Australský státní senátor Sean Edward je zastáncem toho, aby se jaderná energie stala součástí energetického mixu Jižní Austrálie. Dále prosazuje import použitého jaderného paliva, jeho recyklaci a následné využití k výrobě elektrické energie. Kromě rozšíření australského energetického mixu o stabilní bezuhlíkatý zdroj vidí v této snaze i příjmy pro stát. Edwards oznámil plány k zajištění svého stanoviska o úloze Jižní Austrálie v jaderném palivovém cyklu nedávno zavedené komisi Royal Commision. Vyzval ji k prozkoumání potenciálu využití uranu a plutonia, které zůstávají v použitém jaderném palivu. Světová zásoba 240 000 tun použitého jaderného paliva by mohla podpořit snahu dát zemi transformační ekonomickou výhodu, oznámil Edwards.
„Jižní Austrálie má příležitost k rozvoji jaderného energetického průmyslu, který by se postaral o vyhořelé jaderné palivo a následně ho postupně přepracoval,“ řekl Edwards. „Zahraniční partneři by nám za to nejen štědře zaplatili, ale navíc by se nám otevřela možnost produkovat velké množství čisté energie pro obyvatele a firmy v Jižní Austrálii,“ dodal.
Jihoaustralané platí nejvyšší daně z celé Austrálie a takový systém by dle senátora mohl potenciálně vydělat dostatek financí na nahrazení státního daňového zákona s ročním obratem 4,4 miliardy australských dolarů (více jak 87 miliard korun) stejně tak i na výrobu elektřiny pro celou zemi. V rozhovoru pro rádio ABC News Radio Edwards řekl, že jeho návrh by mohl zajistit produkci elektrické energie pro Jihoaustralany za minimální nebo nulovou cenu.
Edwards dále prohlásil, že geologická a politická stabilita Jižní Austrálie dělá z této části země ideální lokalitu pro novou jadernou elektrárnu. Ta by měla stát kolem 5-7 miliard australských dolarů (v přepočtu 98 – 138 miliard korun) a financována by mohla být za pomoci zahraničních partnerů. „Zde bychom mohli mít výhodu prvního iniciátora, je to pro nás opravdu obrovská příležitost dostat se na špici v celosvětovém měřítku,“ řekl senátor do éteru.
Austrálie v současnosti nemá žádnou jadernou elektrárnu. Návrh Edwardse je zcela oddělený od probíhající federální iniciativy vytvořit národní zařízení na nakládání s radioaktivním odpadem, který v Austrálii vzniká v lékařství, výzkumu a průmyslových procesech.
Na místo toho by jeho návrh s největší pravděpodobností počítal s využíváním uranu a plutonia z vyhořelého jaderného paliva ze zahraničních jaderných elektráren na přepracování do nových palivových tyčí. Ty by pak poháněly reaktor na bázi rychlých neutronů, který by také spaloval radionuklidy s dlouhým poločasem rozpadu a zanechal by jen štěpné produkty s relativně krátkou dobou života.
Dle australského klimatologa a aktivisty za dekarbonizaci Bena Hearda bude importované jaderné palivo uskladněno v suchých kontejnerech. Následně bude přepracováno vysokoteplotním elektrometalurgickým procesem, na místo hydrometalurgického procesu PUREX, který je využíván v hrstce závodů na přepracování jaderného paliva po celém světě. Na rozdíl od metody PUREX, elektrometalurgický proces, často označován jako pyroprocessing, nevede k izolaci plutonia. Z tohoto důvodu je atraktivní z hlediska nešíření jaderných zbraní.
Ve vývoji je již několik typů rychlých reaktorů, které by byly k navrženému systému vhodné. Mezi nimi například rychlý reaktor PRISM společnosti GE-Hitachi jehož nasazení zvažuje Velká Británie, francouzský reaktor Astrid nebo ruský reaktor SVBR. Společnost GE-Hitachi předpokládá rozvoj recyklačních center využívajících elektrometalurgické zpracování použitého jaderného paliva z lehkovodních jaderných reaktoru za pomoci reaktorů PRISM.
Premiér Jižní Austrálie, Jay Weatherill, minulý měsíc zasvětil komisi Royal Commission do budoucí role státu v jaderném palivovém cyklu. V rámci hloubkového šetření je rovněž zavedena i veřejná diskuze. Jižní Austrálie je sama o sobě domovem uranového, měděného a zlatého dolu Olympic Dam. V roce 2013 tento důl vyprodukoval 6 % světové produkce uranu. Jihoaustralská veřejnost je podle průzkumů jaderné energii nakloněna.
Celkově Austrálie pokrývá 10 % světové poptávky uranové rudy, ale sama z jádra elektřinu nevyrábí. Země tak nyní řeší otázku, zda by měla jaderná energie hrát roli v jejím energetickém mixu, který je v současné době bohatý převážně na uhelné zdroje. V roce 2006 studie s názvem UMPNER (Uranium Mining, Processing and Nuclear Energy Review) došla k závěru, že kterákoliv dlouhodobá energetická strategie Austrálie by měla počítat s využitím jádra společně s uhlím, plynem a obnovitelnými zdroji. Studie navíc poukazuje na komerční příležitosti v existující těžbě uranu a dále na příležitosti ve zpracování a obohacování uranu, stejně tak jako v rozvoji skladovacích míst pro radioaktivní odpad s dlouhým poločasem rozpadu.
Zdroj: World Nuclear News
