Ve středu 8. dubna byly slavnostně zahájeny Jaderné dny, které mají návštěvníkům Techmanie přiblížit jadernou energetiku a předměty s ní spojené. Expozice je založena na interaktivitě, takže si  návštěvníci mohou mnohé exponáty vyzkoušet na vlastní kůži. Je připraven také cyklus přednášek, které posluchačům přiblíží jadernou energetiku.

DSC_0359_male
Vernisáž expozice Jaderné dny. (Foto: Vladislav Větrovec)

 

Plzeňské science center Techmania je určeno především žákům základních a středních škol, ale na své si přijdou i tatínci. Žáci mají možnost poznat zblízka zajímavé fyzikální jevy, o nichž se učí ve školách, a projít expozici zaměřenou na výrobní portfolio Škodovky. Jedním ze zakladatelů Techmanie je společnost Škoda Transportation, takže zde najdeme exponáty spojené s dopravou – parní lokomotivu Všudybylku, elektrickou posunovací lokomotivu z roku 20. let min. stol., třínápravový trolejbus značky Škoda a elektrickou lokomotivu přezdívanou Laminátka. Na zmenšených modelech si potom návštěvníci mohou prohlédnout současnou i minulou produkci plzeňských trolejbusů, tramvají a vlaků.

Díky spolupráci se Škodou JS, Západočeskou univerzitou a sdružením CENEN mohou být každoročně pořádány Jaderné dny, které letos trvají od 4. dubna do 17. května. Každou sobotu počínaje 18. dubnem budou probíhat přednášky pro veřejnost, na nichž se zástupci ČVUT, Škody JS a Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) rozhovoří o tom, v čem spočívá jádro jaderné energetiky. K tématům budou patřit mýty a fakta o jádru, stav JE Fukušima Dajiči čtyři roky po havárii, role jaderné energetiky v energetickém mixu a nakládání s radioaktivními odpady. Termíny přednášek najdete na webu Techmanie.

 

Je jádro úspěšný propadák?

Letošní, již pátý, ročník Jaderných dnů byl zahájen přednáškou Dany Drábové, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, která měla název Úspěšný propadák, aneb Jádro včera, dnes a zítra. Ve své přednášce zdůraznila, že jaderná energie je ve vesmíru přirozená, ať už v podobě termojaderné fúze uvnitř hvězd, nebo v podobě rozpadu radioaktivních látek v jádře Zeměkoule. První jaderný reaktor sestrojila příroda, jde o uranové ložisko poblíž města Oklo v africkém Gabonu, v němž došlo ke spuštění řetězové štěpné reakce. Na této málo využívané přírodní laboratoři mohou vědci studovat přirozený pohyb štěpných produktů, kterým nebyly do cesty postaveny žádné inženýrské bariéry.

DSC_0353_male
Přednáška Dany Drábové o minulosti, současnosti a budoucnosti jádra. (Foto: Vladislav Větrovec)

 

Po krátkém exkurzu do „včerejšku“ jádra u nás, který byl spojen především s Jáchymovskem a tamními uranovými doly, se Dana Drábová přesunula k „dnešku“. Jaderná energetika je v současnosti značně ovlivněna fukušimskou havárií, takže velká pozornost byla věnována i tomuto tématu.

Je důležité si uvědomit, že jaderná energetika je především průmyslovým odvětvím, pro něž je přirozené, že se z principu nelze vyhnout haváriím. Otázka tedy nezní, jak snížit pravděpodobnost havárie na nulu, ale jak snížit její pravděpodobnost, co nejníže to jde. Čili naším cílem je dělat vše pro to, aby havárie nenastala, a pokud nastane, umět ochránit životní prostředí i obyvatelstvo. Příkladem dobře zvládnuté havárie je Three Mile Island-2. Uvnitř reaktoru došlo k roztavení paliva podobně jako v Černobylu a ve Fukušimě, ale událost se obešla bez zásadních následků na okolí elektrárny.

Dana Drábová také připomněla, že kvůli zemětřesení a vlně cunami přišlo o život přes 25 000 lidí, avšak na následky ozáření v souvislosti s havárií JE Fukušima Dajiči nezemřel jediný člověk. Podíváme-li se na jednotlivé způsoby výroby energie statisticky, zjistíme, že nejvyšší počet úmrtí na jeden rok a GW instalovaného výkonu připadá na uhelné elektrárny. Na druhém místě se drží vodní elektrárny, přičemž jádro zůstává výrazně v pozadí.

Dále Dana Drábová připomněla posluchačům energetické trilema, které v současnosti řešíme. Jde o zajištění zároveň bezpečných dodávek, sociální přiměřenosti a minimalizace vlivu na životní prostředí a obyvatelstvo. V odhadech Švédské královské akademie pro vývoj energetického sektoru do roku 2050 je patrný pokles energetického využití uhlí na polovinu ze současné hodnoty a nárůst obnovitelných zdrojů energie, které by mohly zajišťovat až 45 % energetických potřeb lidstva. Podíl jádra na celosvětové výrobě energie by měl mírně narůst, rozhodně ale neklesat.

 

Expozice Jaderných dnů

V interaktivní expozici návštěvníci najdou mnoho zajímavých exponátů zapůjčených ze Škody JS, ÚJV Řež, UJP Praha, Rosatomu a dalších společností. Více toho řeknou fotografie.

DSC_0364_male
Jednotlivé exponáty představil Jan Zdebor, poradce generálního ředitele Škody JS a pedagog na ZČU a ČVUT. (Foto: Vladislav Větrovec)
DSC_0512_male
Expozici dominuje model obalových souborů a letadla, v nichž probíhá transport čerstvého jaderného paliva do České republiky. (Foto: Vladislav Větrovec)

 

DSC_0373_male
Nejdelším exponátem je palivová kazeta pro reaktory typu VVER-1000, na níž byly prováděny testy pro společnost Westinghouse. Vedle ní leží část řídící tyče a pohonného ústrojí, na níž si navštěvníci mohou vyzkoušet princip krokového pohonu. (Foto: Vladislav Větrovec)

 

DSC_0504_male
K interaktivním modelům patří i simulátor školního jaderného reaktoru zapůjčený z FJFI. (Foto: Vladislav Větrovec)

 

DSC_0372_male
Nejvyšším exponátem je pohon řídící tyče, stejný typ je používán na JE Temelín. (Foto Vladislav Větrovec)

 

DSC_0412_male
Model diagnostické kazety pro reaktor VVER-440, která sloužila k provádění měření pro pochopení rezervy do krize varu. Tok chladiva kazetou byl řízeně omezován a byly měřeny tepelné změny v kazetě. (Foto Vladislav Větrovec)

 

DSC_0435_male
Model kontejneru CASTOR pro suché skladování použitého jaderného paliva. (Foto Vladislav Větrovec)

 

DSC_0380_male
Jan Zdebor u distanční mříže pro palivo z výzkumných reaktorů. (Foto Vladislav Větrovec)

 

 

DSC_0479_male
Exponát zapůjčený společností ZAT, výrobce řídících systémů, umožňuje návštěvníkům vyzkoušet si pohon řídících tyčí. (Foto Vladislav Větrovec)
DSC_0431_male
Pohon řídících tyčí pro reaktor typu RBMK-1000 z litevské elektrárny Ignalina. (Foto Vladislav Větrovec)

 

 

DSC_0491_male
Návštěvníci mohou vyzkoušet manipulaci se vzorky uvnitř makety polohorké komory. (Foto Vladislav Větrovec)

 

DSC_0490_male
Manipulátory se vzorky uvnitř makety polohorké komory. (Foto Vladislav Větrovec)

 

 

DSC_0496_male
Interaktivní vizualizace jaderné elektrárny umožňuje proniknout za její stěny a přibližuje princip jednotlivých zařízení. (Foto Vladislav Větrovec)

 

DSC_0485_male
Zaujme též karusel, v němž mohou návštěvníci porovnat aktivitu běžných látek, jako je dřevo, uhlí, hnojivo do zahrádky pod ředkvičky, starý budík a podobně. Překvapivé výsledky získají návštěvníci, když vyzkouší změřit aktivitu svého mobilního telefonu. (Foto Vladislav Větrovec)
DSC_0400_male
Velkou pozornost získalo vozítko pro monitorování rozšíření kontaminace v případě úniku z medicínského zařízení či při jejím záměrném rozšíření teroristy. (Foto Vladislav Větrovec)

 

DSC_0385_male
Zástupce ÚJV Řež, která se tímto projektem zabývá, odborně kontaminoval určená místa v expozici. (Foto Vladislav Větrovec)

 

DSC_0391_male
Vozítko zkoumá vzorek hnojiva. (Foto Vladislav Větrovec)

 

DSC_0404_male
Hlušině z Jáchymova před vozítkem nepomůže ani to, že se tváří jako krabice s papíry do tiskárny. (Foto Vladislav Větrovec)

 

DSC_0408_male
Tento ozařovač vynikal mezi exponáty, neboť jde o výrobek, který po skončení výstavy poputuje ke svému tureckému zákazníkovi. (Foto Vladislav Větrovec)

 

 

 

 

 

O autorovi

admin

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..