V pondělí 26. ledna uvedl kazašský ministr energetiky, Vladimir Školnikov, že vláda této země zvažuje výstavbu dvou jaderných elektráren.
V současnosti Kazachstán nevyrábí energii z jádra, protože jeho jediná jaderná elektrárna je od roku 1999 uzavřena. Rychlý reaktor BN-350, předchůdce reaktorů BN-600 a BN-800, které stojí v Bělojarsku, vyráběl elektřinu pro město Aktau (dříve Ševčenko) a jeho okolí zásoboval také odsolenou mořskou vodu. Od 90. let min. stol. byla v Kazachstánu utlumována jaderná energetika a pro tento typ reaktoru přestalo být vyráběno jaderné palivo. Od roku 1994 přestalo být Kazachstánem pořizováno nové palivo a o pět let později reaktor „spálil“ poslední skladové zásoby.
Jedna ze zamýšlených elektráren vznikne u města Kurčatov a pravděpodobně bude ruské konstrukce, sdělil ministr Školnikov místním médiím po jednání kazašského parlamentu.
Kurčatov je město na východě Kazachstánu pojmenované po významném ruském jaderném fyzikovi Igoru Kurčatovovi, který je zároveň jedním z otců ruských jaderných elektráren. Leží poblíž testovacího polygonu, kde sovětská armáda testovala jaderné zbraně.
Podle ministra Školnikova je momentálně kazašsko-ruská dohoda o spolupráci ze září 2014 slaďována po legislativní stránce, kvůli drobným nesrovnalostem v této oblasti. Dále je ujasňována její finanční stránka.
Jednou z možných lokalit pro druhou jadernou elektrárnu je Balkaš, kde budou nejpravděpodobněji stát americké reaktory AP1000. Ministr energetiky poznamenal, že KazAtomProm, kazašská společnost zabývající se těžbou, zpracováním a vývozem uranu, je akcionářem společnosti Westinghouse. V roce 2007 odprodala japonská Toshiba ze svého většinového podílu v této společnosti deset procent KazAtomPromu. Lokalita Balkaš se nachází na břehu jezera Balkaš v jižní části Kazachstánu.
Kazašská vláda odhaduje náklady na jednu novou jadernou elektrárnu ve výši 3 až 4 miliard dolarů (přibližně 74 až 98 miliard korun).
Veškeré informace jsou prozatím předběžné a dojde k jejich změnám v důsledku vývoje spotřeby elektřiny v Kazachstánu a jednotného energetického trhu, který bude v roce 2019 zřízen v rámci Euroasijské ekonomické unie (EEU). Tato unie navazuje na Euroasijské ekonomické společenství, které bylo založeno 29. března 1996 Společenstvím nezávislých států a které bylo 1. ledna 2015 rozpuštěno a nahrazeno právě EEU.
Kazašský ministr hospodářství ve svém prohlášení uvedl, že v loňském roce bylo do této země dovezeno 644 GWh elektrické energie, zatímco vývoz činil 2,9 TWh. Výroba elektřiny poklesla o 2,1 % na 93,9 TWh, přičemž spotřeba zůstala na přibližně stejné hodnotě 91,6 TWh. Podíl uhlí na výrobě elektřiny činí 73 %, plyn se podílí 18 %, větrné elektrárny 8 % a zbývající obnovitelné zdroje 0,6 %. Kazašská vláda plánuje do roku 2020 navýšit podíl obnovitelných zdrojů na 3 %, do roku 2030 na 10 % a do roku 2050 dokonce na 50 %.
Návrh nového zákona o jaderné energetice byl 15. ledna představen kazašskému parlamentu. Tento návrh obsahuje změny původní legislativy, která byla naposledy upravena před 15 lety, přičemž za tuto dobu se Kazachstán přidal k řadě mezinárodních úmluv v oblasti jaderné energie a identifikoval některé nedostatky při regulování bezpečnosti při využívání jaderné energetiky.
Zdroj: World Nuclear News
