Svět potřebuje přijmout radikální kroky, kterými přejde do konce století k nízkouhlíkatému hospodářství a vyhne se závažným dopadům na životní prostředí způsobeným globálním oteplováním, říká zpráva Synthesis Report připravená Mezivládním panelem pro klimatické změny (IPCC).
Hodnotící zpráva Synthesis Report vydaná 2. listopadu shrnuje závěry páté hodnotící zprávy, která byla zveřejňována postupně v minulých 13 měsících. Zpráva je nejkomplexnějším posudkem klimatických změn, jaký kdy byl proveden, protože se na něm podílelo přes 800 autorů z více jak 80 zemí, kteří vycházeli z 30 000 vědeckých prací.
Zpráva uvádí, že lidstvo má k dispozici několik různých cest na snížení globálního oteplení za toto století pod 2 °C, což je srovnatelné s mírou oteplování před průmyslovou revolucí. Všechny cesty se shodují v jednom, vyžadují podstatné snížení emisí skleníkových plynů v několika následujících desetiletích, které bude následováno téměř nulovými emisemi do konce tohoto století.
Většina navrhovaných scénářů k dosažení těchto cílů vyžaduje v oblasti energetiky růst podílu nízkouhlíkatých zdrojů jako jádro a obnovitelné zdroje a nárůst využití technologie Carbon Capture and Storage (CCS) ze současných 30 % na 50 % do roku 2050 a téměř úplné zrušení fosilních elektráren bez systému CCS. Hodnotící zpráva říká, že neexistuje jediné řešení, ale finančně nejvýhodnější cestou ke snížení dopadu na životní prostředí bude kombinovaný přístup využívající kromě zmíněných zdrojů energie a systému CCS také energetické úspory a dekarbonizaci dodávek elektřiny. Dále uznává, že vyloučení kteréhokoliv opatření (např. vyřazení jádra z energetického mixu) povede k výraznému růstu nákladů na snižování dopadu naší energetiky na životní prostředí.
Dokumenty organizace IPCC poznamenávají, že na prakticky všech způsobech výroby energie se podepisují problémy ovlivňující jejich rozvoj a finanční přínosy, jedním ze zástupců těchto překážek bývá např. jejich vnímání veřejností. Nejdůležitější otázkou pro jadernou energetiku je strach o bezpečnost, zdraví a šíření jaderných materiálů.
Hodnotící zpráva také uvádí, že lidstvo si nemůže dovolit plýtvat časem – odkládání dalších opatření na snížení dopadu na životní prostředí na rok 2030 a dále přinese výrazně náročnější výzvy spojené s redukcí globálního oteplení pod 2 °C za toto století. „Je technologicky možné přejít k nízkouhlíkatému hospodářství. Co nám chybí, jsou odpovídající státní strategie a instituce, které by se tím zabývaly,“ řekl místopředseda Pracovní skupiny č.III Mezivládního panelu pro změny klimatu, Youba Sokona. „Ve srovnání s hrozícími dopady nevratných změn klimatu jsou rizika pramenící z omezení našeho dopadu na životní prostředí zvládnutelná,“ dodal Sokona.
Podle předsedy IPCC Radžendry Pačauriho jsou dostupné možnosti pro udržení změn klimatu ve zvládnutelném rozsahu i při zajištění pokračujícího vývoje lidstva a jeho hospodářství. „Vše, co potřebujeme, je touha po změně, která věříme, že bude motivována znalostmi a porozuměním podstaty klimatických změn,“ řekl Pačauri.
Opatření pro adaptaci na změny klimatu a jejich potlačení jsou vnímána jako komplexní strategie redukce a řízení rizik klimatických změn. Redukce emisí skleníkových plynů v příštích několika desetiletích povede nejen ke snížení rizik pramenících ze změn klimatu, ale i ke zlepšení výhledu na efektivní adaptaci na změny klimatu a ke snížení nákladů na dlouhodobé snižování dopadu na životní prostředí, poznamenává hodnotící zpráva.
Mezivládní panel pro změny klimatu byl založen v roce 1988 Světovou meteorologickou organizací a Programem OSN pro životní prostředí (UNEP) a schválen Valným shromážděním OSN. Stal se tak celosvětovým úřadem pro posuzování poznatků vztahujících se ke změnám klimatu. Jeho úkolem je poskytovat tvůrcům státních strategií pravidelné odborné posudky klimatických změn, jejich dopadů, budoucích rizik a možností pro jejich potlačování a adaptaci lidstva na ně.
Zdroj: World Nuclear News
