Několik afrických zemí má zájem o jadernou energii. Věří, že právě jaderná energetika jim přinese mimo jiné i určitou prestiž. Země s jaderným programem jsou totiž považovány za bohatší a technologicky vyspělejší, což má za následek zlepšení statusu oproti ostatním rozvíjejícím se zemím.
Jaderná energie není pro Afriku žádnou novinkou. V této oblastí je aktivní už od padesátých let minulého století, kdy byl v Demokratické republice Kongo postaven první africký jaderný reaktor. Nyní však africké země chtějí vybudovat jadernou energetiku jako nástroj na zajištění vlastní energetické bezpečnosti.
V současné době se v osmi afrických zemích nachází 12 výzkumných jaderných reaktorů. Jihoafrická republika je z těchto zemí jediná, která provozuje také reaktor energetický. List afrických zemí, které touží po jaderné elektrárně, se však neustále rozšiřuje. Subsaharské země – jako je Ghana, Niger, Uganda a další – vyjádřily zájem o výstavbu jaderných elektráren. Severoafrické země, včetně Alžírska, Maroka a Tuniska, mají podobné plány.
Proč jádro?
Budoucí ekonomický růst Afriky závisí na několika klíčových faktorech, a to konkrétně na politické stabilitě, bezpečí, vzdělání a energetickém zajištění. Dobrou zprávou je, že africké energetické možnosti jsou velmi široké – od široce kritizovaného uhlí přes příznivější zemní plyn až ke geotermální energii a obnovitelné zdroje elektřiny. Mnoho afrických zemí se snaží zaujmout diverzifikovaný přístup, přičemž jádro by v jejich energetických mixech mohlo hrát značnou roli.
Větší africké ekonomiky jako Jihoafrická republika, Keňa nebo Nigérie razí v tomto ohledu novou cestu. Všechny tyto země již vytvořily dlouhodobé plány na podporu ekonomického růstu. Dokonce i země bohaté na fosilní paliva jako Nigérie se snaží rozvinout dlouhodobě spolehlivou a stabilní energetiku nezávislou na stále se měnících cenách ropy, a právě jádro by jim tento cíl mohlo pomoci splnit.
Tým pro revizi jaderné infrastruktury Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) již brzy dokončí svoji misi v Keni, Maroku a Nigérii, kde mají za úkol najít hlavní problémy, které je nutné vyřešit před tím, než tyto země ve svých jaderných plánech pokročí dále. Tým MAAE rovněž sestaví určitá doporučení, která by mohla pomoci tohoto cíle dosáhnout.
Nebezpečí spojená s jádrem
Mnoho expertů si klade otázku, zda-li je Afrika připravená na jadernou energetiku – zvláště se současnými etickými, finančními a bezpečnostními problémy. Odborníci se nejvíce obávají vysoké korupce, nezabezpečeného provozu s rizikem následných radiačních událostí, vysokých cen výstavby, nedostatku odborníků a nedůsledného nakládání s jaderným odpadem.
Jedním z prvních kroků k jaderné energetice je získání přístupu k uranu. Afrika v tomto ohledu nedostatek nepociťuje, dokonce se výraznou měrou (20 %) podílí na celosvětových dodávkách uranu. Významná uranová ložiska se podle současných znalostí nacházejí ve 34 afrických zemí, nejvíce se nyní těží v Jihoafrické republice, Malawi, Namibii a v Nigeru.
Velkou hrozbou pro jadernou energetiku v Africe představují extrémistické organizace, které by se tak mohly dostat k jadernému materiálu. Incidenty a obchodování s jaderným materiálem a dalšími radioaktivními prvky sleduje databáze agentury MAAE.
Od ledna roku 1993 do prosince roku 2013, bylo zaznamenáno 2477 incidentů, z nichž 424 zahrnuje neoprávněné přechovávání a související trestné činnosti. Hlavní obavou však i nadále zůstávají extrémistické organizace, které by se mohly zaměřit na zkorumpované politiky nebo odborníky z oblasti obohacování uranu s cílem sabotovat jaderné zařízení.
Prostřednictvím mediální společnosti WikiLeaks jsme se dozvěděli o plánu teroristické organizace al-Qaeda na získání jaderného materiálu a rekrutování odborníků s cílem postavit „špinavé“ jaderné bomby. Dnešní spolupráce napříč těmito extremistickými organizacemi tuto hrozbu ještě zvětšuje. Jedním takovým příkladem je společný útok na francouzský uranový důl v Nigeru.
Je tu také zbytek globální sítě šíření jaderných zbraní vědce Abdula Qadeera Khana. Nyní svobodný občan Pákistánu byl svého času ve středu celosvětového černého trhu s jadernými materiály. Konexe měl například i v Jihoafrické republice nebo Libyi, se kterou se dohodl na dodání téměř všechny nutné infrastruktury a odborných znalostí potřebných pro vybudování jaderné bomby. Khan je příkladem toho, jakou škodu může způsobit jeden člověk a jak rychle a široce se může takováto síť rozšířit.
Spojené státy se snaží prostřednictvím několika úřadů a podpůrných organizací tuto hrozbu co nejvíce minimalizovat. Globální iniciativy Global Initiative to Combat Nuclear Terrorism, které společně předsedá USA a Rusko, se účastní celkem 86 národů, které následují principy kolem zastrašování jaderných teroristů, prevence, odhalovaní a reakce. Do dnešního dne s organizací spolupracují také Alžírsko, Pobřeží slonoviny, Libye, Madagaskar, Maroko, Seychelly a Zambie.
USA nedávno začaly s programem pro strategické řízení obchodních jaderných aktivit. V říjnu letošního roku připravily v Keni workshop na téma řízení obchodu, technologie dvojího užití a konvenční zbraně. Problémy s bezpečností jsou v Africe značné a zdejší země tak mají jasné úkoly, které musí před tím, než začnou s vlastními jadernými programy, splnit.
Velcí hráči afrického jaderného programu
Africká jaderná odbornost je dosti omezená, proto se zdejší země obracejí do zahraničí. Působí zde západní jaderné mocnosti jako Francie a USA, avšak největšími hráči jsou v Africe převážně Rusko a Čína a jejich úzce přidružené státní i nestátní jaderné podniky.
Ruská účast na afrických jaderných programech tu už nějakou dobu je a v současné době zažívá rychlý rozvoj. Krátce po návštěvě ruského prezidenta Vladimira Putina v Káhiře v únoru letošního roku bylo oznámeno, že Rusko postaví Egyptu první jadernou elektrárnu, která se má nacházet v lokalitě Dabaa. Ruská státní jaderná korporace Rosatom nedávno rovněž podepsala dohodu s Nigérii o výstavbě jaderné elektrárny, která by měla být v provozu do roku 2025.
Expanze Číny na africký jaderný trh v minulých deseti letech je také pozoruhodná. Nedávno Čína s Keňou podepsaly dohodu o výstavbě první jaderné elektrárny v této východoafrické zemi, která by měla být do provozu uvedena do roku 2025. V únoru příštího roku má čínská společnost China General Nuclear Power Holding Corp zahájit těžební operace v uranovém dole Husab, který se nachází v západo-centrální Namibii.
Ruské a Čínské jaderné zájmy jsou spojeny se strategickými investicemi v Africe a se zajištěním přístupu ke zdejším uranovým rezervám. Čína společně s Ruskem tak v současné době vedou v zajišťování globálních energetických potřeb, přičemž si zároveň zpevňují politické a obchodní vztahy s africkými zeměmi a jejími vůdci.
Přes všechny výzvy a obavy, kterým jaderná energetika v Africe čelí, se očekává, že projekty jaderných elektráren v Egyptě a Nigérii se podaří úspěšně uskutečnit.
Zdroj: Nuclearfriendsfoundation.com
