Sobota, 24 října
Shadow

Unikátní role jaderné energetiky v sociálně-ekonomickém vývoji

Průmysloví představitelé se včera shodli na tom, že jaderná energetika má unikátní roli v podpoře sociálně-ekonomického vývoje jakékoliv země díky kombinaci výhod nad jinými energetickými zdroji, a to i nad rámec dodávek elektřiny. Deset prominentních zástupců jaderného sektoru vystoupilo na plenárním zasedání v první den sedmého ročníku mezinárodního fóra Atomexpo, které se tento týden koná v Moskvě.

AtomExpo 2015 Plenary session - 460 (Rosatom)
Plenární zasedání na Atomexpu 2015 (zdroj: World Nuclear News)

Akci každoročně hostí ruská státní korporace Rosatom. Generální ředitel Rosatomu Sergej Kirienko prohlásil, že rostoucí spolupráce a propojenost dělá z jaderného průmyslu unikátní sektor pro mezinárodní spolupráci. Jednání se zákazníky o nových jaderných elektrárnách nyní pokrývají celý životní cyklus těchto elektráren, uvedl. Vyjednávání tak pokrývají oblasti od návrhu reaktoru po náklady na zařízení bloku a služby s tím spojené; od nabídek na údržbu a dodávky jaderného paliva po vyřazovací práce a skladování jaderného odpadu; od vývoje materiálu s dlouhodobou životností po cenu za jednu kilowatthodinu; od vytvoření nových pracovních míst po rozvoj průmyslové infrastruktury a výcvik jaderného personálu; od regulačních a právních předpisů po mezinárodní bezpečnostní standardy.

„Všechny tyto otázky již nejsou odkládány na pozdější dobu, jak tomu dosud bývalo, ale řeší se hned na začátku projektů,“ dodal.

Tento vývoj požaduje dostupnost expertů napříč zeměmi a zvyšuje konkurenci mezi společnostmi, ať už státními nebo soukromými, podotkl Kirienko.

Nové směřování vývoje si vyžádá „vzájemné propojení a závislost“, prohlásil šéf Rosatomu před staviteli, dodavateli, prodejci a mezinárodními agenturami jako World Nuclear Association (WNA), World Association of Nuclear Operators (WANO), Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) či OECD Nuclear Energy Agency (NEA). „Pouze vzájemnou spoluprací můžeme zajistit pokračující úspěch jaderného průmyslu.“

Daniel Poneman, prezident a generální ředitel společnosti Centrus dříve známé pod názvem United States Enrichment Corp, prohlásil, že nejlepším příkladem spolupráce v jaderném průmyslu je projekt s názvem Megatons to Megawatt (Megatuny na megawatty). Za programem stála dohoda platná mezi lety 1993 až 2013 podepsaná mezi USA a Ruskem o přeměně jaderných zbraní ze sovětské éry na jaderné palivo pro americké jaderné elektrárny.

Poneman, který je zároveň bývalým americkým náměstkem ministra energetiky, dále prohlásil: „Tato dohoda změnila podobu mezinárodní spolupráce v oblasti jaderného palivového cyklu, neboť dokázala demonstrovat hlubokou pravdu, která je jadernému průmyslu vlastní – že je možné dát dohromady národní bezpečnost a obchodní potřeby i mimo tržní prostředí.“ Dále dodal, že mezinárodní reakce na nehodu v japonské jaderné elektrárně Fukušima Dajiči jasně ilustrovala mezinárodní vazby v jaderném průmyslu nevázané politickými záměry.

Spolehlivost jaderných elektráren

Poneman uvedl, že pokud by měl vyzdvihnout jedinou z mnoha výhod jaderné energetiky, tak by to byla její spolehlivost. Ta se nejvíce projevila při zimních cyklonech v USA v letech 2013 a 2014. „Jaderná energetika tehdy zachránila situaci, neboť si zachovala schopnost vyrábět elektřinu na 95 % výkonu, zatímco uhlí a diesel zamrzly,“ dodal. Neregulované trhy by měly uznat a odměnit jadernou energetiku za její unikátní spolehlivost ve srovnání s ostatními zdroji elektrické energie, prohlásil Poneman.

Před nehodou v jaderné elektrárně Fukušima vyrábělo Japonsko třetinu elektřiny v jaderných elektrárnách. A právě spolehlivost jaderných elektráren donutí zemi překonat stávající situaci, kdy je odstaveno všech 43 japonských jaderných reaktorů, a nakonec se navrátit k využívání jádra jako jednoho z hlavních zdrojů elektřiny, uvedl Takuya Hattori, prezident japonského fóra Japanese Atomic Industry Forum.

„Japonsko nemá žádné vlastní energetické zdroje ani žádné potrubí či přenosové soustavy připojené k ostatním státům. Proto je zabezpečení dodávek elektřiny japonskou prioritou číslo jedna,“ řekl.

Japonská společnost Kyushu Electric Power Company očekává, že bude první společností v Japonsku, které se podaří restartovat jaderné bloky. První blok jaderné elektrárny Sendai by měl být znovuspuštěn již tento měsíc, druhý blok elektrárny pak restart čeká během následujících měsíců. Hattori si ale netroufá odhadnout, kolik reaktorů se podaří v Japonsku během následujících měsíců a let restartovat. Proti obnovení jaderné energetiky se totiž podle nedávno provedených průzkumů staví 60 % místní veřejnosti.

Pracovní místa

Bývalý ředitel společnosti EDF Henri Proglio a současný generální ředitel společnosti Areva Philippe Knoche upozornili na to, jak významnou roli hraje jaderný průmysl v ekonomickém rozvoji Francie.

Jenom ve Francii je přímo s jadernou energetikou svázáno 250 000 pracovních míst, řekl Proglio. Jiná průmyslová odvětví s dalšími 400 000 zaměstnanci by ztratila velkou část konkurenceschopnosti nebýt levných a spolehlivých dodávek elektřiny z jaderných elektráren.

Společný projekt Arevy a EDF ve Velké Británii – vybudování jaderné elektrárny Hinkley Point C v Somersetu – nejen že vytvoří 900 pracovních míst přímo v elektrárně, ale dá práci také 25 000 lidí z dodavatelských společností, které se do výstavby elektrárny zapojí, uvedl Knoche. Oba zástupci francouzských společností se shodli s generálním ředitelem Rosatomu Kirienkem na významu provázanosti účastníků tohoto odvětví napříč celým jaderným palivovým cyklem. Knoche projektem ilustroval spolupráci dodavatelů se zkušenostmi společnosti Areva, která dodává přístrojová a systémová řešení do 16 zemí, přičemž disponuje množstvím reaktorových designů.

Henri Proglio, který je nyní členem správních rad společností Akkuyu Nuclear JSC v Turecku a Fennovoima Ltd ve Finsku, prohlásil, že „průmyslová spolupráce je v jaderném odvětví mnohem více důležitá, než v jakémkoliv jiném průmyslovém odvětví, které znám.“

Jaderné zkušenosti

Předseda agentury WANO Jacques Regaldo zdůraznil, že jaderný průmysl je ze všech průmyslových odvětví nejvíce uvědomělý okolo bezpečnosti. Provozovatelé jaderných elektráren rychle reagovali na nehodu ve Fukušimě a poučili se z ní. Po nehodě tak okamžitě začali na svých elektrárnách provádět bezpečnostní posouzení a zátěžové testy, uvedl. Samotná agentura WANO zavedla po nehodě ve Fukušimě srovnávací hodnocení prováděné jednou za čtyři roky s následnou kontrolou po dvou letech. Dále provádí srovnávací hodnocení před uvedením reaktorů do provozu a korporátní srovnávací hodnocení.

„Provozovatelé jaderných elektráren se rozhodli, že agentura WANO by měla více a více zaujímat úlohu vnitřního bezpečnostního regulátora,“ řekl. „V jaderném průmyslu mluvíme o postupných bezpečnostních barierách. První bariéra jsou jednotliví provozovatelé, agentura WANO je pak bariérou druhou. Dalšími bariérami jsou pak národní a mezinárodní regulační úřady a organizace zabývající se kontrolou bezpečnosti jaderných elektráren.“

Maďarsko patří mezi země, které silně podporují jadernou energetiku díky jejich dlouhé jaderné historii.

Attila Aszodi, maďarský komisař pro projekt rozšíření maďarské jaderné elektrárny Pakš řekl, že země chce i nadále vyrábět jednu třetinu elektřiny z jádra. „Výstavba a provoz jaderné elektrárny není důležitá pouze pro danou firmu či přilehlé město, nýbrž pro rozvoj celého regionu,“ uvedl. Dále pak dodal, že Maďarsko pokryje 40 % stavebních prací na vybudování dvou nových ruských jaderných bloků v jaderné elektrárně Pakš. Dalším motivačním faktorem pro maďarskou jadernou politiku je snížení závislosti na dováženém zemním plynu, čehož jsou si Maďaři dobře vědomi, prohlásil Aszodi.

I Česká republika se řadí mezi země s dlouhou historií jaderné energetiky. Náměstek ministra průmyslu a obchodu Pavel Šolc prohlásil, že země hodlá obnovit svůj závazek na výstavbu nových reaktorů.

Očekává se, že podíl výroby elektřiny z jádra v České republice do roku 2040 vzroste ze současný zhruba 35 % na 46 % až 58 %. Takovýto cíl obsahuje státní energetická koncepce ASEK, která byla českou vládou schválena minulý měsíc.

„Podle koncepce musíme do roku 2040 postavit nejméně tři nové jaderné bloky, abychom splnili cíl dekarbonizace naší ekonomiky a nahrazení hnědouhelných elektráren v našem energetickém mixu. Z těchto důvodů musíme okamžitě začít přípravný proces a získat povolení pro rozšíření dvou stávajících jaderných elektráren – Dukovan a Temelína,“ uvedl Šolc.

V srpnu roku 2009 začal tendr na dostavbu dvou bloků jaderné elektrárny Temelín. Zapojily se do něj celkem tři společnosti: francouzská Areva, americký Westinghouse a konsorcium společností Škoda JS, AtomStrojExport a OKB Gidropress. Společnost ČEZ, která je ze 70 % vlastněná státem, ale v dubnu 2014 tendr v souladu se zákonem o veřejných zakázkách zrušila. Tento krok následoval zasedání českého kabinetu z předchozího dne, ve kterém česká vláda prohlásila, že zatímco podporuje rozvoj jaderné energetiky v zemi, neposkytne projektu dostavby jaderné elektrárny Temelín žádné záruky.

Vláda projedná podrobný národní akční plán jaderné energetiky na zasedání dne 3. června, řekl Šolc. „Tento plán se zabývá nejen podrobnostmi výstavby nových jaderných bloků, ale i problémy okolo projektu na vládní úrovni včetně nakládání s jaderným odpadem, dodávkami jaderného paliva, diverzifikace a dalších oblastí. V blízké budoucnosti určitě začneme s přípravou výstavby nových jaderných bloků v České republice.“

Dopady na lidské zdraví a životní prostředí

Generální ředitelka organizace WNA Agneta Risingová uvedla, že pouze jaderná energetika může rostoucí lidské populaci zajistit „slušný život“ a současně s tím zabránit dalšímu škodám způsobených změnou klimatu. „Pokud máme pokračovat s ekonomicko-sociálním rozvojem světa, musíme se zbavit naší závislosti na fosilních palivech,“ prohlásila.

Podíl jaderné energie na výrobě elektřiny musí do roku 2050 vzrůst ze současných 11 % na 18 %, uvedla Risingová při citaci předpovědi mezinárodní energetické organizace (International Energy Agency). Průmysl musí vyřešit problémy spojené s „neuváženým a politicky motivovaným odporem proti jaderné energetice“ a s „neregulovaným trhem, který ignoruje výhody jaderné energetiky jako čistého a spolehlivého zdroje elektrické energie“, řekla. „Musíme zajistit, aby jaderná energetika hrála svojí právoplatnou roli v podpoře globálního, regionálního i lokálního sociálně-ekonomického rozvoje.“

Risingová také citovala z předpovědí agentury OECD NEA z roku 2010, která uvádí zvýšení světové jaderné kapacity na zhruba 1200 GWe do roku 2050. Po světové ekonomické krizi a nehodě v japonské jaderné elektrárně Fukušima Dajiči však agentura se sídlem v Paříži svoji předpověď snížila na 930 GWe, což by mělo představovat zhruba 17% podíl na světové výrobě elektřiny. V současné době se staví více 60 reaktorů ve 13 zemích, uvedla Risingová s tím, že to není dost na to, aby jaderná energetika držela krok s rostoucí světovou poptávkou po elektrické energii. Podle agentury OECD NEA by k dosažení jejího cíle udržet globální oteplení pod 2 °C bylo potřeba každoročně připojit v nadcházejícím desetiletí 20 GWe jaderných kapacit namísto současných 5 GWe.

Ani důležitost jaderné energetiky pro medicínu nemůžeme podceňovat, řekl argentinský ministr pro plánování Julio De Vido. Argentina v současnosti produkuje 5 % světové poptávky po molybdenu 99, což je radioizotop používaný při léčbě rakoviny a nádorových onemocnění. Náměstek generálního ředitele Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Mikhail Chudakov dodal, že agentura se sídlem ve Vídni poskytla specializovaná diagnostická zařízení africkým státům jako je Guinea, Libérie či Sierra Leone ve snaze podpořit jejich úsilí v boji proti viru Ebola. Četnost misí MAAE se v Africe navýší, aby připravila kontinent na využívání výhod jaderné energetiky, prohlásil Chudakov.

Zdroj: World Nuclear News

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..