Před 10 lety, 11. října 2004, přešly oba bloky Jaderné elektrárny Temelín ze zkušebního provozu na plný režim. Zkušební provoz prvního bloku trval dva roky, druhého rok a půl.
Základní údaje o Jaderné elektrárně Temelín:
Elektřinu vyrábí ve dvou výrobních blocích s tlakovodními reaktory VVER 1000 typu V 320. Instalovaný výkon prvního bloku je 1078 megawatt (MW), druhého bloku 1055 MW.
Loni byla druhým největším zdrojem elektřiny v ČR, těsně za jadernou elektrárnou Dukovany. Do sítě dodala 15,065 terawatthodin elektřiny (Dukovany 15,798 TWh), což stačilo na pokrytí zhruba jedné pětiny spotřeby elektřiny v ČR. Hranici 15 terawatthodin má Temelín překročit i letos.
O výstavbě jaderné elektrárny v lokalitě Temelín bylo rozhodnuto v roce 1980. Podle tehdejších plánů měla mít elektrárna čtyři bloky o celkovém výkonu 4000 MW. Stavební povolení bylo vydáno v listopadu 1986 a už v únoru následujícího roku byla zahájena výstavba provozních objektů. V březnu 1993 rozhodla česká vláda o dostavbě elektrárny v rozsahu pouze dvou bloků.
Elektrárna byla vybudována na základě sovětského technického projektu, vylepšeného československými odborníky. Generálním dodavatelem technologické části elektrárny byla Škoda Praha. Systém kontroly a řízení pochází od americké společnosti Westinghouse.
V květnu 1997 doputovala do Temelína první zásilka jaderného paliva, jež bylo do reaktoru prvního bloku vloženo v létě 2000. Štěpná reakce byla v reaktoru spuštěna 11. října 2000 a 21. prosince téhož roku začal první blok dodávat elektřinu do sítě. Stoprocentního výkonu reaktor poprvé dosáhl v půlce ledna 2002.
Do reaktoru druhého bloku bylo palivo zavezeno v březnu 2002. Štěpnou reakci technici nastartovali 31. května téhož roku. Na plný výkon se druhý blok dostal počátkem března 2003.
Povolení k zahájení zkušebního provozu vydal Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) prvnímu bloku 10. června 2002, druhému 14. dubna 2003. Povolení k přechodu ze zkušebního provozu na plný režim dostaly oba bloky 11. října 2004.
Spouštění provázely časté technické poruchy v nejaderné části elektrárny, zejména na parních turbínách. Temelín měl také problémy i s deformacemi palivových článků. Odpůrci elektrárny opakovaně poukazovali na údajný problém s kvalitou svarů primárního okruhu. ČEZ i SÚJB kritiku na základě provedených expertíz odmítly.
Elektrárna zpočátku používala palivo od americké firmy Westinghouse. V létě 2010 ale zahájila přechod na palivo ruské společnosti TVEL, která je v současnosti jediným dodavatelem.
Výstavbu a spouštění elektrárny provázely protesty několika ekologických organizací v Česku i sousedním bezjaderném Rakousku. Protesty proti Temelínu opakovaně uzavřely hraniční přechody mezi oběma zeměmi a část rakouských politiků hrozila zablokováním vstupu Česka do Evropské unie. Na úrovni vlád byl spor o Temelín vyřešen dohodou z Melku, kterou v prosinci 2000 dojednali tehdejší premiéři Miloš Zeman a Wolfgang Schüssel.
Vlastník a provozovatel elektrárny, společnost ČEZ, vyhlásil v srpnu 2009 výběrové řízení na dostavbu třetího a čtvrtého bloku. Do soutěže se zapojili tři zájemci: americko-japonský Westinghouse, česko-ruské Konsorcium MIR.1200 a francouzská Areva, jejíž nabídka ale byla z tendru vyloučena. Letos v dubnu ČEZ zadávací řízení zrušil. Krátce předtím totiž vláda oznámila, že nehodlá garantovat výkupní cenu elektřiny z rozšířené elektrárny.
Zdroj: ČTK
