Belgický Ústavní soud zamítl odvolání společnosti Electrabel proti zákonnosti jaderné daně uvalené vládou v roce 2013. Společnost se domnívá, že výše daně nezohledňuje zhoršující se podmínky na trhu, v němž působí.
Belgická vláda v roce 2008 oznámila, že provozovatelé jaderných elektráren v této zemi musí provést jednorázovou platbu ve výši 250 milionů euro (6,8 miliardy korun). Nicméně v roce 2009 zdejší vláda prohlásila, že odloží plánované postupné odstavení jaderných zařízení, avšak provozovatelům jaderných elektráren bude účtovat během období 2010-2014 roční daň ve výši 215-245 milionů euro (5,8-6,6 miliardy korun). V roce 2012 pak vláda schválila zákon, který úroveň daně zdvojnásobil.
Provozovatelé jaderných zařízení v Belgii podali v červnu 2013 k Ústavnímu soudu stížnost proti jadernému poplatku, který byl stanoven na rok 2012. Vláda stanovila celkový příspěvek od provozovatelů jaderných elektráren na částku 550 milionů euro (14,9 miliardy korun), ze kterých společnost Electrabel musela zaplatit 479 milionů euro (13 miliardy korun). V červenci roku 2014 soud zamítl odvolání společnosti s odůvodněním nepodloženosti. V té době společnost Electrabel uvedla, že přehodnotí budoucnost svých jaderných aktivit v Belgii.
Provozovatelé reaktorů následně podali další odvolání k Ústavnímu soudu pro výši daně, která byla nařízena pro rok 2013.
Soud dne 17. září rozhodl, že platba daně je „legitimní“. Také dospěl k závěru, že daň nepředstavuje protiprávní státní podporu, jak tvrdily utility.
V reakci na rozhodnutí soudu společnost Electrabel sdělila, že soud „nevzal v úvahu značné snížení výsledků belgické výroby elektřiny prostřednictvím jádra.“ Oznámila, že příspěvek na rok 2013 ve výši 422 milionů euro (11,4 miliardy korun), který společnost musí zaplatit a „ke kterému se přidá množství různých daní, překračuje celkové provozní výsledky všech provozních činností společnosti Electrabel v Belgii“. Dále pak dodala: „Toto konfiskatorní daňové zatížení společnosti Electrabel, v době, kdy se výrazně zhoršila její finanční situace, vedlo v roce 2013 ke ztrátám pro náš podnik.“
Na žádost federálního ministra energetiky posoudila Komise pro regulaci elektřiny a plynu (Commissie voor de Regulering van de Elektriciteit en het Gas – CREG) podle vlastní metodiky zisky, které byly získány z jaderných aktivit v Belgii v roce 2014. Komise CREG spočítala, že zisk ze všech aktivit provozovatelů jaderných elektráren v Belgii – společností Electrabel, EDF Luminus and EDF Belgium – dosáhl v roce 2014 přibližně 435 milionů euro (11,8 miliardy korun). Společnost Electrabel tvrdí, že se jedná o čtvrtinu částky spočítané v roce 2011. Podnik dříve poznamenal, že jaderný poplatek ve výši 479 milionů euro (13 miliard korun) činí asi o 44 milionů euro (1,2 miliardy korun) více než vypočítané zisky.
Společnost prohlásila: „Tato studie potvrzuje konzistentní postoj našeho podniku před soudy – tedy, že příjmy z našich jaderných aktivit v posledních letech výrazně poklesly, a to v důsledku poklesu tržních cen a zvýšení provozních nákladů všech belgických elektráren.“
Dohoda o budoucích platbách
V červenci bylo dosaženo dohody mezi společností Electrabel a belgickou vládou o podmínkách desetiletého prodloužení provozu pro první a druhý blok jaderné elektrárny Doel. Daň, kterou hradí provozovatelé jaderných zařízení v zemi, byla rovněž revidována.
Podle dosažené dohody musí společnost Electrabel zaplatit pro zachování provozu obou bloků roční poplatek ve výši 20 milionů euro (542 milionů korun), a to mezi léty 2016-2025. Za provoz ostatních reaktorů v zemi musí provozovatelé elektráren zaplatit v roce 2015 paušální částku ve výši 200 milionů euro (5,4 miliardy korun) a v roce 2016 pak částku 130 milionů euro (3,5 miliardy korun). Jednalo se o kompromis k poplatkům ve výši 100 milionů euro (2,7 miliardy korun) v roce 2015 a 20 milionů euro (542 milionů korun) v roce 2016, které byly stanoveny zákonem z prosince roku 2006.
V následujících letech – počínaje rokem 2017 – bude belgická vláda revidovat poplatek podle vzorce, který bere v úvahu vývoj nákladů, objemy výroby a ceny elektrické energie.
Belgie má v provozu dvě jaderné elektrárny – JE Doel a JE Tihange – s celkem sedmi reaktory, které společně vyrábí přes polovinu elektřiny v zemi. Společnost Engie provozuje všech sedm bloků prostřednictvím své dceřiné společnosti Electrabel. Ta vlastní zcela tři bloky a 89,8 % dalších třech (zbylých 10,2% drží společnost SPE). Zbylý sedmý blok vlastní společnost Electrabel s francouzskou společností EDF. Takže, i když daň proti jaderným výrobcům zasáhne všechny tři firmy, podnik Electrabel nese tíhu poplatku z největší části.
Zdroj: World Nuclear News
