Sobota, 24 října
Shadow

Ing. Jan Kysela, CSc. – Osobnost, která formovala jadernou energetiku

Jak pamětníci, tak jeho současní spolupracovníci se shodují v tom, že Ing. Jan Kysela, CSc., byl celý život skutečným „jaderníkem“! Jeho nečekaný skon v pátek 27. 11. 2015 znamená prázdné místo v pracovním týmu i v jaderné komunitě.

honza-254x300
Ing. Jan Kysela, CSc. (zdroj: cvrez.cz)

Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, obor anorganické technologie, absolvoval v roce 1966. A o rok později již rozšířil tým Ústavu jaderného výzkumu v Řeži, kde byl od podzimu 1967 ve funkci inženýr asistent. Tak jak to odpovídalo dobovým zvyklostem, musel na další postup nejen studovat, publikovat, ale především mít odpracované roky. V roce 1976 se stal vědecko-technickým pracovníkem a o pět let později vedoucím oddělení ozařovacích experimentů. Ve stejném roce 1981 obhájil kandidátskou práci
a získal vědeckou hodnost kandidáta technických věd. V roce 1993 byl jmenován ředitelem divize reaktorových služeb, kam spadal výzkumný reaktor LVR-15 a příslušná experimentální zařízení.

Pod jeho vedením a díky jeho práci v mezinárodní komunitě v oblasti jaderného výzkumu se v 90. tých létech podařilo vybudovat několik nových experimentálních vodních smyček a především získat projekty pro jejich využití
z ČR i ze zahraničí (Japonsko, Německo, USA, Rusko). Díky tomu se zdvojnásobil počet provozních hodin reaktoru LVR-15 a reaktor se tak stal významným zařízením pro výzkum a vývoj v oblasti jaderných technologií.
Po roce 2000 byla pod jeho vedením vybudována experimentální zařízení pro vysokoteplotní testy např. v roztavených kovech, heliu a superkritické vodě a také zařízení pro testování materiálů pro fúzní reaktor ITER.

Ing. Kysela vedl od roku 2002 také projekt konverze výzkumného reaktoru LVR-15 na nízkoobohacené palivo a odvozu vysoce obohaceného paliva zpět do Ruské federace. Vyhořelé jaderné palivo bylo z ÚJV Řež odvezeno
v letech 2007 a 2013, konverze reaktoru LVR-15 byla dokončena v roce 2011. Již v následujícím roce 2012 se stal vědeckým ředitelem Centra výzkumu Řež s.r.o., do jejíhož portfolia byly již před tím převedeny oba výzkumné reaktory v Řeži – LR-0 i LVR-15. Významně se podílel na přípravě projektů v oblasti technologií IV. Generace, projektu Udržitelná energetika (Sustainable Energy, SUSEN). Významně ovlivnil zapojení českého výzkumu v oblasti Generace IV jaderných reaktorů a fúze. Lze jej považovat za jednoho ze zakladatelů výzkumu v oblasti fúze v České  republice. Jako vědecký ředitel CV Řež se angažoval v oblastech spojených s výzkumem a vývojem

v odvětví jaderné energetiky, reaktorové fyziky, chemie a materiálů. Byl v úzkém kontaktu a spolupracoval s výzkumnými ústavy a vysokými školami nejen v České republice.

Vedle práce v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži a později v Centru výzkumu Řež, byl aktivní i v oblasti publikování. Jen v databázi knihovny ÚJV Řež je evidováno od devadesátých let téměř 200 článků, ty starší by byly jistě dohledatelné v dalších knihovnách. Ve Web of Science najdete 18 publikací
a v INISu 119 publikací. Jeho práce individuální i v týmech vždy směřovala k tomu, aby jaderné technologie a výzkum vedly k větší bezpečnosti a efektivitě jaderné energetiky, jaderných elektráren a oborů s jadernou energetikou spojených.

Zdroj: Tisková zpráva

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..