Čtvrtek, 29 října
Shadow

Ekonomické výhledy fúze

Fúzní reaktory by se mohly stát ekonomicky schůdným způsobem pro výrobu elektrické energie už v několika příštích desetiletích. Nahradit by tak mohly tradiční jaderné štěpné elektrárny a fosilní zdroje, uvedli vědci.

pit_circle_small
Staveniště tokamaku ITER (zdroj: World Nuclear News)

Pokroky v technologii supravodičů vedly vědce z univerzity Durham University a z centra Culham Centre for Fusion Energy nacházejícího se v hrabství Oxfordshire k přehodnocení odhadovaných nákladů, které byly dříve považovány za příliš vysoké pro komerční výrobu elektřiny.

Vědci nakonec došli k závěru, že by fúzní reaktory mohly vyrábět elektrickou energii za podobnou cenu jako tradiční štěpné elektrárny. Oproti konvenčním štěpným reaktorům ty fúzní neprodukují vysoce radioaktivní odpad.

Profesor Damian Hampshire, který působí v centru fyziky materiálů (Centre for Material Physics) na durhamské univerzitě a vedl studii, sdělil: „Samozřejmě, že jsme museli dělat určité odhady, každopádně ale můžeme říci, že naše předpovědi naznačují, že fúze nebude výrazně dražší než štěpení.“

Výsledky publikované v časopisu Fusion Engineering and Design podporují myšlenku, že by fúzní reaktory mohly nabídnout téměř neomezenou energii, aniž by přispívaly ke globálnímu oteplování nebo vyráběly velké množství nebezpečného odpadu.

Fúzní reaktory pracují na principu zahřívání plazmatu na teploty přesahující 100 milionů stupňů Celsia, což způsobí, že se atomy vodíku spojí v hélium a uvolní při tom obrovské množství energie. Štěpné reaktory naproti tomu štěpí těžké atomy uranu, přičemž se při této reakci rovněž uvolňuje velké množství energie. Tyto reaktory však pracují při mnohem nižších teplotách.

Fúzní reaktory jsou považovány za bezpečnější, protože u nich už z principiálního hlediska nemůže dojít k úniku vysoce-radioaktivních materiálů. To znamená, že nehody podobné těm v jaderné elektrárně Černobyl nebo Fukušima Dajiči, by se nemohly stát. V případě jakýchkoliv problémů plazmový výboj ve fúzním reaktoru jednoduše zhasne. Zároveň tyto reaktory neprodukují žádný materiál, který by šlo využít pro jaderné zbraně.

Jako palivo používají fúzní reaktory deuterium, které lze získat z mořské vody, a tritium, které se vytváří přímo v reaktoru z lithia. Zásoby paliva jsou tedy prakticky nevyčerpatelné.

Největší mezinárodní tokamak ITER zahájí svůj provoz až zhruba za deset let, přičemž profesor Hampshire doufal, že by nejnovější poznatky mohly povzbudit politiky a soukromý sektor do projektu investovat.

Profesor dodal: „O možnostech fúzních reaktorů víme již mnoho let, ale mnoho lidí dosud nevěřilo, že by vůbec někdy mohly být postaveny, a to kvůli technologickým výzvám, které musely být překonány za nejistých nákladů.“

„Ačkoliv stále existují některé technologické výzvy, které je ještě třeba překonat, vytvořili jsme silný argument podpořený nejlepšími dostupnými údaji o tom, že by fúzní elektrárny mohly být brzy ekonomicky životaschopné.“

„Doufáme, že tyto počáteční investice překonají zbývající technologické výzvy a urychlí plánovací proces pro možnost světa, který by byl napájen fúzí.“

Pokroky v oblasti supravodičů umožňují postavení dostatečně silných magnetů, které zvládnou udržet plazma na místě. Pokud by byly tyto magnety projektovány v sekcích, místo v jednom kuse, byly by levnější na údržbu, která je tradičně drahou součástí jaderné energie.

Zdroj: Nuclear Friends Foundation

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..