„Drahý účastníku, je nám ctí Ti oznámiti, že jsi byl přijat do Školy Nucleovy na studium věd pozemských i nebeských. Jak je Ti zajisté známo, tato škola byla založena Nucleem, vzdáleným bratrancem Herkulovým. Herkules jest uchováván v paměti po dlouhé věky pro své hrdinné činy široko daleko, po celém Řecku. Pomocí síly paží svých dvanáctero úkolů splnil, až bohové na samotný Olymp jej vyvolili. Nucleus neproslavil se však toliko silou nadlidskou, jako svým důvtipem a inteligencí. I on tucet úkolů splnil a jal se školu založiti, ve kteréžto i běžní smrtelníci mohou dosáhnouti osvícení, jež pouze bohům od přírody přisouzeno bylo. I Ty tohoto privilegia dosáhnouti však můžeš, pokud veškery zkoušky Nucleovy zdárně splníš a studium na jeho škole úspěšně tak dokončíš.“
To byla slova, která měla na začátku prázdnin připomenout dvaadvaceti studentům středních škol z České republiky a ze Slovenska, že letní studentské soustředění, na které se přihlásili, se kvapem blíží. Letos se soustředění TCN, aneb „Tudy cesta nevede, ale Vy ji najdete!“ konalo již popatnácté a, jak už napovídá název tohoto příspěvku, jeho tématem bylo starověké Řecko.
TCN je jednou z největších akcí, jež pořádá Studentská unie při FJFI ČVUT Praze. Je určena pro středoškoláky, kteří se o prázdninách nechtějí jen válet, ale přímo naopak, chtějí si užít pohybu, poznat nové lidi a něco zajímavého se naučit. Letošní ročník proběhl pod taktovkou Alči Harlanderové jako hlavní vedoucí a Honzy Vábka jakožto vedoucího odborné části. Neméně důležitými byli také ostatní členové organizačního týmu (v pořadí podle postelí v organizátorském pokoji): Lukáš Bátrla, Kuba Kantner, Ondra Kořistka, Dáša Bendová, Tomáš Svoboda, Vojta Motyčka a Ondra Tyle. Na návštěvu přijeli i TCN mazáci Jirka Slabý a Zuzka Dočekalová a předseda SVATu Michal Kozák.
Akce se konala již tradičně na přelomu července a srpna, letos 26. 7. až 9. 8. 2015, ale na netradičním místě – tento rok poprvé v rekreačním středisku Krakonoš v Bílém Potoce pod Smrkem v Jizerských horách. Tábořiště se na dva týdny proměnilo v řeckou krajinu plnou bájných mytologických nestvůr, místní bazén v Egejské moře, na kterém se vedly nejvelkolepější a nejkrvavější bitvy starověku a jehož přístavy byly plné zboží k obchodování. Samotné Jizerské hory se staly pohořím Olymp – sídlištěm řeckých bohů. Kvůli současné krizi byl komplikovaný už samotný vstup do pevninského Řecka a tak účastníci museli nejprve projít přes přísný imigrační úřad, nicméně pak už šlo všechno jako po olivovém oleji. Účastníci plnili jeden Nucleův úkol za druhým, ať už šlo o přežití cesty na Ostrov snů na kouzelném obláčku nebo o vyhledávání informací v databázi Alexandrijské knihovny, která podezřele připomínala internet i se všemi jeho viry, spamy a Facebookovými notifikacemi. Odrazili i útok zákeřných a podlých Peršanů, které utopili v místním potoce. Naopak když se v Nucleově škole objevil cech vrahů, tak to nikdo z nevinných občanů nepřežil, nicméně dobrosrdeční bohové všechny opět vzkřísili. Po všech radostech i útrapách, vystoupili nakonec všichni účastníci na Olymp (maskovaný před smrtelníky jako vrchol Paličník), kde byli samotným Nucleem otitulováni a povýšeni mezi bohy.
Starověké Řecko bylo mimo jiné také baštou učenců; svou přednáškou nás poctili jak odborníci z ČEZu (Ing. Pavel Puff – ředitel strategického náboru Skupiny ČEZ) a ČNS (Ing. Václav Bláha, Csc.), tak vyučující z FJFI: Ing. Leopold Vrána nám řekl něco o zlatém řezu, poté jsme se vypravili do historie a dozvěděli se něco o Paulu Erdősovi z úst Ing. Ľubomíry Dvořákové, Ph.D., a o projektu Manhattan a vynálezu atomové bomby od pana děkana prof. Ing. Igora Jexe, DrSc. Na závěr bychom neměli opomenout ani biologicko-chemicko-fyzikálně-filozofickou přednášku RNDr. Jana Prošky, jehož přednes byl natolik zajímavý a poutavý, že se protáhl skoro na dvojnásobek předpokládané délky. Tyto přednášky byly v každou volnou či deštivou chvíli doplňovány VKMky (Večerní Kurzy Matematiky) a znovuzavedenými VKVčky (Večerní Kurzy Vědy) vedenými organizátory. Součástí programu byla také konference, ve které nám někteří účastníci prezentovali projekt, na kterém pracovali v rámci středoškolské odborné činnosti, SVATu, nebo který vypracovali přímo pro účely TCN. Dozvěděli jsme se například, co se stane, když laserový paprsek dopadne na kovovou tyčinku, nebo jak si vyrobit vlastní mlžnou komoru. Nemohla chybět ani exkurze, která nás letos zavedla do úložiště jaderného odpadu Richard, který slouží k uskladnění nepotřebných částí strojů a lékařských pomůcek, které přišly do kontaktu s radioaktivním zářením. Dále jsme zavítali do městského muzea věnovaného právě dolu Richard, ve kterém se dříve těžil vápenec a za války zde byla i německá továrna. Na závěr jsme protočili (nejen) naše mozkové závity v iQLANDII v Liberci.
Každou volnou chvilku v programu si někteří z nás krátili hraním volejbalu či koupáním se v bazénu, jiní mastili karty či zcela spořádaně hráli Bang!. Pokud to počasí dovolilo, zapaloval se k večeru táborák, kdo chtěl, povídal, zpíval, opékal buřtíky, nebo dospával deficit z minulého večera. Jako každý rok byla navázána či utvrzena řada přátelství a budoucí prváci FJFI se od nás, starších, dozvěděli „jak na to“. Toto vše by se neobešlo bez podpory našeho hlavního sponzora skupiny ČEZ, a. s., a dalších sponzorů, jmenovitě ČNS (České nukleární společnosti), ČMS (České matematické společnosti) a CENEN (Czech Nuclear Education Network), ani bez samotné Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze, kterým tímto srdečně děkujeme. Díky patří také organizátorskému týmu, který často s úsměvem na rtech vymýšlel vypečený program a hry a který přípravě TCNka věnoval svůj volný čas. A v neposlední řadě by měl dík patřit také všem účastníkům, protože bez nich by to nešlo, a kdyby nebyli takoví, jací byli, nebylo by TCNko TCNkem a nikdo by si ho nemohl užít tak, jak jsme si ho užili všichni a jak na něj budeme vzpomínat.
Zdroj: Jaderka.cz
