Nejvíce elektřiny vyrobené v České republice pochází v současné době stále z hnědého uhlí. Zatímco v roce 2010 na něho připadla polovina celkové, takzvané hrubé (brutto) výroby elektřiny, pro letošní rok počítá ministerstvo průmyslu (MPO) v optimalizovaném scénáři Aktualizace státní energetické koncepce (ASEK) s jeho podílem ve výši 43 procent. Druhé místo ve hrubé výrobě elektřiny zaujímají dlouhodobě se zhruba třetinovým podílem jaderné zdroje. Podle nejreálnějšího scénáře ASEK se má toto pořadí kolem roku 2025 vyměnit. Do brutto výroby elektřiny se započítává i elektřina spotřebovaná při její výrobě.
Podle analytika BH Securities Petra Hlinomaze by měla vláda zvážit, zda potřebuje prolamovat takzvané těžební limity hnědého uhlí na severu Čech. „Z pohledu spotřeby elektřiny v Česku není v tento okamžik nutné za každou cenu jít za limity těžby, spíše by jejich prolomení bylo nemalým vítězstvím zainteresovaných firem,“ řekl ČTK Hlinomaz.
Hrubá výroba elektřiny se v Česku pohybuje kolem 90.000 gigawatthodin (GWh) za rok. V roce 2013 byla 87.065,1 GWh, pro rok 2015 počítá MPO s výrobou 93.443,2 GWh. Téměř 80 procent hrubé elektřiny vyrábí energetická společnost ČEZ, ve které drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií stát. Podíl ČEZ ale klesá. V roce 2010 vyrobila společnost 68.433 GWh hrubé elektřiny, předloni pak i přes růst celkové národní výroby 66.709 GWh. „Myslím, že současná dominance ČEZ ve výrobě elektřiny bude postupně slábnout ve prospěch decentralizovaných nezávislých výrobců,“ potvrdil ČTK analytik společnosti ENA Jiří Gavor.
Podle dat Energetického regulačního úřadu je Česko dlouhodobě vývozcem elektřiny. Záporné saldo české energetické soustavy se od roku 2011 pohybuje kolem 17.000 GWh, v roce 2012 činilo 17.120 GWh, předloni 16.887 GWh a do listopadu loňského roku 15.843,8 GWh. Deník E15 na konci ledna upozornil na statistiku evropského sdružení provozovatelů přenosových sítí ENTSO-E, která hovoří o tom, že Česko je třetí největším vývozcem elektřiny v Evropě. Více už vyváží jen Francie a Německo.
Podle ASEK zůstane i v budoucnu česká energetická soustava na základě předpokladů optimalizovaného scénáře přebytková. Změna může podle MPO nastat v případě, že se zpozdí spuštění plánovaných nových jaderných bloků. V tu chvíli by se česká energetika dostala do stavu mírně deficitního a energeticky dovozního.
Podle analytiků je pro stát ekonomicky výhodnější spíše přebytek vývozu elektřiny nad dovozem, odpověď ale není úplně jednoznačná. „I možné časově ohraničené záporné saldo v bilanci není žádná tragédie. Elektřina je mezinárodně obchodovatelná komodita a propojenost vnitřního trhu se postupně zlepšuje,“ dodal Gavor.
Hrubá (brutto) výroba elektřiny v České republice (GWh):
| 2010 | 2013+ | 2015 | 2020 | 2030 | 2040 | |
| Černé uhlí | 6052,0 | 5229,5 | 5832,4 | 4198,4 | 2824,0 | 1989,1 |
| Hnědé uhlí | 42936,1 | 37754,1 | 40389,6 | 36951,3 | 27947,7 | 13497,2 |
| Zemní plyn | 1125,7 | 1690,1 | 3624,6 | 3914,4 | 4043,5 | 7101,1 |
| Ostatní plyny * | 1080,4 | 1079,9 | 1130,5 | 1130,5 | 1130,5 | 1130,5 |
| Jádro | 27998,2 | 30745,3 | 31495,1 | 31495,1 | 31495,1 | 43204,5 |
| Ostatní paliva ** | 814,8 | 1189,7 | 848,6 | 917,4 | 1446,3 | 1446,3 |
| Obnovitelné zdroje *** | 5902,8 | 9376,5 | 10122,3 | 11548,8 | 15125,6 | 20173,0 |
| Celkem | 85910,0 | 87065,1 | 93443,2 | 90156,0 | 84012,7 | 88541,7 |
Hrubá (brutto) výroba elektřiny v České republice (v procentech):
| 2010 | 2013+ | 2015 | 2020 | 2030 | 2040 | |
| Černé uhlí | 7 | 6 | 6 | 5 | 3 | 2 |
| Hnědé uhlí | 50 | 44 | 43 | 41 | 33 | 15 |
| Zemní plyn | 1 | 2 | 4 | 4 | 5 | 8 |
| Ostatní plyny * | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 |
| Jádro | 33 | 35 | 34 | 35 | 38 | 49 |
| Ostatní paliva ** | 1 | 1 | 1 | 1 | 2 | 2 |
| Obnovitelné zdroje *** | 7 | 11 | 11 | 13 | 18 | 23 |
* Ostatní plyny = koksárenský, vysokopecní, degazační a ostatní plyny.
** Ostatní paliva = ropné produkty, průmyslové odpady a alternativní paliva, tuhý neobnovitelný komunální odpad, odpadní teplo.
*** Obnovitelné zdroje = biomasa, bioplyn, biologicky rozložitelná část tuhého komunálního odpadu, vodní, větrné a fotovoltaické elektrárny, geotermální energie.
Zdroj: ČTK
