Pátek, 18 září
Shadow

Wagner: havárie v JE Fukušima má největší dopad na psychiku lidí

Havárie v japonské jaderné elektrárně Fukušima Dajiči, jež se udála 11. března 2011, má největší dopad především na psychiku a život tamních obyvatel. Jaderný fyzik Vladimír Wagner konstatoval dne 11. března na semináři Akademie věd ČR, že se s ní dají spojit sebevraždy i neustálé obavy z radiace. Tato jaderná nehoda byla označena nejvyšším sedmým stupněm škály INES a zapsala se společně s nehodou v ukrajinské JE Černobyl, které se stala v roce 1986, mezi nejzávažnější jaderné havárie v dějinách. Vědci však uvádějí, že se tyto dvě události těžko porovnávají.

pict8
Poškozená jaderná elektrárna Fukušima Dajiči (zdroj: cryptome.org)

Jaderná fyzička a předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová prohlásila, že černobylská havárie byla jedinou, která přímo zabíjela. Tato havárie podle ní ukázala nejhorší možný scénář, ve kterém hrály mimo jiné roli i faktory jako nízká bezpečnost, utajování informací a tehdejší politické souvislosti. V Japonsku došlo k přírodní katastrofě, lidé byli evakuováni před hlavním únikem radioaktivity.

Fyzik Wagner upozornil: „To, že lidé museli odejít, přišli o výsledky své práce a někteří z nich už pět let žijí v přechodných obydlích, se pochopitelně stále silně odráží v jejich kondici a psychickém stavu.“ Z lokality kolem JE Fukušima Dajiči bylo třeba evakuovat přes 300 000 lidí, první se mohli do svých domovů navrátit na jaře roku 2014.

Ozáření nebylo tak závažným problémem jako únik radioaktivní vody do oceánu a radioaktivních částic do ovzduší. Japonské úřady oznámily, že se do atmosféry dostalo 15.000 terabecquerelů radioaktivního cesia 137 – zhruba šestina množství, které uniklo z JE Černobyl. Pro Japonsko, které je třetí největší ekonomikou světa – po USA a Číně, se však jednalo o nejhorší krizi od druhé světové války.

Wagner je toho názoru, že dávky radiace, které na obyvatelstvo dopadly, jsou pouze malé. Dodal: „Do jisté míry jde trochu o iracionální postoj společnosti vůči radiaci, která si neuvědomuje, že radioaktivita je přirozenou součástí prostředí, jen je otázka, jaké je velikosti a jaké má prvky.“

Doposud nejrozsáhlejší sledování štítné žlázy na světě kvůli nebezpečí rakoviny se podle Wagnera účastní kolem 380 000 Japonců. Zatím se však zjišťuje situace v běžné populaci, neboť inkubační doba vzniku rakoviny štítné žlázy je podle Wagnera zhruba čtyři roky.

Nehoda ve fukušimské elektrárně načas otřásla také jaderným průmyslem. Některé země – např. Německo, Švýcarsko a Belgie – se rozhodly postupně jadernou energetiku úplně odebrat nebo částečně omezit ve svém energetickém mixu. Předsedkyně Drábová doplnila, že jaderná energetika není nebezpečná, pouze neodpouští bezstarostnost/samolibost.

Japonsko dnes drželo minutu ticha za tisíce obětí katastrofy způsobené devítistupňovým zemětřesením a přívalovou vlnou cunami. Právě při této přírodní katastrofě se stala havárie JE Fukušima Dajiči.

Zdroj: ČTK

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..