Čtvrtek, 22 října
Shadow

Čína světu ukazuje jak stavět jaderné reaktory rychle a levně

Jestliže si někdo myslí, že jaderná energetika je na ústupu globálně, pak určitě nevěnoval dostatečnou pozornost Číně. V této nejlidnatější zemi světa májí být totiž v následujících deseti letech uvedeny do provozu desítky nových jaderných bloků. Takováto strategie je uvedena v 13. pětiletém plánu pro léta 2016-2020, přičemž Čína v minulosti zvládla většinu svých cílů splnit.

Chinese-nuclear-map
Mapa současných i plánovaných jaderných bloků v Číně (zdroj: forbes.com)

Podle dokumentu má vláda investovat více než 100 miliard dolarů, aby mezi lety 2016 až 2030 uváděla do provozu sedm jaderných reaktorů ročně. Kolem roku 2050 má jaderná kapacita v Číně přesáhnout hranici 350 GWe, což představuje zhruba 400 provozovaných jaderných bloků a investice do jaderného sektoru ve výší více než jednoho bilionu dolarů.

Důraz na rychlé rozšíření jaderné energetiky pochází z obrovského znečištění vzduchu, které způsobily uhelné elektrárny. A vzhledem k potřebě zdvojnásobení čínských energetických kapacit k přesunutí zbytku obyvatelstva do střední třídy, není vůbec divu, že je prováděna rozsáhla výstavba jaderných a dalších zdrojů elektrické energie.

V současné době má Čína v provozu 27 jaderných reaktorů, dalších 24 je nyní ve výstavbě a mnoho dalších se plánuje. Do roku 2030 má podle stanovených cílů dosáhnout instalovaný výkon čínských jaderných elektráren na hodnotu 150 GWe. Čínská společnost China National Nuclear Corporation nedávno podepsala dohodu s novou jadernou společností Billa Gatese TerraPower o přípravě projektů pokročilých jaderných reaktorů, které mají světlo světa spatřit do roku 2030. Čína tak dokazuje, že má zájem na tom, aby její jaderná flotila byla na co nejvyšší úrovni i po technologické stránce.

V kontrastu s tím byla ve Spojených státech amerických vydána zdejším regulačním úřadem Nuclear Regulatory Commission (NRC) první provozní licence od roku 1996. Čtyřicetiletou provozní licenci získal nedávno dostavěný a vylepšený druhý blok jaderné elektrárny Watts Bar, kterou provozuje společnost Tennessee Valley Authority (TVA). Jaderná elektrárna Watts Bar je také první americkou jadernou elektrárnou, která splňuje nové pofukušimské bezpečnostní požadavky na bazén s vyhořelým jaderným palivem.

Čína samozřejmě nechce jenom nahradit uhelné elektrárny jadernými reaktory, ale chce se stát také jedním z vedoucích vývozců jaderných technologií na světě, a to včetně velkých komponent, které zvládá vyrábět jen hrstka zemí světa.

S plným využitím západních technologií, jejich přizpůsobením a vylepšením se Čína stala do značné míry soběstačná nejen v návrhu a výstavbě jaderných elektráren, ale i v dalších aspektech jaderného průmyslu, včetně palivového cyklu.

Velké jaderné reaktory vyžadují kované tlakové nádoby, které jsou vyráběny s využitím kovacích lisů (speciální pece na zpracování kovů) o síle 16 000 tun, které mohou zpracovávat ocelové ingoty o váze okolo 600 tun. Takováto zařízení ve světě nejsou příliš běžná a jeden takovýto lis může vyprodukovat pouze několik tlakových nádob ročně. Před rokem 2007 bylo v Číně v provozu pouze jedno takovéto zařízení, což zemi bránilo ve vstupu na globální jaderný trh.

Mezitím se i některé další země rozhodly vyvinout nebo revitalizovat těžký průmysl, přičemž v současné době jsou těžké kovací lisy v provozu v Číně, Japonsku, Francii a v Rusku. Nové kovací lisy by mohly být postaveny v dohledné době také v Jižní Koreji, České republice, Indii a ve Spojeném království. Asi není překvapením, že Čína má v současné době více kovacích lisů než kdo jiný, navíc plánuje výstavbu dalších, což je nezbytné pro dosažení jejich dlouhodobých jaderných cílů. Ve Spojených státech amerických v současné době možnosti kování v tomto měřítku nejsou.

Tento rok byl pro čínský jaderných průmysl jedním z přelomových. Třetí blok jaderné elektrárny Jang-ťiang (pinyin: Yangjiang) v západní provincii Kuang-tung (pinyin: Guangdong) byl do provozu uveden po méně než pěti letech stavebních činností. Druhý blok jaderné elektrárny Jang-ťiang byl dříve v tomto roce připojen k síti a nyní je již v komerčním provozu. Šest Čínou navržených 1000MWe bloků v jaderné elektrárně Jang-ťiang budou stát společnost China General Nuclear (CGN) pouze 11,5 miliardy amerických dolarů. Za tuto cenu by se v západních zemích postavily jen bloky dva.

První blok jaderné elektrárny Čchang-jang (pinyin: Changjang) na ostrově Chaj-nan (pinyin: Hainan) rovněž dosáhl v tomto roce první kritičnosti. První energii do sítě má tento blok dodat v prosinci letošního roku – opět pouze pět let poté, co začala jeho výstavba. Druhý blok elektrárny má být dokončen v příštím roce. Celkové náklady prvních dvou Čínou navržených 600MWe bloků dosahují pouhých 3,15 miliardy dolarů. Výstavba dalších dvou bloků v této lokalitě má na řadu přijít v roce 2018.

V polovině října dosáhl po pěti letech výstavby první kritičnosti také první blok jaderné elektrárny Fang-čcheng-kang (pinyin: Fangchenggang) v provincii Kuang-si (pinyin: Guangxi) nedaleko hranic s Vietnamem. Jedná se o první jaderný blok, který byl v této provincii postaven. Po dokončení má jaderná elektrárna Fang-čcheng-kang obsahovat celkem 6 bloků, přičemž celkové náklady na postavení celé elektrárny mají dosahovat zhruba 12 miliard dolarů.

Zdá se, že stavební doba 5 let a náklady 2 miliardy dolarů na blok se staly pro Čínu standardem. Jestliže Čína zvládne takovéto tempo udržet, bude mít dobrou pozici na to, aby se stala světovým lídrem jaderného průmyslu.

Zdroj: Forbes.com

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..