Čtvrtek, 24 září
Shadow

Konec jaderné elektrárny Grafenrheinfeld

Německá jedno-bloková jaderná elektrárna Grafenrheinfeld byla dne 27. června po 33 letech provozu odpojena od sítě. Podle vládního nařízení, které je součástí německé energetické transformace, mohla elektrárna fungovat ještě do konce tohoto roku.

Grafenrheinfeld - 460 (EOn)
Areál německé jaderné elektrárny Grafenrheinfeld (zdroj: World Nuclear News)

Vlastník elektrárny, společnost E.On, včera oznámil, že elektrárna byla od sítě odpojena 27. června jednu minutu před půlnocí.

Tlakovodní reaktor o výkonu 1275 MWe za svůj život vyprodukoval více než 333 TWh elektrické energie. Takové množství elektrické energie by vystačilo celému Bavorsku na čtyři roky, uvedla společnost. Firma odhaduje, že elektrárna za svůj život ušetřila 355 miliónů tun CO2, které by za dobu jejího provozu vypustily uhelné elektrárny o ekvivalentním výkonu. Před tím, než byla elektrárna odstavena, se podílela na Bavorských dodávkách elektrické energie zhruba z 11,5 %.

Výstavba jaderné elektrárny Grafenrheinfeld začala v lednu roku 1975. První kritičnosti reaktor dosáhl v prosinci roku 1981, přičemž ještě ten samý měsíc byl připojen k síti. Komerční provoz elektrárna zahájila v červnu 1982. Během provozu elektrárny bylo do její modernizace investováno kolem 600 milionů eur, přičemž 70 milionů eur bylo investováno jen za posledního tři a půl roku.

V září 2010 bylo mezi německými provozovateli jaderných elektráren a místní vládou dosaženou dohody na osmileté prodloužení provozní licence bloků postavených před rokem 1980 a čtrnáctileté prodloužení licence u bloků, které do provozu vstoupily po roce 1980. Za to ale vláda vyžadovala daň ve výši 145 eur za každý gram jaderného paliva po dobu šesti let, čímž ročně od provozovatelů vybrala zhruba 2,3 miliardy eur, a dotace na podporu obnovitelných zdrojů a revitalizaci úložiště odpadů v solném dolu Asse ve výši 300 milionů eur za léta 2011 a 2012 a 200 milionů eur za léta 2013-2016. Po roce 2016 měla v platnost vstoupit daň na každou vyrobenou kilowatthodinu v jaderné elektrárně ve výši 0,9 centu za kilowatthodinu. Na konci října roku 2010 byly tyto podmínky přijaty parlamentním hlasováním, které změnilo dva body německého atomového zákona. Horní komora poté rozhodnutí potvrdila v následujícím měsíci.

Poté v březnu roku 2011 po nehodě v jaderné elektrárně Fukušima Dajiči vyhlásila německá vláda tříměsíční moratorium na jaderné elektrárny, během kterého měla být jaderná politika Německa přehodnocena, a elektrárny měly být podstoupeny inspekcím. Poté německá kancléřka Angela Merkelová rozhodla, že všechny bloky uvedené do provozu do roku 1980 budou okamžitě odstaveny. Její rozhodnutí však nebylo založeno na žádném bezpečnostním posouzení a ani nevedlo ke zrušení dání na jaderné palivo podle předchozí dohody.

V květnu roku 2011, po zvýšení protijaderného tlaku ze strany jednotlivých federálních států, se německá vláda rozhodla obnovit plán předchozí vlády na odstavení všech jaderných bloků v zemi do konce roku 2022, opět bez zrušení jakýchkoliv daní.

Podle tohoto plánu měla být jaderná elektrárna Grafenrheinfeld uzavřena v prosinci 2015. V březnu 2014 se ale společnost E.On rozhodla elektrárnu uzavřít ještě o sedm měsíců dříve, neboť podle ní vládní daň na jaderné palivo dělá její finální období ekonomicky nevýhodné. Minulý měsíc tak společnost již neměnila palivo v reaktoru, neboť elektrárna již nedokáže svou produkcí kompenzovat daň za jaderné palivo.

Nyní Německu zbylo osm jaderných reaktorů v provozu s celkovou výrobní kapacitou 10 728 MWe. Dalším reaktorem, který má být uzavřen je varný reaktor společnosti RWE o výkonu 1284 MWe v jaderné elektrárně Gundremmingen B. Odstaven by měl být na konci roku 2017.

Zdroj: World Nuclear News

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..