce LK-60 s názvem Arktika byl položen v listopadu roku 2013, výstavba druhého ledoborce LK-60 s názvem Sibiř začala v květnu minulého roku.
Rusko nyní plánuje výstavbu ještě výkonnějšího ledoborce třídy LC-110, jehož výkon na lodních šroubech by měl dosahovat 110 MW a maximální výtlak 55 600 tun. Tento ledoborec má být schopen prolomit ledy o tloušťce až 4,5 metru. Šířka trupu ledoborce této třídy s názvem Leader má dosahovat 50 metrů, díky čemuž bude moci po Severní mořské cestě doprovázet i velké tankery.
V roce 2009 dosáhly ruské zkušenosti s plavidly na jaderný pohon 300 reaktorových let. Původně byla flotila ruských jaderných ledoborců provozována společností Murmansk Shipping Company, která spadala pod Ministerstvo dopravy, v roce 2008 byla celá flotila přesunuta pod společnost FSUE Atomflot, jež je dceřinou firmou korporace Rosatom.
Zdroj: World Nuclear News
