Instalovaný výkon čínských jaderných elektráren má být v následujících šesti letech ztrojnásoben. Vyplývá to ze strategie vývoje energetiky, kterou připravila čínská státní rada.
Státní rada vydala 19. listopadu strategii Energy Development Strategy Action Plan 2014-2020, která má za cíl výrazným způsobem snížit závislost čínské energetiky na uhlí a posílení výroby v jaderných elektrárnách.
V současnosti má Čína 34 jaderných bloků o celkovém instalovaném výkonu 19,1 GWe. Podle nové strategie má souhrnný instalovaný výkon narůst do roku 2020 na 58 GWe, což Čínu posune na třetí místo z hlediska instalovaného výkonu jaderných elektráren, a to za Spojené státy (105 GWe) a Francii (66 GWe). V nadcházejících desetiletích dojde opět ke změně pořadí, protože v roce 2020 bude mít Čína dalších 30 GWe v rozestavěných jaderných elektrárnách.
Energetická strategie požaduje včasné zahájení výstavby nových bloků na východním pobřeží Čínské lidové republiky a započetí studií proveditelnosti výstavby vnitrozemských bloků. Uvádí, že by se tato země měla zaměřovat především na tlakovodní reaktory o velkém výkonu (včetně amerických reaktorů AP1000 a jejich čínské verze CAP1400), dále na vysokoteplotní plynem chlazené reaktory (HTR) a rychlé reaktory (FBR).
Strategie také říká, že má být připraven projekt závodu na přepracování jaderného paliva, a navíc požaduje, aby byl aktivně podporován základní výzkum pro jadernou energetiku a vývoj technologií zlepšujících jadernou bezpečnost. V neposlední řadě stojí i výzkum v oblasti palivového cyklu.
Rychlé množivé reaktory, které jsou schopny maximálně využít potenciál jaderného paliva, jsou čínskou vládou považovány za hlavní typ reaktorů pro dlouhodobý rozvoj zdejší jaderné energetiky. Podle již dříve oznámených plánů má celkový instalovaný výkon čínských tlakovodních reaktorů v roce 2040 dosáhnout 200 GWe. Počet rychlých reaktorů má od roku 2020 prudce stoupat, v roce 2050 mají mít dohromady instalovaný výkon 200 GWe a na přelomu dalšího tisíciletí dokonce 1400 GWe.
Čistší energie
Nová strategie stanovuje na rok 2020 hranici pro výrobu energie na ekvivalent 4,8 miliardy tun uhlí, což na příštích šest let omezí růst spotřeby primární energie pod 3,5 % ročně.
Roční spotřeba uhlí má být do roku 2020 udržována pod 4,2 miliardy tun a jeho podíl na výrobě energie v Číně má klesnout ze současných 67 % na 62 % ve stejném roce. Strategie se soustředí na snížení znečištění ovzduší především v okolí Pekingu a v oblastech delt řeky Jang-c‘-ťiang a Perlové řeky. Podíl výroby energie spalováním plynu má naopak narůst, a to na 10 %.
Stejně tak má růst i význam nefosilních zdrojů z loňských 9,8 % na 15 %. Z obnovitelných zdrojů má konkrétně do roku 2020 dojít k nárůstu instalovaného výkonu vodních elektráren na 350 GWe, větrných elektráren na 200 GWe a solárních na 100 GWe.
V listopadu Čína také oznámila, že množství vypouštěných emisí skleníkových plynů má v roce 2030 dosáhnout vrcholu a od tohoto roku stále klesat s tím, že přijímá opatření na posunutí vrcholu o několik let dříve. Do roku 2030 by podíl nefosilních paliv na výrobě primární energie měl vzrůst na 20 %.
Zdroj: World Nuclear News
