V pořadí již šesté mezinárodní setkání Mladých generací nukleárních společností z celé Evropy (European Nuclear Young Generation Forum), do které patří i Mladá generace České nukleární společnosti, uspořádali naši francouzští kolegové tentokrát v Paříži. Konference sdružuje prostřednictvím workshopů, seminářů, diskuzí a technických přednášek studenty jaderných oborů a mladé profesionály nejenom z Evropy, ale i mimoevropské jaderné odborníky.
Díky blížící se konferenci Spojených národů COP21 (Cooperation of Parties – mezinárodní politická odezva na změnu klimatu), na které se bude hledat řešení stále vzrůstajícího problému globálního oteplování a změny klimatu, vybrali pořadatelé téma setkání velmi aktuální – jaderná energetika a její role v boji proti změně klimatu.
V současné době se stále více mluví o jaderné energetice jako o klíči k řešení globálního oteplování, protože spolu s obnovitelnými zdroji je to jediný nízko emisní zdroj energie, který nyní máme k dispozici. Jedním z hlavních zdrojů skleníkových plynů (a to především CO2) je právě výroba elektřiny a tepla, která se podílí na celkové produkci skleníkových plynu 26 %. Svůj nezanedbatelný podíl má i doprava, která s ohledem na rostoucí zájem o elektromobily také zažívá svoji renesanci. Z tohoto environmentalistického pohledu se jeví jako ideální energetický mix obnovitelné zdroje a jaderné elektrárny. Ale ne všechny obnovitelné zdroje jsou tak nízko emisní, jak by se mohlo zdát. Pokud se podíváme na celý životní cyklus zdroje (výroba, provoz, likvidace) na Obr. 1., pak nejvhodnějšími kandidáty jsou vodní zdroje, větrné elektrárny a tzv. koncentrační solární elektrárny fungující na principu ohřevu vody. Důvodem zvýšené produkce CO2 emisí u fotovoltaiky je velmi energeticky náročná výroba solárních panelů a případná recyklace.
Na konferenci byla představena mezinárodní iniciativa Nuclear for Climate, která si dala za úkol přesvědčit světové lídry na fóru Spojených národů COP21, že bez jádra se snížení emisí nepodaří dosáhnout, v případě, že nechceme zastavit růst životní úrovně v méně vyspělých zemích. Protože jak je známo, bez stabilních zdrojů elektřiny, které stále ještě v některých zemích scházejí nebo jsou nedostačující, životní standard růst nemůže. Pouze výběrem nízko emisních zdrojů se zahrnutím jaderné energie jakožto symbolem velkého a stabilního zdroje lze dosáhnout tzv. udržitelného rozvoje.
Dalším důležitým tématem konference byla komunikace v jaderném průmyslu. Kromě několika prezentací od těch nejpovolanějších přes jadernou komunikaci bylo možné se účastnit i workshopů na téma efektivní komunikace nebo si zahrát hru s názvem Nuclear Public Acceptance game. Tu vytvořil komunikační tým francouzské energetické společnosti EdF (Electricite de France) výhradně pro vlastní edukační účely a poprvé ji poskytl veřejnosti pouze v rámci konference ENYGF. Během hry člověk projde všemi fázemi výstavby až do spuštění elektrárny, kde musí řešit reálné situace týkající se vyjednávání s vládou, jadernými odpůrci, senzacechtivými novináři, ale hlavně s lidmi žijícími v okolí elektrárny. Tvůrci nezapomněli poukázat na to, jak je také důležité spolupracovat s technickými školami a vytvářet specializované výukové programy i osvětové besedy pro širokou veřejnost. Hra byla opravdu realistická a všichni zúčastnění jsme se shodli, že poukazuje na všechny překážky a povinnosti jednání s veřejností. Pouze otevřená komunikace s informacemi založenými na pravdě vede u lidí k nabytí důvěry.
Z technických přednášek byly zastoupeny tyto okruhy: provoz a údržba reaktoru, jaderné materiály, jaderná bezpečnost, pokročilé reaktory čtvrté generace, fúze a konečně nakládání s jadernými odpady a likvidace jaderné elektrárny. Velmi zajímavou přednáškou byla prezentace doktorandské práce zapadající do projektu francouzského rychlého reaktoru ASTRID. Francouzi mají mnohé zkušenosti se sodíkem chlazenými rychlými reaktory hlavně díky dvěma komerčně provozovaným reaktorům Phenix a Superphenix a tak je nový návrh pokračováním francouzské tradice rychlých reaktorů. Návrh reaktoru ASTRID (zkratka znamená Advanced Sodium Technological Reactor for Industrial Demonstration) sice nepředčí svým výkonem 600 MW tepelných největší doposud provozovaný rychlý reaktor Superphenix, ale samotná aktivní zóna je z pohledu inherentní bezpečnosti reaktoru značně vylepšená. Koncept aktivní zóny reaktoru ASTRID vykazuje negativní dutinový koeficient (tj. odezva reaktivity na ztrátu chladiva) a tím reaktor disponuje negativní odezvou při varu sodíku. Podle zástupce projektu ASTRID, který na konferenci vystoupil, předpokládají realizaci projektu v roce 2020.
Během přestávky měli účastníci možnost prohlédnout si mnoho plakátových prezentací prací výzkumných pracovišť po celé Evropě, kde nechyběly ani dvě výzkumné práce z ÚJV Řež.
Po třech dnech přednášek, diskuzí a workshopů bylo možné zúčastnit se exkurze do jednoho z mnoha francouzských jaderných zařízení. I když všechny exkurze byly lákající, za zmínku určitě stojí prohlídka jednoho z mála reaktorů ve výstavbě v Evropské unii, čímž je jaderná elektrárna Flamanville s reaktorem EPR (pokročilý návrh evropského tlakovodního reaktoru) anebo exkurze do již zmiňovaného Superphenixu. Na Superphenixu je dokončován proces vyřazování z provozu, přičemž právě před několika týdny dokončili likvidaci 5520 tun sodíku. Ten se nejdříve chemickou reakcí přemění na hydroxid sodný a poté je uložen ve speciální betonové směsi. Výsledným produktem takto skladovaného sodíku jsou betonové krychle o velikosti přibližně metr krát metr.
Konference ENYGF probíhala od 22. -26. 6. a další setkání bude pořádané Mladou generací britské nukleární společnosti za dva roky v Manchestru. V pauze mezi evropským setkáním se vždy koná celosvětové setkání Mladé generace, které bude příští léto v Číně. Organizátorům nezbývá než poděkovat, protože vytvářejí úžasné možnosti pro získání kontaktů v tak úzké komunitě, jako je mladá generace jaderných inženýrů a na závěr zbývá jen říct – snad v roce 2018 v Praze na viděnou!
Alžběta Bednářová
Zdroj: IAEA Nuclear Energy and climate report 2014.
