Rakouská ekologická organizace Global 2000 žádá přezkoumání vlivu české jaderné elektrárny Dukovany na životní prostředí. Petici s podpisy 35.000 lidí, kteří podporují tento požadavek, dnes organizace předala rakouskému ministrovi životního prostředí Andrämu Rupprechterovi, uvedla agentura APA.
Organizace Global 2000 svůj požadavek opírá o konvenci OSN z loňského června, podle níž musí provozovatelé jaderných elektráren dokládat jejich vliv na životní prostředí. Ekologové v petici vyzývají rakouskou vládu, aby vyvinula tlak na českou stranu a přiměla ji Dukovany prověřit. Organizace tvrdí, že Dukovany patří mezi nejnebezpečnější jaderné elektrárny v Evropě, protože k chlazení reaktorů slouží jen voda v řece Jihlavě, a té by mohl být v případě sesuvů půdy nebo zemětřesení nedostatek.
Rupprechter uvedl, že česká vláda se k přezkoumání vlivu Dukovan na životní prostředí staví „v zásadě příznivě“. Zdůraznil ale, že Vídeň nemůže tlačit Prahu k opuštění jaderné energetiky. „Není naším úkolem vměšovat se do energetického mixu jiných členských zemí (Evropské unie),“ řekl. Rakousko ale podle něj musí dbát na zajištění vlastní bezpečnosti, když jsou jaderné elektrárny provozovány u jeho hranic.
Rakousko v minulosti v referendu odmítlo výrobu elektřiny z jádra na svém území a staví se odmítavě proti jaderné energetice jako takové. V minulých letech jinak dobré česko-rakouské vztahy dlouhodobě kalily zejména spory kolem provozu a plánované dostavby jaderné elektrárny Temelín.
Elektrárna Dukovany leží zhruba 40 kilometrů od rakouských hranic. V provozu je od roku 1985 a elektřinu v současnosti vyrábí ve čtyřech reaktorových blocích, z nichž každý má výkon 510 megawattů. Loni elektrárna dodala do sítě 15,37 terawatthodiny elektřiny, což odpovídá zhruba pětině celkové spotřeby v České republice.
Elektrárna se dostává na hranici své původně plánované životnosti a její majitel, společnost ČEZ, se snaží postupným zlepšováním zařízení prodloužit životnost Dukovan o dalších 20 až 30 let. Letos například stavbaři dokončí první ze dvou objektů s nižšími chladicími věžemi vybavenými ventilátory, které budou odolnější proti extrémům počasí a zemětřesení než nynější 125 metrů vysoké chladicí věže s přirozeným prouděním vzduchu. Tento projekt vznikl jako reakce na zátěžové testy prováděné po havárii japonské elektrárny Fukušima.
Zdroj: ČTK
