Německý ústavní soud začal od 15. března projednávat žádost o odškodné, jež požadují od státu energetické společnosti E.ON, RWE a Vattenfall, a to kvůli rozhodnutí vlády z roku 2011 týkající se odklonu Německa od jaderné energetiky. V případě, že soud odškodné společnostem přizná, může se jednat o kompenzace v řádu desítek miliard euro. Právní odborníci se domnívají, že než dopěje ústavní soud k rozhodnutí, potrvá to několik měsíců.
O odchodu od jaderné energetiky rozhodla v roce 2000 vláda sociální demokracie (SPD) a Zelených, kterou vedl kancléř Gerhard Schröder. V tehdejší dohodě s energetickými koncerny bylo ujednáno, že se jaderné elektrárny postupně odstaví do roku 2022. Avšak v roce 2010 tehdejší vláda konzervativní unie CDU/CSU a liberální FDP vedená kancléřkou Angelou Merkelovou rozhodla o tom, že provoz jaderných elektráren bude prodloužen až do roku 2036.
V roce 2011 – po havárii japonské jaderné elektrárny Fukušima Dajiči – však kabinet Merkelové změnil svůj názor a rok starou novelu atomového zákona zrušil. Německé jaderné zdroje by tak měly být trvale odstaveny nejpozději do roku 2022.
Rozhodnutí vlády z roku 2011 energetické firmy vnímají jako porušení svých ústavou garantovaných práv. Domnívají se, že vláda se odklonem od jaderné energetiky dopustila vyvlastnění jejich majetku – na což má v případech nutných pro zajištění veřejné bezpečnosti vláda právo, neposkytla jim však žádnou kompenzaci za tento majetek. V případě, že by ústavní soud společnostem vyhověl, mohly by se obrátit na správní soudy ve věci určení výše odškodného, které by jim stát musel vyplatit. Podle odhadů by se tato částka pohybovala v řádu desítek miliard euro.
Barbara Hendricksová, ministryně životního prostředí, před soudem požadavek energetických podniků na odškodné odmítla, konkrétně uvedla: „Že dojde k odchodu od jádra, to nebyla žádná novinka. Zákon z roku 2011 vycházel z dřívějšího rozhodnutí (Schröderovy) vlády, s nímž energetické firmy souhlasily.“ Ministryně rovněž zdůraznila, že v Německu nyní panuje konsenzus ohledně odstavení jaderných zdrojů a využívání zdrojů obnovitelných.
Ředitel společnosti E.ON Johannes Teyssen při příchodu k soudu ve městě Karlsruhe prohlásil, že nemá v plánu zpochybňovat celý projekt německé transformace energetiky směrem k obnovitelným zdrojům. Novinářům sdělil: „Jde nám pouze o spravedlivý odklon od jaderné energetiky, o odškodné za majetek, který nám byl z politických důvodů odebrán.“
V den projednávání žádosti demonstrovalo před soudní budovou několik desítek odpůrců jaderné energetiky. Namísto postupného trvalého odstavování všech jaderných zdrojů v příštích šesti letech požadovali jejich okamžité odstavení. Zároveň požadovali po vládě, aby byl do německé ústavy zanesen zákaz využívání jaderné energetiky.
Německé jaderné elektrárny jsou provozovány čtyřmi společnostmi – E. On, RWE, Vattenfall a Bádensko-Württemberská EnBW. Poslední zmíněná se však k ústavní žalobě nepřipojila, neboť je z 98 % vlastněná státem.
Prvním krokem v transformaci energetiky v Německu byl právě odklon od jaderné energetiky. Do budoucna by se měl snižovat i význam uhlí pro výrobu elektrické energie. Páteří pro zásobování elektřinou by se měly stát obnovitelné zdroje, které se v loňském roce podílely na celkové výrobě elektřiny v zemi z 30 %. Očekává se, že v roce 2035 budou pokrývat 60 % německé spotřeby. Do roku 2050 by měly pokrývat 80 % německé spotřeby.
Zdroj: ČTK
