Pátek, 4 prosince
Shadow

Jaderná energetika na prahu roku 2015 (3. část – Asie)

Situace na Tchaj-wanu

Jedná se o ostrov, který má velké problémy s energetickými surovinami. Téměř 97,5 % celkových energetických potřeb je naplňováno surovinami z dovozu. V oblasti elektřiny je 49,2 % produkce zajišťována uhelnými a 26,8 % plynovými.  Šest jaderných reaktorů s výkonem téměř 5 000 MWe dodává okolo 17 % produkce elektřiny. První dva bloky Čchin-šan (pchin-jin: Chinshan, též Ťin-šan/Jinshan) jsou varné reaktory o výkonu 636 MWe, které byly uvedeny do provozu v letech 1978 a 1979. Zatím se předpokládá, že budou provozovány pouhých 40 let, takže jejich licence vyprší v letech 2018 a 2019. V současné době jsou dokončovány dva bloky elektrárny Lung-men (pchin-jin: Lungmen/Longmen), každý o výkonu 1300 MWe. Jedná se o japonské modely varných reaktorů III. generace ABWR. Před událostmi ve Fukušimě uvažovala tchajwanská vláda o stavbě dalších bloků. Už v té době však bylo na Tchaj-wanu velmi silné protijaderné hnutí. Tato otázka tak byla využita k politickému boji, což velmi silně ovlivnilo i průběh výstavby bloků a bylo jedním z důvodů značného zdržení. První blok byl dokončen v roce 2014 a v tomto roce proběhly i jeho velmi intenzivní testy. Ty byly úspěšně zakončeny v srpnu a poté byl blok zakonzervován. Dokončování druhého bloku bylo zastaveno v dubnu 2014. Nyní se bude čekat na výsledek referenda, které bylo slíbeno protijaderným aktivistům, kterým se podařilo zorganizovat rozsáhlé protijaderné demonstrace. Referendum o osudu bloků by mělo proběhnout do tří let.

1418055879
Elektrárna Lungmen na Tchaj-wanu byla dokončena, ale uvedena bude případně až podle výsledku referenda, které proběhne do tří let (zdroj Taipower).

Japonsko – po dlouhé době bez jaderné energie

Celý rok 2014 byly všechny jaderné reaktory v Japonsku uzavřeny a byl to po hodně dlouhé době celý rok úplně bez jaderné elektřiny v této zemi. V tomto roce se také snížil oficiální počet provozovaných bloků v Japonsku z 50 na 48. Došlo k oficiálnímu odepsání pátého a šestého bloku v elektrárně Fukušima I. Je však třeba říci, že jejich rekonstrukce, úprava zajišťující splnění nových bezpečnostních podmínek a opětné provozování bylo hlavně kvůli velkému odporu místních obyvatel a finanční náročnosti jen těžko představitelné. Dá se předpokládat, že i některé z dalších, zejména starších, jaderných bloků bude muset Japonsko odepsat.

Vzhledem k silným protijaderným náladám u obyvatelstva a jeho nedůvěře k bezpečnosti jaderné energetiky postupuje japonská vláda ve směru obnovení provozu jaderných bloků jen velice pozvolna a opatrně. Nejblíže ke spuštění mají dva bloky v elektrárně Sendai. Zde už došlo k posouzení japonským úřadem pro jadernou bezpečnost NRA. Zároveň spuštění povolili představitelé města, kde se jaderná elektrárna nachází a také představitelé prefektury Kagošima. I tak je nyní jasné, že se bloky nedostanou do provozu před koncem roku 2014. Dalšími nejrozpracovanějšími bloky jsou ty v elektrárně Takahama, u které je posuzování úřadem NRA těsně před dokončením. I v tomto případě bude tím kritickým bodem postoj místních obyvatel a jejich zastupitelů. V současnosti je u úřadu NRA zhruba 20 žádostí o posouzení možnosti restartu příslušného bloku ze 12 elektráren. Tedy necelá polovina existujících.
Pro dokončení bloku a žádost o jeho spuštění se rozhodl i vlastník rozestavěné elektrárny Ohma, společnost J-Power. Výstavba bloku, která byla přerušena po událostech ve Fukušimě, byla obnovena koncem roku 2012 a blok se postupně dokončuje. Se všemi opatřeními, která je potřeba splnit pro dodržení všech bezpečnostních požadavků, bude stavba trvat do roku 2020. Už při dostavbě se přihlíží k tomu, aby splnil ty nejpřísnější nové bezpečnostní pravidla. Zde ovšem bude problém s představiteli okolních měst, protože lidé v okolí jsou k využívání jaderné energie spíše skeptičtí. Představitelé firmy tak předpokládají intenzivní diskuze s obyvateli.

Je třeba znovu zopakovat, že Japonsko, jako ostrovní stát, nemůže těžit z výměny elektřiny mezi sousedními státy. Proto nemůže pojmout takové množství fluktuujících obnovitelných zdrojů. Jednotlivé elektrárenské společnosti tak musely relativně velmi brzy začít omezovat připojování fotovoltaických zdrojů. Díky intenzivním dotacím okopírovaným z evropského (zejména německého) modelu se rozjel v Japonsku fotovoltaický boom, který jsme si užili i u nás. Ovšem brzy jej musely energetické společnosti kvůli bezpečnosti sítě zarazit. Velice pěkně to popisuje přímo z Japonska Milan Hubáček.   Japonsko má pro využívání obnovitelných zdrojů velmi omezené možnosti a tak po odstavení jaderných elektráren je nahrazují elektrárny fosilní. To však znamená vysoký deficit zahraničního obchodu způsobený dovozem energetických surovin, zvýšení ceny elektřiny pro spotřebitelé a průmysl s odpovídajícími dopady v sociální oblasti a na export, a také dramatické zvýšení emisí. Tak jak bylo Japonsko do té doby právě díky rostoucímu využívání jaderné energetiky v čele snah o omezení emise oxidu uhličitého, propadlo se nyní v této oblasti až na chvost. Právě příklad Japonska jasně ukazuje, že bez jaderné energetiky nelze reálně uvažovat o nějakém dramatičtějším omezení produkce skleníkových plynů.

Japonský jaderný průmysl se v reakci na současnou situaci, kdy zmizely příležitosti v Japonsku, zaměřuje na investice v zahraničí. Příkladem je například spolupráce s Indonésii, která plánuje postavit vysokoteplotní plynem chlazený reaktor moderovaný grafitem. Ten by měl mít elektrický výkon 3 – 10 MWe.

1418055936
Práce na testovacím odstraňování vrchní části provizorního krytu prvního bloku (zdroj TEPCO).

Pro rozvoj jaderné energetiky ve světě je důležité i to, jak rychle a efektivně si Japonsko poradí s následky havárie ve Fukušimě I. Tam se v roce 2014 podařilo dosáhnout značného pokroku ve zlomových oblastech. Podařilo se vyklidit bazén čtvrtého bloku. V prvním týdnu prosince už tam zůstávalo z původních 1533 palivových souborů pouze 1419. Odvezeny už byly všechny vyhořelé palivové články. Ty byly převezeny do společného bazénu. Zůstala jen část čerstvých palivových souborů, které byly připraveny pro vložení do reaktoru. Společný bazén je téměř plný. Zbývající čerstvé palivové soubory tak budou převezeny do bazénu šestého bloku. Tam už bylo převezeno 65 čerstvých palivových souborů ze čtvrtého bloku a zbývající se k nim brzy přidají.

Podařilo se zprovoznit další zařízení ALPS, které umožňuje odstranit všechny radionuklidy kromě tritia. Významně se tak zvýšila intenzita dekontaminace vody v areálu. Nakládání s radioaktivní vodou v areálu zlepšila i dohoda s rybáři o možnosti čerpání spodní vody nad areálem a po kontrole aktivity ji v případě splnění příslušných hygienických limit vypouštět do moře. Zásadní průlom v této oblasti se však dá čekat až v roce 2015.

Další pokrok byl dosažen k odstraňování trosek z horní části třetího bloku, kde se už pracuje na budování krytu potřebného pro instalaci transportního zařízení pro přepravu palivových souborů z bazénu tohoto bloku. U prvního bloku se ověřila možnost odstranění přechodného krytu bez úniku aktivity. Po úspěšných testech se připravuje úplné odstranění krytu v lednu 2015 a zahájení odstraňování trosek původní horní části budovy u tohoto bloku s pomocí těžké techniky. Po instalaci nového krytu a potřebných jeřábů se pak začne vyklízet bazén i tohoto bloku. Důležité kroky se podařily i v oblasti poznávání stavu kontejnmentů zničených bloků. Zde se našla řada konkrétních netěsností, které bude potřeba ucpat, aby bylo možné vyplnit kontejnment vodou a začít s odstraňováním zničených aktivních zón. Pokročila i dekontaminace prostor uvnitř bloků, aby zde mohly intenzivněji pracovat i lidé.

Při rekonstrukci zasažených oblastí se podařilo otevřít silniční spojení mezi jižní a severní části otevřených oblastí přes zakázanou oblast. Zároveň se v zakázané oblasti otevřely dvě části, jde o část města Tamura a část vesnice Kawauchi. Jde o začátek ukrajování zakázané oblasti, které bude mnohem intenzivnější v roce 2015. Kritické jsou přitom hlavně obnovení infrastruktury a pracovních příležitostí. Problém je i to, že mladí lidé, kteří si v době evakuace zvykli na život ve městech, se již často nechtějí do vesnických oblastí vracet. Řada zdravotních a epidemiologických studií, které se provádějí, ukazují, že dopady radiace na zdraví obyvatel budou zanedbatelné. Hlavní negativní dopady jsou tak soustředěny v psychické a sociální oblasti. A právě zde je potřeba zaměřit pozornost. Vývoj ve Fukušimě sledujeme už několik let podrobně v cyklu na Oslovi, jeho poslední část je zde.

1418055988
Přechodné nádrže, které skladují spodní vodu odčerpanou nad elektrárnou před kontrolou (zdroj TEPCO).

 

Rozvoj jaderné energetiky naopak intenzivně pokračuje v Jižní Koreji

Na rozdíl od Japonska, Jižní Korea nadále jadernou energetiku intenzivně rozvíjí. V roce 2014 se povolil opětný restart dvojice reaktorů Šin Kori-1 a 2 (Shin Kori) a prvního bloku elektrárny Šin Wolsong (Shin Wolsong). Tam se musely vyměnit kabely, které měly padělanou certifikaci. Stejné práce musely proběhnout u bloku Šin Wolsong-2. Po jejich dokončení bylo v listopadu 2014 zavezeno palivo do reaktoru tohoto bloku a přikročilo se k jeho uvádění do komerčního provozu. Stejně jako u bloku Šin Wolsong-1 se jedná o tlakovodní typ II. genergace OPR-1000 s výkonem 1050 MWe. Budovat se začal v roce 2008. I s neplánovaným zdržením jeho postavení trvalo pouhých šest let.

Intenzivně se po výměně kabelů pokračuje v dokončování dvojice bloků Šin Kori-3 a 4. V tomto případě se jedná o korejské tlakovodní reaktory III+ generace typu AP1400. Ty by měly být dokončeny v roce 2015 a 2016. Stejné reaktory se staví jako Šin Hanul-1 a 2 (Shin Hanul). V roce 2014 se u prvního bloku podařilo instalovat v kontejnmentu tlakovou nádobu reaktoru a parogenerátory. A nyní je už dokončen z více než 60 %. U druhého bloku budou reaktorová nádoba a parogenerátory instalovány v roce 2015. Dokončení bloků se plánuje v letech 2017 a 2018.

1418055854
Tlaková nádoba bloku Šin Hanul-1 (zdroj KHNP).

Vláda podpořila výstavbu dalších dvou bloků v elektrárně Šin Kori. O bloků Šin Kori-5 a 6 budou také využity reaktory AP1400. Práce na stavbě již byla zahájena a dokončení bloků se plánuje v letech 2019 a 2020. V listopadu 2014 schválili představitelé Ulčin výstavbu dalších dvou bloků Šin Hanul-3 a 4 (Shin Hanul). I zde půjde o typ AP1400. Jejich výstavba začne nejdříve v roce 2017 a dokončení se čeká v roce 2022. Stavbu úplně nové jaderné elektrárny se dvěma bloky schválilo vedení okresu Yeongdeok. Budování této elektrárny by mělo být zahájeno v roce 2022 a v konečné fázi by mohla mít až čtyři bloky.

Jižní Korea je země s velmi chudou surovinovou základnou a silně zaměřena na průmysl a export. Jaderná energetika by měla řešit její problémy s ekologickou a ekonomickou produkcí energie. V současné době má v provozu 23 reaktorů s výkonem 20,6 GWe, které ji zajišťují téměř třetinu produkce elektřiny. Jižní Korea tak pokračuje v realizaci plánu zajistit z jádra více než 50 % potřeb elektřiny. V roce 2035 by měla mít 33 velkých jaderných reaktorů. To je cesta, kterou se původně chystalo jít i Japonsko. Bude tak zajímavé sledovat, jak se nyní rozdílné cesty v energetice promítnou v konkurenceschopnosti, ekonomice a životní úrovní těchto států.

1418056015
Zavážení paliva u bloku Šin Wolsong-2 (zdroj KHNP).

 

A na řadu se dostává i Vietnam

Ve Vietnamu se budování první jaderné elektrárny zpožďuje. Má jít o dva ruské bloky VVER1200 a podle nových plánů se začnou stavět až v letech 2017 nebo 2018 v Phuoc Dinh. Do provozu by pak měly jít v roce 2023. Další elektrárna by měla být Ninh Thuan 2 by měla být postavena s japonskou pomocí, konkrétní typ reaktoru se teprve vybere. Plánuje se stavba zhruba 11 GWe v jaderných zdrojích do roku 2030, které by pokryly více než 10 % potřeb elektřiny.

 

Indie a Pákistán potřebují nutně nové zdroje

O spuštění prvního bloku Jaderné elektrárny Kudankulam se psalo v minulém přehledu. V červnu 2014 začal tento blok pracovat na plný výkon. Na podzim se objevily problémy s turbínou, které se řešily výměnou některých komponent těmi z turbíny druhého bloku. Technické problémy vedly ke zpoždění, takže do stabilního provozu bude blok uveden v lednu roku 2015. Očekává se také zpoždění v dokončování a spouštění druhého bloku. U něj probíhaly v roce 2014 různé typy testů, které je nutné uskutečnit před zavezením paliva do reaktoru. Je dobré připomenout, že na stavbě této elektrárny se podílela řada českých firem. Jednalo se například o Sigma Group, Arako, Vítkovice Machinery Group, Kabelovna Kabex a další. Dodaly například armatury, čerpadla, kabely a další zařízení za téměř miliardu korun. Například firma Kabelovna Kabex dodala 2,5 tisíce kilometrů kabelu, společnost ARAKO 1,5 tisíc kusů uzavírací a regulační armatury.

V roce 2015 by měla Indie připravit další průlom v oblasti pokrokových reaktorových technologií. Po spuštění řetězové štěpné reakce u ruského rychlého sodíkového reaktoru BN-800 by měl být v roce 2015 uveden do provozu rychlý reaktor chlazený sodíkem v indickém centru Kalpakkam. Chladicí systémy byly naplněny 1750 tunami tekutého sodíku a začala série důležitých testů. Při nich se nejdříve využívají makety palivových článků. Předpokládá se, že štěpná reakce se u něj rozběhne v březnu 2015.

1418056041
Instalace horní části kontejnmentu u čtvrtého bloku elektrárny Chasma v Pákistánu (zdroj SNPTC).

V lednu 2014 byla zahájena stavba prvního bloku elektrárny Gorakhpur zhruba 170 km severozápadně od Dillí. Zde se budují dva indické bloky o výkonu 700 MWe. Jde o těžkovodní tlakový reaktor. Předpokládá se, že první betonáže budou probíhat začátkem roku 2015. Oba bloky by měly být dokončeny v roce 2021. V druhé fázi výstavby této elektrárny by se měla postavit další dvojice těchto reaktorů. Pro předpokládanou novou elektrárnu Mithi Virdi byla navržena šestice bloků AP1000.

Indii se v současné době díky mezinárodní spolupráci a pravidelným dodávkám paliva daří zvyšovat koeficient využití jaderných bloků. V roce 2008 byl pouhých 40 %, v minulém roce byl rekordní, dosáhl 75 %. Indie nutně potřebuje rychle a hodně zvýšit produkci elektřiny, aby k ní zajistila přístup stovkám milionů svých obyvatel, pro které je zatím nedostupná. Aby se toto navýšení dalo provést bez příliš vysokého zvýšení emisí, musí být velká část zajištěna jadernými a obnovitelnými zdroji. Proto Indie předpokládá do roku 2050 zvýšit výkon svých jaderných bloků z dnešních 5,3 GWe na 80 GWe.

V Pákistánu se intenzivně pracuje na elektrárně Chasma, kde se ke dvěma již fungujícím reaktorům staví další dva čínské bloky typu CNP300 s výkonem 340 MWe. U třetího bloku byla horní část kontejnmentu instalována v roce 2013 a u čtvrtého pak v roce 2014. Bloky by měly být uvedeny do komerčního provozu v letech 2016 a 2017.

Výstavba druhého a třetího bloku jaderné elektrárny Karáčí má být zahájena v příštím roce, zatím se zde připravuje staveniště. Stavět by se měly bloky ACP1000. V říjnu 2014 pozastavil projekt soud, ke kterému se obrátili protijaderní aktivisté, kteří napadli způsob projednání vlivu na životní prostředí.

1. část – Evropa, Rusko

2. část – Blízký východ a Čína

4. část – Amerika, závěr


V článku byly využity informace získané ze stránek World Nuclear Association, World Nuclear News, Atominfo, stránek řady dodavatelů jaderných technologií i provozovatelů, časopisu Nuclear Engineering International, přehledu The World Nuclear Industry Status Report (WNISR) a řady dalších zdrojů.

Jednou z hlavních osob stojících za přehledem The World Nuclear Industry Status Report (WNISR) je Mycle Schneider. Tento přehled je velmi zajímavým zdrojem dat, i když v jejich interpretaci se dost lišíme, podrobněji video besedy, kterou jsme měli v dubnu 2014 (viz zde)

 

Vladimír Wagner

Zdroj: Osel.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..