prvním článku jsme se zaměřili na rysy, které odlišují malé reaktory od velkých, a zmínili jsme některá typická použití v Česku i ve světě. Nyní se zaměříme na vlastní téma konference.

508_1382
Zdeněk Vlček z firmy Energoprojekt Praha, jedné z významných firem českého jaderného průmyslu na konferenci Malé jaderné reaktory 2016. (Zdroj: EventEra)

 

Umíme ho postavit?

Pokud by otázka byla položena v minulém čase, odpověď by nepochybně zněla: Ano, umíme. Československé firmy na počátku 90. let minulého století zaujímaly čtvrtou pozici na světě v počtu vyrobených kompletů na výrobu páry pro jaderné elektrárny a kompletně postavily (až na dodávku projektů a některých komponent z Ruska) všechny československé jaderné elektrárny. Dodávaly důležité komponenty včetně reaktorů pro jaderné elektrárny v Německu, Maďarsku, Bulharsku a pro zamýšlenou jadernou elektrárnu v Polsku a dodnes dodávají některé komponenty pro reaktory typu VVER v Rusku, na Ukrajině, v Indii a Číně a také pro západní typy tlakovodních a varných reaktorů. Již v počátcích rozvoje jaderné energetiky v 50. letech v Československu se pustily do náročného projektu vlastní konstrukce jaderného energetického reaktoru, kterým byl KS-150 v Jaslovských Bohunicích. Později úspěšně vyprojektovaly a postavily výzkumný těžkovodní reaktor TR-0 a na konci 80. let také školní reaktor VR-1.

Archiv Škoda
Pohled do aktivní zóny školního reaktoru VR-1, který byl kompletně vyprojektován a postaven českými společnostmi. (Zdroj: Oblastní archiv Plzeň)

Otázka ale zní: Umíme dnes postavit malý reaktor? Zástupce společnosti ŠKODA JS, Jan Jílek, během své prezentace na konferenci uvedl, že pokud by přišel zákazník s připraveným projektem a povoleními, byli by to schopni dodat. Vlastní vývoj reaktoru by podle něj již nebyl možný, ale Škoda JS by zvládla spojit se s nositelem technologie, vyrobit potřebné komponenty, pomoci s licencováním v ČR, spustit nový reaktor a dále jej udržovat. Dokládají to široké zkušenosti společnosti s většinou dnešních typů jaderných elektráren, ať jde o VVER, RBMK či západní typy tlakovodních a varných reaktorů (včetně EPR) nebo výzkumné reaktory, v jejichž případě je náročnost a volba materiálů velmi blízká malým energetickým reaktorům.

Před několika roky byla také Škodou JS podána nabídka komponent pro ruský reaktor SVBR-100 chlazený olovem a bismutem a nyní je připravována nabídka pro rychlý výzkumný reaktor MBIR chlazený sodíkem. Nabídka pro reaktor SVBR-100 obsahuje nádobu, víko a vnitřní části reaktoru, vytěsnitel, pohony regulačních orgánů a separátory vlhkosti. Škoda JS byla při přípravě nabídky podrobně seznámena s konstrukcí reaktoru SVBR-100 a drží povolení Rostechnadzoru, ruského dozorného úřadu, na výrobu těchto komponent pro ruský jaderný průmysl.

 

LR_0_hala
Výzkumný reaktor TR-0, který byl původně zamýšlen pro vývoj československých těžkovodních reaktorů. Později byl přestaven na lehkovodní a dodnes slouží v modernizované podobě k výzkumu. (Zdroj: ÚJV Řež)

 

Kompetence dalších českých firem

Konference se také zúčastnila společnost EGP INVEST, která zpracovala technický projekt strojovny pro výzkumný rychlý reaktor MBIR, který v ruském Dimitrovgradu staví Rosatom. Podle Františka Fiedlera, ředitele Divize strojní technologie a jaderné, společnosti EGP INVEST, projektovali pracovníci této společnosti dle ruských předpisů, norem a zvyklostí, aby výsledek mohl být předložen ruské státní expertíze. Čeští specialisté tak plnili opačnou roli než v minulosti, kdy na základě dokumentace dodané od ruského podniku LOTEP (dnes Atomprojekt) připravili realizační dokumentaci. Ke zvláštnostem projektu patřilo i to, že byl veden přes hranice států, a musely tak být řešeny různé právní i technické složitosti. Přínosem bylo to, že si čeští odborníci osvojili požadavky k projektování v Rusku a díky získaným zkušenostem jsou lépe připraveni k další spolupráci v oblasti projektových prací, zejména při výstavbě jaderných elektráren ruské konstrukce stavěných v zahraničích, kdy uplatní znalost ruské i evropské legislativy.

Z českých společností jsou pro účast v projektech malých reaktorů připraveny i další firmy, které dodávají výrobky či služby pro výzkumné reaktory. V tomto případě bývají podobné například požadavky na volbu materiálů i na řídicí systémy.

Příkladem těchto společností může být příbramský ZAT, který modernizoval systém ochrany a řízení pro výzkumný reaktor LVR-15 provozovaný v ÚJV Řež. Také společnost dataPartner z Českých Budějovic dodává řídicí systémy nebo jejich součásti pro výzkumné jaderné reaktory: pro LVR-15 jako subdodavatel ZATu dodala systém měření neutronového toku a pro druhý reaktor z Řeže obnovovala řídicí systém. Neutronovou instrumentaci dodala také pro školní reaktor VR-1 na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT a pro vídeňský výzkumný reaktor TRIGA Mark II dodala systém ochrany a řízení a neutronovou instrumentaci.

S výzkumnými jadernými reaktory má své zkušenosti i třebíčská firma NUVIA (dříve ENVINET), která dodávala například stínění pro radiální kanál reaktoru VR-1 a pro velké i malé jaderné reaktory dodává neutronové detektory a další zařízení pro sledování stavu reaktoru.

Zajímavým projektem je také vývoj čerpadel tekutých kovů, který provádí společnost SIGMA pro reaktor ALFRED. Jde o rychlý reaktor chlazený olovem, který je vyvíjen v rámci iniciativy ESNII Evropské unie (European Sustainable Nuclear Industrial Initiative). Konsorcium vede italská inženýringová společnost Ansaldo Nucleaire, italská výzkumná organizace ENEA a rumunský výzkumný ústav ICN. Cílem je vyvinout a postavit demonstrační reaktor o tepelném výkonu 300 MW s tepelnou účinností kolem 42 %.

O malé reaktory má zájem i společnost DEL ze Žďáru nad Sázavou, která je dodavatelem elektrické části jaderných elektráren, například elektrických systémů pro zavážecí stroje, ale také přechodové skříňky pro EDU, elektrických systémů pro lisy na sudy s radioaktivním odpadem a řídicí systém pro horké komory výzkumného reaktoru Jules Horowitz Reactor, který je ve výstavbě ve francouzském výzkumném ústavu Cadarache.

LVR15_2_1024
Reaktor LVR-15 byl dodán ruskými firmami v druhé polovině 50. let min. stol. Postupem času na něm bylo provedeno českými firmami několik modernizací, takže může dodnes sloužit výzkumu. Před několika lety navíc částečně nahrazoval belgický reaktor v Pettenu, který vyrábí v Evropě většinu radioizotopů pro lékařské účely. (Zdroj: ÚJV Řež)

 

Jak je vidět z výčtu uvedených firem, české společnosti si dodnes udržují zkušenosti a kompetence k tomu, aby vyvíjely, vyráběly a dodávaly zařízení a systémy pro jadernou energetiku, která klade vysoké nároky na kvalitu provedení. Řada z těchto společností má zkušenosti s výzkumnými reaktory a podílí se na projektech v zahraničí. Právě zahraniční projekty malých jaderných reaktorů by mohly být cestou ke zvýšení objemu zakázek českých firem vyrábějících pro jádro a pro udržení jejich know-how, než budou postaveny nové jaderné reaktory také v Česku.

O autorovi

admin

2 Comments

    Malé reaktory jsou již provozně odzkoušeny u námořnictva. Kdo umí provozovat velké reaktory bude umět i konstruovat malé, problém však leží na vhodně koncipované legislativě a důsledné kontrole po celou dobu životnosti i v likvidaci.

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..