Do jihokorejského podzemního úložiště nízko a středně aktivních odpadů v Gyeongju v provincii North Gyeongsang byla uložen první várka radioaktivního odpadu.
Korejská agentura Korea Radioactive Waste Agency (KORAD) dne 14. července oznámila, že do jednoho ze sil úložiště byl dne 13. července uložen betonový kontejner se šestnácti sudy s radioaktivním odpadem. Tento milník tak značí zahájení provozu prvního asijského podzemního úložiště radioaktivních odpadů.
Agentura KORAD uvedla, že přesunutí odpadu z budovy pro příjem odpadu do podzemního sila trvalo zhruba tři hodiny. Nadzemní skladovací budova úložiště nyní obsahuje 5 032 sudů s nízko a středně aktivním odpadem. Celkem 2 536 sudů pochází z jaderné elektrárny Wolsong, 1 000 sudů z jaderné elektrárny Hanul a zbylých 1 496 sudů jsou barely s odpadem z kontaminovaných silnic v Soulu. Agentura KORAD prohlásila, že od příštího měsíce plánuje podzemní úložiště přijmout 4 233 sudů s radioaktivním odpadem z jaderných elektráren, průmyslu a nemocnic.
Výstavba úložiště začala na počátku roku 2006 a dokončena byla v červnu minulého roku. Projekt první fáze úložiště vyšel celkově na 1,5 miliardy dolarů. První etapa projektu úložiště zahrnuje 6 podzemních sil, každé o průměru kolem 24 metrů. Sila jsou umístěna více než 80 metrů pod úrovní hladiny moře. První fáze uložiště zvládne pojmout až 100 000 sudů s radioaktivním odpadem. Souhlas k plnému provozu první etapy úložiště vydal jihokorejský regulační úřad Nuclear Safety and Security Commission v prosinci roku 2014.
Výstavba druhé etapy úložiště, která bude méně hluboko, začala v lednu roku 2012 a její dokončení se očekává v roce 2019. Druhá etapa úložiště má podle plánů pojmout dalších 125 000 sudů s nízko a středně aktivním odpadem. Ve finální podobě by úložiště mělo pojmout až 800 000 sudů s radioaktivním odpadem.
Nízko-aktivní odpad se obvykle skládá například z oblečení, filtrů a zařízení, které se běžně používají v jaderných zařízeních. Tento odpad se běžně ukládá do sudu, kde je stlačen. Středně-aktivní odpad se obyčejně skládá například z pryskyřice, chemických kalů a kovového obložení jaderného paliva, které má vyšší radioaktivitu a vyžaduje proto stínění.
Zdroj: World Nuclear News
