Neděle, 25 října
Shadow

Rusko bojuje s Čínou o jaderné trhy na Blízkém východě

Moskva spěchá se zajištěním nových jaderných trhů na Blízkém východě, neboť se Čína začíná projevovat jako silný konkurenční dodavatel jaderných technologií.

4-541b1b1033d98
Íránská jaderná elektrárna Búšehr (zdroj: www.technickytydenik.cz)

Zatímco Čína po ukončení sankcí vstoupila na jaderný trh v Íránu, Moskva spěchá s rozvinutím nových exportních trhů pro ruské jaderné technologie na Blízkém východě. Dne 22. července šéf íránské jaderné organizace Atomic Energy Organization of Iran (AEOI) oznámil, že se Peking a Teherán domluvily na tom, že Čína postaví na íránském jižním pobřeží dvě nové jaderné elektrárny. Ztráta části íránského jaderného trhu ve prospěch Pekingu ale nezastihla Moskvu nepřipravenou. Zatímco světová pozornost se upírala na vyjednávání mezi Íránem a skupinou států P5+1, Rusko – které je jedním z těchto států – zatím podepisoval kontrakty na výstavbu nových jaderných elektráren s íránskými rivaly – Sunnity. Kromě toho se Rusko v regionu chopilo i dalších dobrých obchodních příležitostí u íránských regionálních rivalů. Moskva se tak na Blízkém východě snaží předběhnout Čínu, která je rovněž jedním ze státu P5, předtím než zde projeví jako vážný konkurent v oblasti civilních jaderných technologii.

Rozšíření ruského podílu na světovém trhu s jadernými technologiemi je jednou z politických priorit Moskvy. Rusko samotné je třetím největším výrobcem elektřiny z jádra na světě. Během svého prvního funkčního období prezident Ruska Vladimir Putin stanovil za vnitrostátní cíl pokrývat do roku 2030 jednu čtvrtinu ruských energetických potřeb z jaderné energie. Rusko je v současné době zemí s druhým největším počtem jaderných reaktorů ve výstavbě. Zachování přední pozice na světovém trhu jaderných technologií je také rovněž nezbytné pro zachování ruského jaderného průmyslu. Nyní je ale ruská přední pozice ohrožena vstupem Číny na mezinárodní jaderný trh s jejich vlastními designy reaktorů. Za účelem vytvoření silnější pozice nyní Čína vytlačuje Rusko z íránského jaderného trhu. Vstup Číny jako konkurenčního dodavatele na íránský jaderný trh je jedním z hlavních důvodů, proč se Rusko snaží rychle si na Blízkém východě zajistit nové jaderné trhy.

Kromě íránského trhu má Rusko na Blízkém východě zatím jediný probíhající projekt, a to výstavbu turecké jaderné elektrárny Akkuyu, ve které budou nasazeny čtyři bloky s tlakovodními reaktory typu VVER. Ceremonie na začátek terénních prací byla uskutečněna méně než dva týdny poté, co skupina státu P5+1 a Írán dne 2. dubna letošního roku oznámily dosažení rámcové dohody. Výstavba první turecké jaderné elektrárny je financována ruským programem Build-Own-Operate. O dva měsíce dříve Vladimir Putin s egyptským prezidentem Abdelem Fattahem al-Sisim podepsali memorandum o porozumění o výstavbě první egyptské jaderné elektrárny. Projekt má realizovat ruská státní korporace Rosatom. Měsíc poté podepsalo Rusko s Jordánkem kontrakt v hodnotě 10 miliard dolarů na výstavbu první jordánské jaderné elektrárny, přičemž Rosatom má v elektrárně mít 49% podíl. V červnu, několik týdnu před tím, než státy P5+1 a Írán dosáhly dohody o íránském jaderném programu, podepsalo Rusko dohodu s íránským sunnitským rivalem – Saudskou Arábií – která vytváří právní rámec pro dvoustrannou spolupráci v oblasti civilního využití jaderné energie. Dohoda následovala závazek Saudské Arábie investovat v Rusku 10 miliard dolarů.

Během sankčního období mělo Rusko v Íránu téměř monopolní postavení dodavatele pro íránský jaderný program, přičemž za největší zmínku stojí dodávky jaderného paliva pro jadernou elektrárnu Búšehr. Ve snaze zabránit ztrátě dominantního postavení v íránském jaderném sektoru podepsala společnost Rosatom s Teheránem dohodu na výstavbu dvou nových bloků s reaktory typu VVER v jaderné elektrárně Búšehr v krátkodobém horizontu, přičemž ve středně dlouhém horizontu se počítalo s výstavbou dalších bloků. Dohoda navíc stanovuje, že Rusko v Íránu postaví novou jadernou elektrárnu o čtyřech blocích s ruským tlakovodními reaktory VVER.

Nicméně několik týdnů po dosažení rámcové dohody z dubna letošního roku se íránští představitelé setkali v Pekingu se svými čínskými protějšky, kde se dohodli na tom, že Čína v Íránu, poté co byly zrušeny sankce, postaví téměř stejný počet jaderných reaktorů, jako má vyjednané Rusko. Dne 25. dubna 2015 se zástupce ředitele íránské organizace Atomic Energy Organization of Iran (AEOI) Behrouz Kamalvandi setkal se svým čínským představitelem v Teheránu, kde podstoupili pokročilá jednání o výstavbě několika Čínou navržených jaderných bloků v Íránu. Na počátku července Kamalvandi oznámil, že Čína v Íránu postaví zatím blíže nespecifikovaný počet jaderných reaktorů, čímž naznačil, že Rusko bude limitováno výstavbou pouhých šesti jaderných bloků, na které již byly podepsány závazné kontrakty.

V roce 2014 Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) schválila čínský reaktor Hualong One, který se řadí do generace III. Hualong One se tak stal prvním reaktorem čínské konstrukce, který agentura MAAE schválila. Peking nyní doufá, že významná výstavba těchto bloků v Íránu, vytvoří reaktorům Hualong One “značku“. Nyní se zdá pravděpodobné, že íránská spolupráce pomůže Číně zvýšit světový podíl na jaderném trhu na úkor Ruska. Vzhledem k úspěchu Číny v Íránu tak lze očekávat, že Čína bude brzy jen těsně za Ruskem v oblasti dodavatelů jaderných technologií na trhy Blízkého východu. Čínsko-ruská soutěž o podíl na místním trhu, stejně jako politický vliv na Blízkém východě, pomohou tomuto regionu v dalším zavádění jaderné energetiky.

Zdroj: THE DIPLOMAT

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..