Společnost Westinghouse by ráda spolupracovala s americkým ministerstvem energetiky na projektu rychlého reaktoru chlazeného olovem (LFR – lead-cooled fast reactor). Bude to první snaha firmy Westinghouse o vývoj reaktoru IV. generace.
Dne 8. října společnost oznámila, že návrh projektu reaktoru LFR předložila americkému ministerstvu energetiky v rámci podpůrného programu ministerstva s názvem Advanced Reactor Industry Competition for Concept Development funding opportunity.
Společnost Westinghouse uvedla, že projektu se zúčastní univerzity, členové národního systému laboratoří i soukromý sektor, jejichž odborné znalosti jsou naprosto zásadní pro návrh designu a komercializaci pokročilé technologie reaktorů LFR.
Reaktor LFR společnosti Westinghouse bude navržen „ s cílem dosáhnout nové úrovně energetické dostupnosti, bezpečnosti a flexibility,“ prohlásila společnost. Reaktor bude používat palivo odolné vůči nehodě a olověné chladivo, které „dále posílí bezpečnost elektrárny. Ekonomika elektrárny s reaktorem LFR bude optimalizována prostřednictvím nižších nákladů na výstavbu a vyšší účinností v porovnání s jinými technologiemi,“ uvedla společnost.
Kromě výroby elektrické energie by reaktor LFR mohl být využit i při produkci vodíku nebo při odsolování mořské vody, poznamenala firma Westinghouse.
Prezident a generální ředitel společnosti Westinghouse Danny Roderick řekl: „Vize společnosti Westinghouse je být první na poli budoucích inovativních technologií. Navrhovaný reaktor LFR bude dalším pokročilým reaktorovým designem, který bude nasazen při výrobě elektrické energie. Společnost Westinghouse společně se svými partnery disponuje potřebnými zkušenostmi a technickými dovednostmi, aby technologii přivedla na trh.“
Podpůrný program amerického ministerstva energetiky, který byl vyhlášen na konci července letošního roku, cílí na podporu výzkumu, vývoje a demonstrace „pokročilých jaderných technologií, které mají potenciál zajistit podstatně lepší provozní výkonnost, bezpečnost a ekonomičnost budoucích jaderných elektráren. Uzávěrka pro předložení návrhů vývojových projektů pokročilých jaderných reaktorů byla ustanovena na 5. říjen letošního roku. Navrhované projekty musí být realizovatelné do roku 2035. U vybraných projektů pak ministerstvo uhradí část nákladů na vývoj.
Prostřednictvím programu Advanced Reactor Industry Competition for Concept Development funding opportunity se americké ministerstvo energetiky stane partnerem až dvou projektů, kterým ve fiskálním roce 2015 poskytne finanční podporu ve výši až 6 milionů dolarů. Ministerstvo uvedlo, že každému z vybraných projektů poskytne až 3,6 milionů dolarů s tím, že zbývajících 2,4 milionů dolarů poskytne federálně financované výzkumné a vývojové centrum. Společnosti stojící za vybranými projekty pak do projektů budou muset investovat minimálně 1,5 milionů dolarů.
Koncept reaktoru LFR počítá s provozem za vysoké teploty a s nízkým tlakem v primárním okruhu. Chlazení bude zajištěno tekutým olovem nebo eutektickou slitinou (teplota tání slitiny je nižší než teplota tání jednotlivých prvků) olova a bismutu, což jsou chemicky inertní kapaliny s velmi dobrými termodynamickými vlastnostmi.
Stejné chladivo bylo zvoleno i pro dva nové ruské reaktorové designy. Reaktor BREST o výkonu 300 MWe bude využívat jako chladivo olovo, zatímco reaktor SVBR-100 o výkonu 100 MWe bude chlazen eutektickou slitinou olova a bismutu. Demonstrační bloky s těmito reaktory jsou již připraveny k výstavbě. Také Evropa vyvíjí svůj vlastní rychlý, olovem chlazený reaktor ALFRED, jehož výkon bude dosahovat 120 MWe. Konsorcium pro jeho vývoj bylo ustanoveno v roce 2013, výstavba demonstračního bloku s tímto reaktorem by mohla začít už v roce 2017. Olovem chlazené reaktory jsou jednou ze šesti technologií, které prosazuje Mezinárodní fórum IV. generace jaderných reaktorů (Generation IV International Forum). Americký vývoj v oblasti reaktorů chlazených olovem byl dosud omezen pouze na pozastavený projekt STAR navrhovaný laboratoří Argonne National Laboratory, která spadá pod americké ministerstvo energetiky.
Zdroj: World Nuclear News
