Havárie v japonské jaderné elektrárně Fukušima Dajiči v roce 2011 vedla, jak by se dalo očekávat, ke zvýšení požadavků na bezpečnost elektráren po celém světě a ke zlepšení jejich odolnosti vůči vzácným a extrémním přírodním vlivům. Pro proces zvyšování provozní bezpečnosti jaderných elektráren je velmi důležitá i implementace zlepšení v oblasti lidského faktoru, což je klíčový prvek, který je často opomíjen lidmi mimo jaderný průmysl, uvedl William Magwood, generální ředitel Agentury pro atomovou energii (Nuclear Energy Agency).
Zajištění bezpečnosti jaderných reaktorů není jenom otázkou fyzické ochrany reaktorů proti všem možným hrozbám, vylepšování robustnosti důležitých bezpečnostních systémů a zvýšení počtu záložních napájecích systémů a systémů chlazení. Zajištění bezpečnosti jaderných reaktorů závisí velkou měrou také na kvalifikovaném a řádně vycvičeném personálu, který zajistí provedení všech efektivních procedur. Tento aspekt je ale oceněn pouze v rámci prostředí daných společností, které kladou velký důraz na zajištění vysoké úrovně bezpečnosti a které chtějí implementovat takzvanou efektivní jadernou bezpečnostní kulturu. Ve snaze o zvýšení uznání těchto faktorů vytvořila Agentura pro atomovou energii novou divizi na podporu členských zemí v úsilí o další zlepšení lidské stránky v jaderné bezpečnosti. Nová divize se jménem Division of the Human Aspects of Nuclear Safety doplňuje stávající divizi Division of Nuclear Safety Technology and Regulation konsolidací činností v oblasti výcviku, kultury bezpečnosti a komunikace s veřejností. Oddělení Division of the Human Aspects of Nuclear Safety se tak snaží v rámci členských zemí podporovat větší zaměření na tyto oblasti.
Agentura pro atomovou energii v současné době již podporuje členské země v různých oblastech, které se zabývají ponaučením z havárie v jaderné elektrárně Fukušima Dajiči z hlediska lidských aspektů v jaderné bezpečnosti. Například tak byly provedeny studie zabývající se organizační odolností, tedy aby personál elektrárny byl schopen reagovat i za náročných podmínek nehody. Klíčovým prvkem v těchto přístupech je zajištění, aby flexibilita nutná k zajištění odolnosti personálu při nehodě nepoškodila běh normálního provozu (tedy dodržování provozních předpisů atd.). Kultura bezpečnosti sehrála ve skutečnosti velkou roli i při havárii ve Fukušimě, neboť umožnila, aby některé náznaky bezpečnostních chyb nebyly řešeny. V souladu s tím výbor Committee on Nuclear Regulatory Activities (CNRA) Agentury pro atomovou energii označil kulturu bezpečnosti jako klíčový prvek nejen pro provozovatele jaderných elektráren, ale i pro regulační úřady. Kvůli tomu nyní vyvíjí dokument s pokyny týkajícími se právě bezpečnostní kultury pro regulační úřady.
Inovace pro budoucnost jaderné energetiky
I nadále zůstane bezpečnost zásadním aspektem jaderné energetiky. Jaderné reaktory sehrají důležitou roli zvlášť nyní, kdy státy po celém světě uvažují o nezbytných krocích ke snížení emisí skleníkových plynů, které jsou spojeny se změnou klimatu. Až 60 % těchto emisí je přitom generováno v energetickém průmyslu. Jaderná energetika je také připravena zaujmout významnou roli v plánech jak rozvinutých, tak i rozvíjejících se ekonomik, které touží po spolehlivých dlouhodobých dodávkách elektrické energie, jenž jsou nezbytné pro další ekonomický růst. Jaderné elektrárny jsou bezpochyby spolehlivým nízko-emisním zdrojem energie, avšak musí být budovány a provozovány ekonomicky a podle vysokých bezpečnostních standardů.
Společně s mezinárodní energetickou agenturou International Energy Agency (IEA) vydala Agentura pro atomovou energii publikaci s názvem Technology Roadmap: Nuclear Energy. Tento dokument poskytuje přehled o dnešní situaci jaderné energetiky a o oblastech potenciálního růstu prostřednictvím regionálních analýz. V publikaci lze nalézt klíčové technologické milníky a inovace, které podpoří budoucí ambiciózní růst jaderného odvětví společně s překážkami, které je ještě nutné překonat. Spis obsahuje doporučení pro tvůrce energetických koncepcí jak dosáhnout těchto technologických milníků a jak překonat případné překážky. Základním rysem publikace je využití případových studií na podporu jejich doporučení, které byly vypracovány ve spojení s odborníky v oboru.
V návaznosti na řešení technologických výzev a problémů uvedených v publikaci Agentura pro atomovou energii vyvíjí mezinárodní jaderný plán pro výzkum a inovace. Ten bude mít za úkol vytvořit výzkumný program pokrývající oblasti jako pokročilé technologie jaderných elektráren; zlepšení bezpečnosti a efektivnosti provozu stávajících jaderných elektráren; inovativní a ekonomické metody pro trvalé odstavení a likvidaci dosluhujících elektráren; a technologie na podporu dlouhodobého skladování a likvidace radioaktivního odpadu. Nový plán s názvem Nuclear Innovation 2050 má být vydán ke konci roku 2016. Jeho cílem bude sladit globální snahy o řešení problémů spojených se změnou klimatu a podpořit mezinárodní a národní iniciativy, které mají v plánu bezpečně a ekonomicky stavět a provozovat jaderné elektrárny v příštích 35 a více letech. Jaderné energetice tak bude umožněno naplnit svůj potenciál spolehlivě poskytovat velké množství nízko-emisní elektřiny i v příštích mnoha desetiletích.
Zdroj: World Nuclear News
