Pondělí, 26 října
Shadow

Čínský drak si našel zalíbení v jádru – podpoří také rozvoj Dukovan či Temelína?

Ve výstavbě jaderných elektráren je již několik let neformálním lídrem Čína: na svém území momentálně buduje přes dvacet nových reaktorů. V poslední době se o Říši středu však hovoří především v souvislosti s investicemi do evropského jaderného průmyslu. Na čínské investice spoléhá Velká Británie, pokukuje po nich francouzská Areva, zmiňují se i v souvislosti s možnou výstavbou nových bloků v České republice.

_64268820_coverimageedfbetterquality
Vizualizace JE Sizewell C (zdroj: energyandnuclear.com)

Není to tak dávno, kdy se o Číně v předních ekonomických médiích psalo jako o nové velmoci v oblasti dopravy. Asijský drak se ale po akvizicích v evropských přístavech a masivních investicích do dopravní infrastruktury v posledních letech začal porozhlížet i v oblasti jaderné energetiky.

Letos v květnu informovala některá česká média o zájmu čínských energetických společností spolupracovat s francouzskou společností AREVA, která se mimo jiné v roce 2012 ucházela o zakázku na dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Pouhých pár měsíců poté zvažuje čínská společnost China National Nuclear Corporation (CNNC) odkoupení menšinového podílu v této státem vlastněné francouzské společnosti. Společnosti AREVA by investice z Číny výrazně pomohla ze současné finančně nepříznivé situace.

Francie však není jediným západním partnerem v oblasti jádra. V říjnu Čína uzavřela smlouvu s Velkou Británií v hodnotě okolo 1,48 bilionu korun, z nichž velká část směřuje právě do rozvoje jaderných technologií. Přes 220 miliard korun z celkové sumy poputuje do výstavby nové jaderné elektrárny Hinkley Point C. Tento projekt bude realizovat francouzská elektrárenská společnost EDF a čínská společnost China General Nuclear Power Corporation (CGN) v něm získá podíl 33,5 procenta. Pro Velkou Británii je stavba klíčová i z hlediska povzbuzení trhu práce, vláda totiž očekává až 25 tisíc nových pracovních míst. Tím ale čínské angažmá na britské jaderné scéně nekončí. Také plánovaná elektrárna v Sizewellu by měla mít čínské financování a v lokalitě Bradwell by měl být instalován dokonce čínský reaktor typu Chua-lung HPR1000. S instalací reaktorů Chua-lung by mohly pomáhat také české společnosti.

Podle některých analytiků by právě britský model spolupráce s Čínou mohl být dobře uplatnitelný také v České republice. S výstavbou nových bloků se u nás sice počítá, ale samotné financování ještě není vyřešeno. Čínská investice by tak mohla být impulsem pro další rozvoj obou českých jaderných elektráren, popřípadě výstavbu úplně nové.

Čína táhne světovou jadernou výstavbu

Strategii masivních investic do jádra Čína uplatňuje také na domácí půdě. Asijský drak momentálně staví 22 nových reaktorů, zatímco 29 již úspěšně provozuje. Do roku 2020 chce Čína současnou kapacitu 23 GW více než zdvojnásobit na 58 GW, o deset let později plánuje mít dokonce 150 GW instalovaných v jádře (to je téměř 40 % současné celosvětové jaderné kapacity).

Zdroj: Tisková zpráva

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..