Ve spojitosti s třicetiletým výročím havárie jaderné elektrárny Černobyl, která se stala 26. dubna 1986, se mezinárodní pozornost upřela k pokračující sanaci okolních postižených oblastí. Evropská komise přislíbila na účet Nuclear Safety Account (NSA) poslat větší část ze 45 milionů euro, které mají státy G7 poslat jako doplnění k současné podpoře. Účet NSA, který spravuje Evropská banka pro obnovu a rozvoj, byl založen v roce 1993 s cílem financovat jaderné bezpečnostní programy ve střední a východní Evropě. Do účtu v současné době přispívá 29 zemí světa a Evropská komise.
Příspěvek Evropské unie na účet NSA byl oznámen dne 25. dubna letošního roku na konferenci Nuclear Safety Account Pledging Conference, která se konala v Kyjevě. Oznámený příspěvek představuje dodatečnou podporu k již existujícímu fondu Chernobyl Shelter Fund (CSF) na výstavbu nového černobylského sarkofágu New Safe Confinement (NSC) a na realizaci dalších souvisejících projektů v oblasti izolace havarovaného bloku od životního prostředí a jeho konečné likvidace. Nový sarkofág, jenž má být dokončen v příštím roce, bude bránit úniku radioaktivních materiálů z havarovaného bloku a přispěje k ekologické bezpečnosti a stabilitě oblasti. Hlavním dárcem pro tento projekt je Evropská unie, která na něj vyčlenila 430 milionů euro.
Z účtu NSA se rovněž financuje likvidace zbylých tří černobylských bloků včetně výstavby a budoucího provozování skladu použitého jaderného paliva. Po nehodě, která zničila čtvrtý blok elektrárny, byly první tři bloky provozovány ještě několik let. Druhý blok byl trvale odstaven v roce 1991, první blok v roce 1996 a třetí blok poslední elektřinu vyrobil v roce 2000.
Likvidace těchto bloků oficiálně začala po vydání povolení od místního regulačního úřadu State Inspectorate for Nuclear Regulation of Ukraine (SNRC) v dubnu roku 2015. První fáze likvidace – finální vyřazení a konzervace – má podle očekávání zabrat kolem 10 let. Hlavním projektem, který v současné době v rámci likvidace bloků jedna až tři probíhá, je výstavba meziskladu použitého jaderného paliva, jehož dokončení se očekává v příštím roce. V zařízení budou zpracovány a uskladněny palivové soubory z prvních třech bloků elektrárny.
V tiskovém prohlášení Evropská komise uvedla, že v jaderné elektrárně Černobyl financovala již řadu pomocných projektů v celkové hodnotě zhruba 550 milionů dolarů. Kromě příspěvků do mezinárodních fondů (NSA a CSF) financovala Evropská komise projekty na různé studie a posudky zmírnění vlivů černobylské nehody a možnosti výstavby zařízení na zpracování a uložení radioaktivních odpadů. Další projekty se pak týkaly sociálních a regionálních následků nehody v JE Černobyl, možností nahrazení výroby elektřiny po odstavení zbylých bloků elektrárny a reforem ukrajinského energetického sektoru.
Celkově Evropská komise vyčlenila na finanční podporu projektů souvisejících s nehodou v JE Černobyl 730 milionů euro. Podpora je rozdělena do čtyř částí. První z nich je financování projektů přímo související s elektrárnou, na které Evropská komise poslala celkem 550 milionů euro, z toho 470 milionů prostřednictvím mezinárodních fondů a 80 milionů bylo poskytnuto přímo. Druhá část se týká podpory nahrazení výrobních kapacit prvních tří černobylských bloků ve výši 65 milionů euro. Celkem 15 milionů euro pak bylo vyčleněno na sociální projekty a nakonec 100 milionů euro šlo na výzkumné projekty spojené s nehodou.
Na další mezinárodní konferenci konající se dne 25. dubna v běloruském hlavním městě Minsku volali delegáti po transformaci nejvíce zasažených běloruských oblastí radioaktivním spadem po nehodě v Černobylu – Paleski State Radiation and Ecological Reserve – na mezinárodní výzkumné centrum, které by mohlo hostit mezinárodní týmy expertů s radiačními bezpečnostními studiemi.
Konference byla organizována běloruskou radou ministrů a Organizací spojených národů prostřednictvím rozvojového programu. Zúčastnili se jí vládní i veřejní činitelé, zahraniční diplomaté, odborníci, zástupci mezinárodních organizacím, včetně Mezinárodní agentury pro atomovou energii, organizace OSCE a Světové banky.
Účastníci konference došli k závěru, že mezinárodní společenství by se mělo zaměřit na obnovu a udržitelný rozvoj oblastí zasažených nehodou jaderné elektrárny Černobyl. Důraz by měl být rovněž kladen na šíření specifických znalostí získaných při řešení následků nehody.
Mezinárodní spolupráce by v této oblasti měla být zaměřena také na zlepšení zdravotní péče pro lidi zasažené nehodou, na rehabilitaci kontaminovaných oblastí a na další posílení bezpečnosti jaderného sektoru.
Zdroj: Nuclear Engineering International
