Generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Yukiya Amano v komplexní zprávě o nehodě jaderné elektrárny Fukušima Dajiči uvedl, že Japonsko považovalo své jaderné elektrárny za bezpečné, a proto nebylo připraveno na havárii elektrárny v březnu roku 2011.
Během generální konference MAAE, která se konala v září 2012, oznámil její generální ředitel Amano, že agentura vypracuje zprávu o havárii jaderné elektrárny Fukušima Dajiči. Dále uvedl, že tato zpráva bude „spolehlivým, věcným a vyváženým hodnocením, které bude navrhovat řešení příčin a následků havárie a zároveň bude sloužit i jako poučení.“
Agentura MAAE nyní tuto zprávu zveřejnila. Zpráva popisuje „výsledek rozsáhlého společného mezinárodního úsilí, jež zahrnuje pět pracovních skupin s přibližně 180 odborníky ze 42 členských států a z několika mezinárodních orgánů.“
Zpráva – nazvaná Zpráva generálního ředitele MAAE o nehodě JE Fukušima Dajiči (IAEA Director General’s Report on the Fukushima Daiichi Accident) – je doprovázena pěti technickými svazky. Ty podávají popis a kontext nehody; hodnocení bezpečnosti; zkoumají havarijní připravenost a odezvu; radiologické následky; a obnovy po nehodě.
V předmluvě své zprávy generální ředitel Amano uvádí: „Hlavním faktorem, který k nehodě přispěl, byl v Japonsku rozšířený předpoklad, že jaderné elektrárny v zemi byly tak bezpečné, že nehoda v takovémto rozsahu byla naprosto nemyslitelná. Tento předpoklad byl přijat provozovateli jaderných elektráren a nebyl zpochybněn ze strany regulačních orgánů ani vládou. V důsledku toho, nebylo Japonsko dostatečně připraveno na závažnou jadernou havárii v březnu 2011.“
Ředitel poznamenal, že nebylo uvažováno nad možností nehody postihující více než jeden reaktor ve stejné lokalitě a ve stejný čas. Amano také řekl, že byla nedostatečně zabezpečena varianta jaderné havárie vyskytující se zároveň se závažnou přírodní katastrofou.
Amano dále sdělil, že nehoda ukázala „určité slabiny“ v regulačním rámci Japonska. Odpovědnost byla rozdělena mezi řadu subjektů. Ředitel také uvedl, že před nehodou zde byly určité nedostatky „v designu elektráren, havarijní připravenosti, připravenosti odezvy na havárii a v plánování správy závažné havárie.“
Od nehody Japonsko reformovalo svůj regulační systém, „aby lépe splňoval mezinárodní normy“, zatímco byla posílena opatření havarijní připravenosti, prohlásil Amano. Mezitím ostatní země reagovaly na havárii přehodnocením designu svých jaderných elektráren a podnikly další kroky k posílení ochrany těchto elektráren před extrémními vnějšími událostmi.
Amano také sdělil: „Jsem přesvědčen, že odkazem havárie JE Fukušima Dajiči bude silnější zaměření na jadernou bezpečnost, a to všude na světě. Viděl jsem zlepšení bezpečnostních opatření a postupů v každé jaderné elektrárně, kterou jsem navštívil. Všeobecně je uznáváno, že provedeno musí být vše, co je v lidských možnostech, aby se zajistilo, že se žádná taková nehoda už nikdy nebude opakovat.“ Dále dodal: „Je naprosto klíčové dbát na co nejvyšší bezpečnost jaderných elektráren, zvlášť když je pravděpodobné, že globální využívání jaderné energetiky i nadále v příštích desetiletích poroste.“
„V oblasti jaderné bezpečnosti nemohou existovat žádné důvody pro samolibost v kterékoliv zemi,“ zdůraznil generální ředitel Amano. Některé z faktorů, které přispěly k havárii JE Fukušima Dajiči nebyly pro Japonsko jedinečné. Neustálé zpochybňování a otevřenost k učení ze zkušeností jsou klíčové pro bezpečnostní osvětu a jsou nezbytné pro všechny zúčastněné země v oblasti jaderné energetiky.
Amano popsal svoji návštěvu v jaderné elektrárně Fukušima Dajiči několik měsíců po nehodě jako „šokující a alarmující zkušenost“. Řekl, že na něj „hluboce zapůsobila odvaha a nasazení“ pracovníků, kteří se snažili dostat místní poškozené reaktory pod kontrolu. „Oni si zaslouží náš respekt a obdiv,“ dodal na závěr Amano.
Zdroj: World Nuclear News
