Energetici letos v jaderné elektrárně Temelín dokončí původně plánovaná opatření, jež vyplynula ze zátěžových testů EU po havárii v japonské Fukušimě. Tečku za čtyřicetibodovým stávajícím seznamem, který se neustále aktualizuje, letos udělá instalace dalšího zařízení na likvidaci vodíku v budově, jež chrání reaktor. Celkové náklady na opatření přijdou na tři čtvrtě miliardy korun. ČTK to dnes řekl ředitel elektrárny Bohdan Zronek.
„Jsou to standardní opatření, na ceně elektřiny se nijak neprojeví. Letos nám zbývá dokončit zhruba pětina z původně plánovaných opatření. Program zvyšování bezpečnosti nekončí a nikdy končit nebude, my ho neustále doplňujeme o další položky,“ uvedl ředitel.
Většinu z opatření energetici podle něj plánovali a měli je připravené už před Fukušimou, před takzvanými stress testy. Jsou součástí standardního investičního programu elektrárny. V rámci něj ČEZ ročně investuje zhruba miliardu korun. „Umíme vyčíslit položku, která souvisí s opatřeními ze stress testů, ale zapadá do programu investic a nemá nějaký extra vliv na hospodaření elektrárny ani ČEZu,“ uvedl Zronek.
Z velkých technických modifikací se letos dokončuje už jen montáž dalšího zařízení na likvidaci vodíku, která byla zahájena loni, a zbytek jsou většinou organizační opatření a vazba na školení a přípravu personálu.
„Dosud jsme rozšířili způsoby chlazení reaktoru, přidali další nezávislé zdroje výroby elektřiny pro klíčové bezpečnostní systémy nebo zlepšili vybavení a zázemí vlastní hasičské jednotky. V případě kolapsu pevné i mobilní sítě může elektrárna s okolím komunikovat prostřednictvím satelitních telefonů. Zbývá dokončit poslední modifikace,“ shrnul ředitel.
Za 12 let technici realizovali téměř stovku důležitých vylepšení. Do modernizace Temelína a posilování bezpečnosti tak ČEZ od začátku provozu investoval 12 miliard korun. Další miliarda půjde do vylepšování elektrárny letos.
Analýzy v evropských jaderných elektrárnách po havárii ve Fukušimě byly zaměřeny na tři oblasti: jedna byla technická, druhá organizační a třetí se zabývala riziky při extrémních přírodních podmínkách. Zátěžové testy, jež státy udělaly ve 143 evropských jaderných zařízeních po neštěstí v japonské elektrárně, mají přinést jistotu, že evropská jaderná zařízení jsou připravená na nečekané události.
Testy posuzovaly, jak se elektrárny vypořádají s mrazy a vedry, zemětřesením, s povodní i s extrémními dešti. U všech 19 podzemních nádrží na naftu a olej pro dieselgenerátory tak třeba technici v Temelíně posílili odolnost vůči extrémním dešťům.
Jaderná elektrárna Temelín dosáhla loni ve své čtrnáctileté provozní historii třetí nejvyšší roční výroby. Pomohla jí k tomu modernizace turbíny na prvním bloku a zkrácení odstávek pro výměnu paliva. Do sítě loni dodala 14,95 miliard kWh elektřiny. Plán kvůli neplánovaným odstávkám splnila na 99 procent. Od zahájení provozu v prosinci 2000 vyrobil Temelín 165,09 miliard kWh elektřiny.
Zdroj: ČTK
