Pondělí, 26 října
Shadow

Ruské rychlé reaktory řady BN

Přinášíme Vám další blogový příspěvek, který se tentokrát věnuje ruským rychlým sodíkem chlazeným reaktorům. V článku je pojednáno o prvním sodíkem chlazeným reaktoru i o úspěšné řadě reaktorů BN. Uvádíme zde jen část statě, celý článek je k dispozici zde

478656_article_photo_1iwadSg0_600x
Pohled do reaktoru BN-800 (zdroj: idnes.cz)

Rusko patří mezi země zabývající se problematikou rychlých reaktorů. Vedle flotily tepelných reaktorů má i sérii rychlých reaktorů. V článku shrnu jednotlivé modely řady BN a jejich přínosy pro projekt BN-1200.

Rusko patří bezpochyby k velmoci využívající jadernou energii, proto pro Rusko vyvstala otázka týkající se použitého jaderného paliva z lehkovodních reaktorů. Přepracováním použitého paliva lze získat palivo pro rychlé reaktory. Rusko svůj výzkum rychlých reaktorů chlazených sodíkem začalo u reaktoru BR-5/10. Byl to první reaktor na světě, který používal sodík jako chladivo. Výstavba byla dokončena v roce 1958. Palivem byl oxid plutonia. Později byl výkon reaktoru zvýšen z 5 MW tepelných na 10 MW tepelných. Provoz tohoto reaktoru byl ukončen v roce 2003 po více jak 44 letech. Informace získané z provozu reaktoru BR-5/10 byly později využity při stavbě reaktorů řady BN.

BN-350

Jedná se o demonstrační reaktor chlazený sodíkem. Reaktor byl postavený u Kaspického moře, v městě Aktau. Část vyrobené elektřiny byla používána k odsolování mořské vody, přičemž dokázal odsolit přes 100 000 tun vody denně. Jednalo se o reaktor o tepelném výkonu 750 MW a elektrickém výkonu 350 MW. Kritičnosti bylo dosaženo v listopadu 1972 a od července 1973 byl připojen k elektrické síti. Mezi léty 1973 až 1975 pracoval reaktor na 300 MW tepelných, od roku 1975 pracoval na 650-750 MW tepelných a do sítě dodával 150 MW elektrických.

Celý článek k nalezení zde

 

1 Comment

  • […] Posledním velkým „ALE“, které hraje v neprospěch jaderné energetiky je otázka použitého jaderného paliva. Všechny provozované jaderné elektrárny v dnešní době pracují s takzvaným otevřeným palivovým cyklem, to znamená, že palivo je jednou vloženo do elektrárny, kde je určitou dobu, poté je z reaktoru vytaženo a zakonzervováno. Výjimku tvoří jen málo zemí, které přepracovávají palivo a vyrábějí tak palivo MOX, což je oxidické palivo směsí uranu a plutonia. Uzavřený palivový cyklus znamená, že použité palivo je přepracované a většina materiálů je znovu použita v jiné elektrárně. Nejblíže k uzavření palivového cyklu mají rychlé množivé reaktory, o kterých si můžete přečíst například zde http://atominfo.cz/2015/10/ruske-rychle-reaktory-rady-bn/ […]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..